Alpy 2023

Původně jsme plánovali delší trasu, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme se sešli alespoň na těchto pět dní. Volba padla na Alpy, jednak kvůli časovým důvodům a druhak abychom si mohli odškrtnout místa jako Grossglockner a Stelvio ze seznamu "nutné navštívit". :-) Jeli jsme čtyři - Honza (CBF 1000), Ondra (CBF 1000) s tátou (R1100 RT) a já. Pár dní před dovolenou mě nechalo ve štychu moje XJ, takže jsem musel pouhý !! 1 !! den před odjezdem nějakou motorku koupit. Volba padla na spolehlivé BMW 1150 GS, pro které jsem nemusel ani extra daleko.

Den 1, úterý 15.8.2023, Tábor - Zell am See

Sraz jsme měli domluvený v úterý v 7:00 na pumpě za Táborem. Ondra snad poprvý, co ho znám, dorazil včas. :-) Okamžitě si dělá legraci z mých toustů v igelitce na nosiči, protože se mi už nikam jinam prostě nevešly. :-) Po natankování vyrážíme přes Týn nad Vltavou, České Budějovice a Kaplici na Dvořiště. Tam si ještě doplníme nádrže a hurá přes Studánky do Rakouska. Linci jsme se snažili co nejvíce vyhnout, ale dálniční známky jsme nekupovali, takže to byla poněkud nudná rovná cesta městem až za Wels. U jezera Attersee před Salzburgem byl hrozný provoz. Je kolem poledního, tak si zde děláme první velkou přestávku spojenou s obědem z domova a chladíme se v jezeře. Ondra začíná šprechtit některé fráze něměcky, ale já mu vždy odvětím jen ja-ja, nebo nein, protože nic jinýho neumím. Ve volných chvílích jsme se takhle stupidně bavili až do konce. :-) Od Attersee odjíždíme pokousaní od červených mravenců směr Hallein. Ještě tam jsem jednoho zatoulanýho mravence vyklepával z kalhot. Odtud jsme vyjeli na Rossfeld panoramastrasse pod Orlím hnízdem, která je zpoplatněna 5,5 eury, ale určitě stojí za to si ji projet.

Pak už to bylo jenom cca 100 km do prvního penzionu v Zell am See. Asi 10 minut po ubytování začalo pršet, ale to už nám nevadilo, dokonce i motorky byly pod střechou. Později jsme došli do mekáče a na pumpu pro pivo, aby se líp spalo. :-)

Ujeto 460 km.

Den 2, středa 16.8.2023, Zell am See - GG - Malles Venosta

Po společné snídani, cca v 7:00, se natěšení vydáváme na naší první metu - Grossglockner. Pod horami se honily mraky, ale nahoře mělo být jasno. Asi už to všichni znají, ale - cesta byla úžasná, snad kousek není rovně. A ta krajina! Zastavovali bychom asi každých 500 metrů, abychom se mohli kochat a fotit, ale popoháněli jsme sami sebe kvůli čím dál většímu provozu. Je krásně znát, jak pořád stoupáte, krajina se pomalů mění z porostlé trávou na skalnatou a nakonec se téměř před cílem objeví hory pokryté sněhem a už víte, že tam budete. Jako bonus se před vámi občas proběhne svišť. :-)

Doporučuju vylézt až nad horní parkoviště, je tam vyhlídková věž a dalekohledy, kterými vidíte spoustu dalších věcí něž normálně. 
Cestou dolů už proti nám jezdila spousta aut a motorek, někdy i v řadě, byli jsme rádi, že jsme vyrazili časně ráno. Bohužel při sjezdu selhal lidský faktor (jakože já) a místo abychom jeli z vrcholu na Heiligenblut, jeli jsme zpět a na Zell am See, Mittersill a skrz tunel (10 e) na Matrei in Osttirol.
Náladu nám to ale nezkazilo a alespoň jsme si cestu projeli i zpátky. Akorát byla trasa o něco delší, než bylo v plánu, takže do dalšího ubytování přijedeme dost pozdě. Při každé zastávce jsem si GéeSo tak pochvaloval, až mi ostatní začali říkat, že jsem úplně "zhelmutovatěl". Přezdívka Helmut už pak pro bavorák zůstala... :-)

 

Za Sillianem přejíždíme Italské hranice, sluníčko neskutečně pere a doprava houstne. Polevuje až u Brixenu, kde začíná dálnice, které se vyhýbáme. Za Sterzing-Vipiteno odbočujeme na Passo Giovo.Cesta se opět zvedá a klikatí. Ostatní nadávají, že by mohla být v lepším stavu, ale já si jí na GS užívám. :-) Dolů k San Leonardu už je silnice opravená, užší, ale krásná. Poslední etapa tohoto dne končila okolo 20:00 v městečku Mals (Malles Venosta), kde jsme měli domluvené druhé ubytování. Opět chvíli po zabydlení začalo pršet, jak kdyby na nás počasí čekalo.

Dnes ujeto 455 km.

Den 3, čtvrtek 17.8.2023, Malles Venosta - Stelvio - Füssen

Opět na můj popud vstáváme okolo 6h, abychom vyjeli co nejdříve, než bude provoz a nesnesitelné vedro. Využíváme snídani v ceně ubytování a vyrážíme na 20 km vzdálené Passo Stelvio. Leckdo říká, že z téhle strany nestojí za nic - možná jo, ale opačně bych ho jet nechtěl a vracet se taky ne. A okolí zase bomba. Neskutečné výškové převýšení na tak krátkém úseku. Bohužel se zde najdou i tací, kteří se před vás snaží nacpat i v té nejužší zatáčce. Pro Honzu to skončilo menší kolizí s jedním němcem. Tak nějak si to vyříkali, ale promáčklý výfuk už mu zůstal. Chvíli zůstáváme na vrcholu, ale do okolí je víceméně jen jeden hezký výhled a tak za chvíli ze Stelvia pokračujeme dál.

Na cestě mezi Bormiem a Livignem opět jedna velká šňůra aut. U Trepalle zastavujeme pro nejlevnější benzín (1,442 e), jenže mezitím 100m od nás srazilo auto cyklistu a doprava se úplně zastavila. Půl hodiny v úmorném vedru v trapu. Projíždíme okolo Lago di Livigno na jehož konci nás čeká mýtná brána a 3 km dlouhý tunel do Švýcarska. Platí se zde 13 CHF, v přepočtu vychází průjezd asi na 340 Kč za motorku.

Tunel je tak rovný, že po první a jediné zatáčce v něm je vidět až na konec. Příjezd do Švýcarska je jako ve snu. Je zde národní park, netknutá příroda, která vypadá jako nikde jinde. Míříme na Zernez a přes Flüela Pass. Ta příroda tady je fakt neuvěřitelná.

 

Dáváme si studený oběd ze zásob a pokračujeme na Davos. Pak jedeme, tedy spíš se couráme, přes Lichtenštejnsko až po Rakouský Dornbirn, kde odbočujeme na Schwarzenberg a Lingenau. V Immenstadtu jsme si chtěli koupit nějakou večeři, ale místo toho přišla pěkná bouřka. Ze vzduchem chlazeného Helmuta byl najednou wassermann. :-) Už značně zmáčeni oblékáme nepromoky a pokračujeme směr Füssen. Tam nás čekalo, bohužel zrovna v téhle situaci, nejméně komfortní ubytování. Pokoj s palandami měl cca 3x4 metry a společné koupelny. Mokré oblečení bylo rozvěšené úplně všude. 

Na tachometru máme 384 km.

Den 4, pátek 18.8.2023, Füssen - Mnichov

Většinu oblečení jsem měl z předchozího dne ještě mokrou. Naštěstí jsme přejížděli jen k nedalekému zámku Neuschwanstein a začínalo zase pěkné vedro, takže jsem oblečení sušil na motorce na parkovišti (3 e), než jsme si zámek prohlídli. Helmy i oblečení si můžete schovat do boudy, od které mají klíče chlapíci, co obsluhují parkoviště. Mapy.cz nám poradili nejkratší stezku k vyhlášenému Marienbrücke, ze kterého je krásný výhled na Neuschwanstein. Jen nám nikdo neřekl, že to bude tak strmý kopec, že budu rudej jako rajče ještě půl hodiny po výšlapu. :-) Možná je lepší jít po asfaltce, byť je to o něco delší. Zámek jsme z můstku obdivovali asi 15 minut, pak jsme si ho ještě obešli dokola a pádili jsme zpátky k motorkám.

 

Dovnitř jsme nikdo nechtěl (vstup 27 e) a raději jsme se poněkud průměrnou cestou přesunuli na náš poslední hotel v Mnichově. Samozřejmě s rychlostní zkouškou na dálnici. :-) Chtěli jsme ještě stihnout prohlídku BMW muzea, které zavíralo v 18:00. To nevypadá zvenčí nijak velké, ale uvnitř je toho opravdu spousta od prvních aut a motorek, přes "osmdesátkovou klasiku" až po novější a závodní kousky. Po zavření muzea jsme zašli ještě do BMW Welt, kde jsou vystavena nová auta i motorky, na které si můžete dokonce sednout. Cestou zpátky na hotel jsme se zastavili pro kebab a pivo na večer. Na terásce jsme každý vypili dva zlatavé moky německé produkce a hurá na kutě.

Kilometrově nejkratší den - 152 km.

 

Den 5, sobota 19.8.2023, Mnichov - Tábor

Poslední den už jsme nikam nechvátali. Snídani jsme měli ze zásob koupených předchozí den. Okolo 9:00 vyrážíme z Mnichova přes Erding a Eggenfelden na Pasov. Namlsaní těch všech krásných alpských silnicí jsme se jen těžko smiřovali s tímhle návratem na nudné, rovné cesty. Přejíždíme Strážný, je 12:30, tak si dáváme oběd na pumpě a po menším probrání trasy poslední etapy pokračujeme po relativně rychlé a pěkné silnici na Prachatice, Týn n. Vlt. a Tábor. Tam se všichni plni nových zážitků loučíme s nadšením, že jsme dojeli. Doma jsme byli okolo 16:00.

Ujeto 404 km.

Už ten den večer jsem přemýšlel, kam asi vyrazíme příště... :-)

Trasu dlouhou 1855 km jsme všichni včetně motorek dojeli vcelku. Počasí nám kromě jednoho výkyvu opravdu přálo, i na horách bylo jasno a krásné výhledy. Průměrná spotřeba GS se za celou dovolenou ustálila na 5,24 l/100 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE