Řecko 2023
Text: Bara114 | Zveřejněno: 23.12.2023 | Zobrazeno: 24 384x
Po loňské Albánii jsme se rozhodli pro Řecko, jelikož nikdo z nás ještě nebyl na Stelviu, někdo ani na Transalpině, tak byl okruh z části daný. Sestava byla skoro klasická jako loni, jen bratr se přestal toulat v trávě a borelióza se mu letos vyhnula. Ráno se nás tedy schází všech šest - já(Bára), Luboš, Rohlajz, Stenly, bratr Václav a s trochou zpoždění i Hof, tedy tři GSa, MTS, XT a Tiger vše v plném objemu, jak jinak, protože objem nenahradíš.
Kapitoly článku
1. den 6. září – přesun do Itálie najeto cca 520 km
Ráno se tradičně scházíme na pumpě OKTAN ve Voticích, rozkaz zněl jasně v 7:30 h sraz, v 8:00 h odjezd.V tomto časovém rozmezí se skutečně scházíme, tedy až na Hofa, kdyby neměl plné kufry proviantu, který by nám asi chyběl, tak jsme snad odjeli bez něj. Vyzvedáváme ho tedy cestou doma a valíme na přechod Strážný. Zde dotankujeme a pokračujeme Německem podél hranic s Rakouskem, lehce po poledni stavíme na oběd v Imbisu a pokračujeme směr Innsbruck. Ubytování máme zajištěno přes Booking v okolí Campo di Trens, konkrétně Pretzerhof. Cestou se ještě stavíme v supermarketu v Muhlbachlu nakoupit nějaké to pivko a relativně v pohodě nacházíme naše ubytování.
Pivko a studená večeře proběhne v pergole majitele a jde se bydlet, v kuchyňce se ještě dorážíme a hurá na kutě-ráno nás čeká cesta na Stelvio.
2. den 7. září – STELVIO najeto cca 350 km
Plán byl odjet pokud možno co nejdříve, ideálně okolo 8 h a kupodivu se nám to i daří.Vyrážíme směr Stelvio, ale hned za humny nás čeká passo Giovo.
Takhle poránu je silnice krásně prázdná, užíváme si zatáčky i pohledy do krajiny, provedeme nezbytnou fotečku a nalepíme naši samolepku na značku passa . Okolo 11 h dotankujeme, dáme kávičku a dál bereme směr Stelvio. Dole pod Stelviem nás trochu přibrzdí semafory, a hlavně taky mraky lidí. Vjíždíme na silnici na Stelvio, počasí jak z partesu a lidí jak o pouti. Nahoru dorážíme lehce po poledni, tak zde dáváme oběd, probíráme zážitky, nakoupíme suvenýry, provedeme nezbytné focení a instalaci samolepky „byl jsem tady“ a znovu do sedel. Cesta dolů směr na Bormio se mi líbí víc než ta nahoru.
Ubytování máme zamluveno znovu přes Booking u jezera Lago di Garda, konkrétně Manerba del Garda. Resort najdeme relativně v pohodě, ale s objevením recepce už je to trochu horší. Po malých peripetiích se ubytováváme v apartmánu a jdeme se vykoupat do jezera, v areálu je i restaurace, tak si dáme pivko a na terase se pověnujeme Cole s rumem, jelikož jsme nevyrazili bez přípravy a každý má ve výbavě dvě půlitrové plastové petky od pumpy Frukoil v Jindřichově Hradci. Uvaříme nějakou tu polévku k večeři a spát.
3. den 8. září – Bologna najeto cca 210 km
Dneska nás čeká jen kratší etapa do Bologně, zde máme v plánu navštívit museum Ducati, ale když s Vámi jedou tři GéeSa, tak do dopadlo úplně jinak. Ubytování máme naplánováno v městském kempu přímo v Bologni asi 10 km od muzea. Jelikož je obloha jak vymalovaná a vedro jako kráva, jedeme se nejdříve ubytovat a pak prý jen na lehko vyrazíme na motorkách do muzea. Co čert nechtěl, v areálu je krásný bazén a zcela prázdný, no prostě vyhrál bazén.
Losujeme jen, kdo dojede do nedalekého Lidlu pro nákup a prý pro změnu nebude pivo, ale uděláme si „(ne)vinej“ večer. Cestu do Lidlu jsem vyhrál já, Standa a brácha. Vyrazíme zkratkou z kempu podle navigace k Lidlu a zachvíli troubení a všichni tři jsme v protisměru ☹. Zřejmě z utrpěného šoku si Standa kupuje celé grilované kuře a sám ho sní 😊, dále nakoupíme sýry, pečivo a víno .
Cestu zpět už dáváme. Jelikož byla dnešní etapa tak krátká, o to delší čas máme na to věnovat se pití. Poslední dobou se nějak snažím všechno dělat pořádně, tak jsem i „(ne)vinej „ večer odsral jako první, stan mi sice museli otevřít, ale zbytek jsem asi zvládnul. Ostatní asi ještě pokračovali, jelikož ráno si střídavě balil brácha a Hof s tím, že jedou domu. Zřejmě proběhla nějaká hodina pravdy.
