Bezpečně na motorce - „Riding party“ - Písek

Druhý zářijový víkend jsem strávil na autodromu v Písku - Hradišti, kde společnost „Bezpečně na motorce“ pořádala další ze svých kurzů, kterými se snaží přispět ke zvýšení naší bezpečnosti a nabízí vedle toho hromadu skvělých motorkářských zážitků.

Bezpečně na motorce - „Riding party“ - Písek

Kapitoly článku

Na motoškolu s Mírou Lisým jsem se chystal už několikrát, ale pokaždé do toho vlezlo nějaké „ale“. Dočkal jsem se téměř až v závěru letošní sezóny, zato se však jednalo o víkendový kemp, ve kterém je namixována jak zábava, tak adrenalin i výuka. Program kurzu „Bezpečně na motorce“ začínal v sobotu kolem osmé, končil v neděli po třetí hodině a „hluchá místa“ v celém víkendovém programu prostě nebyla. Mezi jednotlivými stanovišti byla chvilka oddechu na občerstvení či „wécéčko“, ale celý víkend byla fakt doslova nabitý. Po úvodních procedurách spojených s registrací a základním seznámení s bezpečností jsme byli rozděleni do několika skupin. Aby náhodou nebyl někdo dotčen tím, že zrovna on je zařazen ve skupině „B“, pořadatelé se v označování inspirovali v mateřské školce: sloni, jeleni, zebry, tučňáci a prasata (nebo radši prasátka?). Já jsem si vylosoval zebru a dostal jsem se tak do grupy, které šéfoval Tomáš Kabourek. Dalšími krotiteli přítomné (více či méně dravé) zvěře byli Míra Lisý, Roman Jakovec, Lukáš Kvapil (vše instruktoři Motoškoly BNM) a Tomáš Zíka.
V sobotu na nás čekalo pět stanovišt a to nácvik krizového brzdění, trénink na okruhu, jízdy na „partnerských“ motorkách, stánek s motooblečením firmy PSÍ Hubík a základy první pomoci. Na každém stanovišti byl instruktor - specialista (brzdař, okruhář, zdravotník…), který radil kudy na to… Jako první přišel na řadu nácvik krizového brzdění. I když se brzdilo pouze v přímém směru a neřešily se například výhybné manévry, či brzdění na mokru, tak si pár přítomných vyzkoušelo nutnost tréninku na vlastní kůži (a kůži vlastní kombinézy). Naštěstí se brzdilo z rychlosti kolem 50 km/h, takže nedošlo k žádným zraněním ani vážnějším újmám na motorkách a lehké opravy dvou škrábnutých monstříků hravě vyřešil Jirka Guzzista, převlečený za Dukaťáka.
Přítomní zdravotníci se tak po prohlédnutí k zemi padlých kolegů mohli ujmout slova a udělit nám pár nejdůležitějších rad z oblasti první pomoci. Pár podobných přednášek už mám za sebou a musím říct, že jsem se na tuhle část zrovna netěšil. Už jsem zažil i kurzy, kde nám životem i prací znavené zdravotní sestry vysvětlovaly správné měření tlaku, šíři při obvazování tzv. kláskového obvazu“ a podobné… Ale před dvěma mladými týpky, profesionálními záchranáři, kteří jsou sami motorkáři a připravili nám tuhle přednášku, mi nezbývá, nežli smeknout. Můj známý hodnotil tuhle část slovy „samý maso, žádná omáčka!“ Řešily se opravdu základní a zásadní věci, které nás nebo kamarády můžou potkat při našich motokratochvílích. Vyřešení vlastní bezpečnosti při poskytování první pomoci, určení závažnosti a základní diagnózy poranění ohrožujících život (krvácení, bezdeší, ztráta vědomí) a postup při jeho řešení. Nic víc, nic míň!

Po teorii se frčelo na okruh, kde nás čekal nácvik okruhového ježdění pod vedením dalšího instruktora BNM Libora Merty. Karel Čapek v Anglických listech píše: „…nejlepší je začít od začátku…“ a stejně tak postupoval i Libor při výuce. Posed, poloha nohou na stupačkách, rukou na řídítkách, a z toho vyplývající správná pozice na motorce, bez toho se prostě dál nehnete. Kam směřovat pohled při průjezdu zatáčkou, jak volit stopu, uvolnit se při jízdě, to byly další věci, se kterými jsme se v průběhu téhle části kurzu setkali. Po pár teoretických radách vždycky následovalo pár okruhů, individuální řešení problémů… K dispozici byly také dvě mašiny s padacími kolečky, na kterých si každý mohl vyzkoušet vlastní limity. Musím říct, že právě pár koleček s „okolečkovaným“ Monsterem pro mne byla nejlepší část celého víkendu. Vždycky mě to táhlo spíš do terénu, ale on ten asfalt má taky něco do sebe! :-) Zajímavé bylo také povídání majitele firmy PSÍ Hubík pana Libora Hubíka - vždyť u nás určitě nenajdete většího odborníka na problematiku motooblečení. Představa spousty lidí, kteří vyráží do obchodu s tím, že si během půl hodinky vybere vhodné oblečení na motorku, vzala rychle za své.
Nejvíc lidí se ale určitě těšilo na volné jízdy s partnerskými motorkami - mít na jednom fleku k vyzkoušení Ducati Diavel stejně jako divokou Hyperstadu, kultovní dvouválce Harley-Davidson, celou plejádu strojů BMW v čele s extraluxusním cesťákem GL 1600, nebo cestovní mašiny od Hondy, které jakoby byly stvořené pro toulání malebnou jihočeskou krajinou - to bylo fakt veliké lákadlo! Jízdy byly organizovány jako „vedené“ za pořadatelským motocyklem, jehož řidič dával majzla na to, aby se po Písku neprohánělo nekontrolované stádo divočáků, ale na rovinkách i klikaticích mimo město bylo dost času na ochutnávku toho, co tyhle stroje nabízí. Řeknu Vám, že zvuk šestiválcového „GéeLka“ - to je teda super žrádlo! Jakmile se ručička otáčkoměru přehoupne přes šestitisícovou hranici, Báwo zpívá jako prototypové Porsche, se kterým se kdysi Jacky Ickx proháněl po trati v Le Mans!
Sobotní „motocyklový“ program končil kolem sedmé hodiny a na autodromu v Hradišti se určitě nenašel jediný motorkář, který by mohl říct, že si zajezdil málo. Snad s výjimkou malého bombarďáka, který na mne působil dojmem králíčka z reklamy na Duracel - toho, co pořád bubnuje, běhá, jezdí a nekončí ani ve chvíli, kdy ostatní králíci, vybavení normálními baterkami, jsou už dávno kaput. Mladý Oliver König jezdil prostě celý víkend - od rána do večera, na minibiku, na kole, na trialce, skútru a nakonec i na litrovém superbiku. A jak! Dospěláci jen kroutili hlavami… Po skončení „motocyklového“ programu se ale samozřejmě nešlo spát - program pokračoval do pozdních večerních (nebo brzkých ranních?) hodin. Jedním z instruktorů BNM je i David Pabiška, kterýžto střelec nám u videa povykládal o svých účastech, radostech i strastech na legendárních Dakarech. Po Davidově zajímavém a hodně svérázném povídání zahrála rocková kapela - další paráda! Následovala opékačka, pivo, povídání… ale rozumně, vždyť druhý den byl opět nabitý program!
V neděli kolem desáté jsem spolu s dalšími „zebráky“ vyrážel na nedalekou offroadovou trať, kde byly nachystány dvě čtvrtlitrové Yamahy WR, s jejichž pomocí se účastníci pod dohledem statného ošetřovatele v podobě Davida Pabišky seznamovali s jízdou v terénu. Klasika - rideři terénem dosud nepolíbení sedají na mašinu s klepajícími se hlasy a zatajeným dechem, se po pár kolech se vrací s neméně klepajícíma se rukama, ale rozzářenýma očima “… tý vole, to je paráda!“ Pro ty, kteří si chtěli vyzkoušet něco pro fajnšmekry, měl Míra Lisý připravenou trialovou Betu. Chcete si někdy připadat jako jelito? Vyzkoušejte si tuhle motorku a zjistíte, že na mašině bez sedla je problém jet i rovně! Po nějaké hodince v terénu jsme se vraceli zpátky na „drom“ a vyráželi opět v sedlech testovacích motorek, takže během půl hodiny jsem si mohl vyzkoušet dva totální motocyklové protipóly: nejprve anoretickou trialovou Betu a hned poté pekelného Diavela - existují dvě rozdílnější motorky?

Následovaly další jízdy na okruhu, kde nám tentokrát také Libor ukázal, že se lze „dát kolínko“ i při rychlosti nějakých 20 km/h: malé kolečko - poloměr nějakých 5 metrů a pořád dokola, pořád, pořád… pravá, po chvíli levá… Vyzkoušeli jsme to i my, někomu to šlo, jinému míň, ale zkušenost to byla zajímavá! O rychlost nešlo ani v soutěži Motoslalom Cup, který uzavíral celý program. Ačkoliv nerozhodoval dosažený čas, ale nejmenší rozdíl mezi dvěma ze tří odjetých kol, tak klikatice sestavená z kuželů bezpečně prověřila, jak je kdo sžitý s motocyklem.
Nakonec přišlo vyhlášení výsledků v Motoslalom Cupu, v soutěži kulturní tvořivosti (účastníci vědí :-) ), poděkování účastníkům, partnerům a také pořadatelům a potlesk… Dlouhý a zasloužený, protože tahle akce byla fakt maximálně povedená! Myslím, že se nenašel jediný účastník, který by odjížděl nespokojen. I když počasí občas trošičku strašilo, nakonec se Svatý Petr smiloval a hlavně v sobotu byly naprosto ideální podmínky. Mix, při kterém se střídaly adrenalinové chvilky na asfaltu s těmi v terénu, nabývaly se nové praktické i teoretické zkušenosti, s třešničkou na dortu v podobě testovacích motorek a bonusem v podobě sympatických lidiček a skvělé atmosféry opravdu stál za to!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.12
Známkováno: 16x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Související firma
  • Bezpečně na motorce Akademie

    Naším posláním je zdokonalovat Vás v umění bezpěčně ovládat motorku! Jak název firmy napovídá, naším posláním a současně i povoláním, je naučit vás a zdokonalit v umění bezpečně ovládat vaši motorku. Jakoukoli - silniční, enduro, krosovou nebo okruhovou; v celodenních kurzech, na víkendových kemp...




TOPlist