Těrlicko 2013, hard & heavy

Není to tak dlouho, co jsem tady psal o Kopčanech. Byly veselé, byly hravé a v regále s muzikou by jim patřil šuplík s nápisem roztomilý punk. Těrlicko bylo jiné, stejně jako poslední týdny spíš tak trochu hard & heavy.

Těrlicko 2013, hard & heavy
Těrlicko
6100 m, převýšení 65 m
Prolog

Po slovenském tripu bylo nutné uplně překopat motor. Už v neděli na startu v Kopčanech byly vibrace v nízkých otáčkách takové, že guma na levém heftu, za normálních okolností prakticky nedemontovatená, sama lezla z řídítka pryč. Taky hlava byla chycená a píst byl na vyhození. Všechno navíc komplikovala poměrně zásadní zakázka v Třineckých železárnách, která si vyžaduje totální nasazení od pondělí do pátku. Aprilku jsem proto nechal v u kamarádů v Hořiccích, kteří tím pádem měli o zábavu postaráno. Libor se postaral o výměnu ložisek a ojnice, Dafka o kliku, Pierre o piston.

Pátek
To nejdůležitější se začalo dít pochopitelně až v sedm večer, kdy z Itálie dorazil Pierrko s pístem. Venku tma, motor na ponku, ségrovka lítala po dílně a hodiny se točily stejně zběsile jako řetízák starého p. Kočky. Dopadlo to tak, že něco po jedenácté odpolední bylo smontováno, štěrbina změřena, ještě jednou zdemontováno, přepodloženo, znovu smontováno, znovu změřeno, do rámu vsazeno, na elektriku i vodu připojeno, zavrčeno a sláva, naloženo.
Cesta na křídlech kofeinu uběhla až na drobné výpadky vědomí báječně a ve 3třicetnulanula, konečně, ve stanu, ve spacáku.
Sobota
Formálka, technická, třikrát dvácu ohřát, aby si píst sednul, caffeé a hybaj do tréninku. Plán byl jednoduchý, první rundu jen tak nějak blues odkroužit, na jistotu, aby technice dobře bylo učiněno.... Pouhé jedno kolo a kousek trvalo, než všechny plány odkráčely do kopru.
Pár metrů před kruháčem kotva od zadřeného motoru, spojka, dojezd do autobusové zastávky a pak už jen vodopád výrazů, které se nedají publikovat, no nadal jsem jí do .. a taky do ...., čůze jedný netahavý. Dvoutakty naházet do strže, všechny .... i když - ta radost, když to funguje ... no nic, zase bude co dělat.
Nejdůležitější teď ale bylo, dostat se rychle do depa. Kafilerka podle informací od traťáků má svážet nedojeté závodní strojky až o přestávce, jenže trénink litrů je už za pár minut. Ještě než jsem vyjel z depa, podvědomí mi lehce připomnělo loňský krešík v posledním retardéru ... jo, dík, s tím se hned tak nějak líp jede.
No nic, z vyčkávacího vstup na dráhu a vzlet ... dva, tři, čtyři - malé wheelie pro diváky, protože to se musí, první vingl v Těrlicku a pak přes horizont do padáku před vlásenkou namotanou za zastávku busu 417... tam to mám rád.
Silná síla přetížívá tě jak krosna Laca Kulangy vmáčkne do nádrže a ty se musíš šklebit blahem ... to na dváce fakt nezažiješ :D
Nahoře dnes už po druhé ... trpký smích .... kruháč v protisměru a pak tadáá Životicemi, skrz další dva retardéry, ven z města. Nakrmená čtyřka řve a poslední opravdová zatáčka se blíží.
Brzdy, sklepnout, koleno ... a před čumákem ká osmy se do nekonečna táhne cílová rovinka, lehce okořeněná zpomalovacímí balíky. Už daleko před nimi je všechno špatně, šestka vytočená do bezvědomí kokrhá v omezovači a kolem létají všichni ti, kteří dostali před momentem napráskáno. Sbohem slušné časy ...
Na druhou stranu, od čeho jsou druhé tréninky, že jo... druhé tréninky jsou přece od toho, aby člověk dospal předchozí dva týdny blázince, protože když je nebe proti...
Ale to trochu předbíhám, ještě před tím se flexou půjčenou od Máry #45 dělil a krátil řetěz, to aby se dala použít menší rozeta, a následně, poměrně sofistikovaným kovovým udělátkem, takovým puzzle - ježkem v kleci (tímto děkuji týmu Road Racing Riders 3R, jmenovitě Petru Košťálovi) se to zase nějak spojilo.
To už se ale nebe nad Slezskem ocelovou šedí odělo, mraky temnější než hromada uhlí už víc neudržely obsah svých vláhou obtěžkaných útrob ... a začalo chcát ... a šlo se spát ...
Večer přestalo, na chuť trocha červeného s dochutí a šlo se znovu spát.

Neděle ...
... začala no stress, pohoda jazz, pomalu a beze strachu, že ta malá potvora nepojede, nebo že pojede blbě, protože bylo jasný, že prostě nepojede vůbec.
Počasí permanentně stálo za starou belu, závody jeden po druhém nabíraly skluz a depo se pomalu měnilo v bahenní lázně. Naštěstí odpoledne mračnům trochu došla šťáva, šestky dosušily stopu a další závody už měly slušnou pravděpodobnost suchého průběhu.
Rychle přezout Sůzu na suché gumky a s kapkou nostalgie i vzteku alou omrknout start hvížďal.
Všichni na mokrých, všechno špatně a tak se na roštu hystericky přezouvalo. S nezměrnou zručností a klidem sobě vlastním jsem v roli mechanika hasil spolu s Kovinou paniku u Komára, výměnu předního kola jsme zvládli přesně na čas a dvácy vyrazily v lítý boj.
Za poznámku stojí mimořádně mizerný start polemana Martina Sedla ... který si tím ale vybral všechno špatné a pak už letěl k vítězství nikým neohrožován. Nadělit Radkovi Lamichovi už v prvním kole 5 vteřin, tak to je mazec...
Trochu mě mrzí, že jsem neviděl fajt mezi nejrychlejším invalidou Márou de Peyrac Zimou a Komárem ... ale závod litrů se blížil.
Rychle ze sebe shodit civil, skočit do kombošky, přeplavat močál depa nějak tak, aby se moc nezahnojily galusky a ... copak se zase děje? ... řazení pootočené na tisícíhranu úspěšně likvidovalo veškerou snahu o zařazení čehokoliv, kromě jedničky. Ochotné ruce rychle sehnaly desítku, povolit, sundat, nasadit, dotáhnout, to vše za pár vteřin a estráda může začít ...
Start nebyl špatný, za to první kola docela jo ... trošku boj s motorkou, resp. s dost pitomě nastaveným podvozkem, a taky sám se sebou.
Dostal jsem od K8 párkrát namláceno v nájezdu do oblíbené vlásenky a taky za retardérem v Životicích, nicméně jinak to byla docela zábava. Proběhlo i nějaké předjetí, začal jsem stahovat grupku s Kimurou, která mi v prvním kole cuknula a těšil se na souboj a na to jak jim to 100pro nandám ... jenže když se daří, tak se daří...
V šestém kole cukání, škubání a v sedmém konec. Je jasno, trošku došel benzín ... Doléval jsem 8 litrů, a to hladové oko nesvítilo ... jo dlouhé rovinky jeté na full gas vycucly z nádrže i páry. No comment ...

Sumasumárum dosavadní skóre:
za dva roky na dváce, ze čtyř tréninků odjetých celkem šest ! kol a dvakrát zadřeno, ze dvou závodů jeden taktak dojetý. Na litru je to ještě horší, cíl závodu jsem po loňském lowsideru a letošní ropné krizi ještě neviděl ... ... woodoo?

Poslední šancí na drobný reparát byl start v Grand finale. Ještě před ním jsem požádal o pomoc s přenastavením zadního pérování specialisty na podvozky. Bohužel, bez možnosti vyzkoušení to byl jen výstřel do tmy a už první průjezd vlásenkou byl o držku ... tak alespoň dojet, když už nic jiného ...

Dvanácté místo celkem a čtvrté české završily bídný a smolný víkend, proto nejenTěrlicko samotné, ale vlastně i to zapráskaný nízkoobjemový závodění tak stále zůstávají velkou výzvou. ... enjoy :)
Díky všem zúčastněným za pomoc a speciálně Jirkovi #32 dodatečně poměrně všechno nejlepší, kamaráde :) !


Road racing 2013 , reporty z ostatních závodů
1. 1. a 2. závod -  Slovácký okruh ve Starém Městě a  300 ZGH v Hořicích
2. 3. závod
- Česká Tourist Trophy 2013, Hořice
3. 4. závod - Radvanice, okruh Fr. Bartoše
4. 5. závod - Kopčianský rýchlostný motookruh

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 8x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist