Rychlovka po Alpách

3. den Selva Gardena ( I ) => Viehhofen ( A )

Ráno se nám moc nechtělo vstávat, věci jsou ještě vlhké a před námi je cesta zpět do Rakouska. Dovolená je již v druhé polovině a ten včerejší liják nám na zdraví moc nepřidal. Sám začínám pociťovat, že jsem trochu nastydnul. Kolem osmé jdeme na snídani a ještě se operativně domlouváme, kudy dnes pojedeme. Čekal nás přesun do rakouského Viehhofenu k Frau Embacher, ale máme více času, neboť jsme včera nedojeli, kam jsme původně měli naplánováno. Domluvili jsme se, že dáme tu včerejší supr cestu, ale za lepšího počasí. Po snídani jsme ještě trochu dosušili věci a hurá na cestu. Nebyla to žádná hitparáda, protože věci byly ještě vlhké. Aspoň že nám přálo počasí a bylo celkem pěkně. Vyjíždíme kolem půl desáté směr Canazei. Na konci městečka nám ale radost zkazili carabinieri, protože silnice byla uzavřená kvůli nějakým závodům. Všechno je jinak a tak musíme jedinou možnou cestou a to směrem na sever. Jedeme na Ponte Gardina, potom dolů na Bolzano a poté směr sever po takové úzké silničce přes passo di Pennes. Trochu jsme si spravili náladu po té včerejší sprše a užívali si suchého asfaltu. O půl jedné jsme dorazili na passo a byli jsme zase v pohodě suchý a počasí bylo parádní. Udělal jsme pár fotek, pokecali s krajany a zakousli něco k jídlu.
Pokračovali jsme dál na Brenner po staré cestě. Kousek za hranicí začalo zase poprchávat, taková malá přeháňka, tak jsme chvilku s dalšíma motorkářema čekali pod mostem. Po chvilce jsme jeli dál, ale zhruba po půl hodině začalo pršet víc a tak jsme raději zastavili, abychom nedopadli jako včera. Nasazujeme mokré hadry a mažeme dál. Chvíli prší, chvilku v pohodě a tak se to stále mění. Stále ale jedeme s nepromoky na jistotu. Pokračujeme na Innsbruck, poté na Stras am Zillertal přes Gerlos, Krimml do Mittersillu. Před Krimmlem jsem se uhnul před mýtnicí doleva, abych se vyhnul mýtnému. Už jsem tam jel, ale za sucha. Teď chcalo zase jako prase a já vůl tam odbočil. Ta cesta byla nekonečná, je to sice zkratka, ale v tomto počasí to bylo právě naopak. Chtěl jsem to otočit, ale cesta byla úzká a voda valila, tak jsem to raději neriskoval. Ještě by mě kluci dali na budku. Statečně jsme dojeli k odbočce na hlavní a pokračovali dál na Mittersill. Po chvilce se začíná lepšit počasí a kousek před cílem začíná svítit sluníčko. Nejraději bych pokračoval dál, abychom ještě oschli. Zastavujeme dotankovat, abychom se zítra při zpáteční cestě nemuseli zdržovat. Kolem půl sedmé jsme na místě u penzionu. Ubytovat, nanosit věci a hurá do teplé sprchy. Zašli na pořádnou večeři a dali pár pivíček. Kolem desáté uleháme. Ještě, že má Martin oddělené lůžko přes dveře, protože chrápe jako sviňa.
Najeto 351 km, cena ubytování 20 € se snídaní

4. den Viehhofen ( A ) => Vysoké Mýto ( CZ )

Budíme se kolem osmé a čeká nás cesta domů. Počasí venku vypadá mizerně a tak se připravujeme opět na mokrou variantu. Jdeme na snídani a venku už začíná jemně pršet. V klidu posnídáme a tak trochu doufáme, že přestane. Po snídani zabalit, nanosit kufry a hurá do sedla. Chvíli ještě čekáme, jestli si to počasí rozmyslí, ale bylo to čím dál horší. Nezbývá nic jiného, než navléknout mokré hadry. Vzhledem ke zkušenostem při cestě sem to směřujeme na cestu po dálnici. U pumpy si kupujeme známky a můžeme v klidu vyrazit domů. Na jednu stranu jsem byl zklamaný, že už jedeme domů, ale to počasí mě tak štvalo, že jsem se viděl už doma. Valili jsme to po dálnici, chvilku bylo pod mrakem, chvilku svítilo, ale převážnou část pršelo, no prostě hnus. Nebyla ani chuť se stavit na oběd, ale nakonec jsme to dali kousek za čárou. Po obědě jsme se rozloučili, neboť Martin jel trochu jiným směrem. Počasí bylo zase o trochu lepší, tak jsme nepromoky schovali do kufrů. Někde před Pelhřimovem jsme je zase oblékli. Domů jsem dorazil kolem šesté docela unavený. Zavolal jsem klukům jak dojeli a byl jsem rád, že už můžu zalézt do vany a trochu se ohřát.

Najeto 532 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE