Na 3 dny do Alp na skútru

Plán jet na tenhle profláknutý kopec se rodil v mé hlavě už od roku 2014 …. a že se to povedlo až v roce 2016…. znáte to, člověk míní a život mění.

Na 3 dny do Alp na skútru

Kapitoly článku

Cesta začíná

Ten vpravo vedle toho červenýho, tak ten je můj :-).

Tak tedy, termín odjezdu jsem stanovil na základě předpovědi počasí (jak jinak) na pondělí 12. 9. a návrat na středu 14. 9. 2016.

Prapůvodně jsem měl jet ještě s dvěma motorkáři Jirkou (Gilerra DNA 300!!) a Honzou ( CBR-R 600 … od něj jsem měl tip na ubytování v Taxenbachu, díky Ti za něj!) ze skůtrfóra, ale nakonec jim do toho hodily vidle pracovní povinnosti (oba nakonec skončili na baru v Mnichově, zatímco já kroutil neskutečně krásné zatáčky v Alpách :-)).

Další účastník zájezdu se mi nabídl těsně před odjezdem jako baťůžek …. moje milovaná polovička Kačenka. Nakonec to nedopadlo a to byla velká škoda, protože bylo na co koukat :-)!

Věděl jsem, že budu chtít přespávat v nějakém penzionu (Taxenbach – Gasthaus Kitzloch) a podle toho jsem upravil výbavu s sebou … něco málo jídla, kdyby byla nouze, nějaké to teplejší oblečení, nějaké čechokredity a eura do portmonky, pak skouknout svého Atlantica jestli ostřikovače ostřikují a stěrače stírají. Všechno cajk. Přeci jenom je to už babička a navíc dotažená z Itálie s 35.000 km na budíku v čase koupě :-).

1.DEN – 12.9.2016

V pondělí ráno jsem chtěl vyrazit kolem sedmé hodiny …. nakonec se povedlo až v 8:30. 
Plán trasy jsem měl jen (tak zhruba) sesumírovaný v hlavě. Tedy z Prahy na Budějovice, Kaplice na hranice, pak dálnice na Linz a Salzburg.

Konečně jsem byl v jedné stopě a jak si tak frčím Českou Sibiří, mně jaksi došlo, že to ubytování nemám domluvené …. na odpočívadle to vyřešil jeden telefonát a ubytování bylo zajištěno …. uf, měl jsem kliku bylo místo. Cesta přes Čechy ubíhala v celku rychle, ale pro dnešní den jsem neměl úplně jasnou trasu …. věděl jsem, že za Salzburgem je Berchtesgaden – Orlí hnízdo. Když už jsem tedy stál na čerpačce v Budějovicích, tak jsem kouknul do mapy a okem zkušeným jsem si řekl: „Jo to dám!“.

Asfalt za hranicema je fakt hladší, obzvlášť, když máte na svém skůtru 14 a 15 – ti palcová kola.
Samozřejmě, že jsem věděl, že se v Rakousku platí dálnice i za moto. Proto jsem na hranicích somroval (vážně jsem si tak připadal, když mě 4x poslali k šípku) na hodně místech o dálniční známku na moto. Vždy mně nabídli variantu jen pro auto.

Říkám si: „Nevadí, koupím ji ve vnitrozemí.“. Jedu, jedu, kochám se, provoz skoro divně minimální a prostě si to užívám a najednou koukám, že jedu po dálnici a do Linzu to mám dle cedule 28 km. Trochu ve mně hrklo, neb jsem jel stále bez dálniční známky. Na první odbočce jsem sjel a zjednal nápravu. Raději jsem si ani nezjišťoval, jaká by byla první cena v případě, že bych byl zastaven policejní hlídkou

.
Dal jsem oběd, něco nacpal do hlavy a na čerpačce dotankoval. Pokračoval jsem na Salzburg a po té do Berchtesgadenu.

Tak nějak jsem trefil to správné parkoviště a neznaje tamní jazyk jsem zbytečně zaplatil parkovné 3éčka, které se vybíralo za auta …. motorky to měly GRÁTIS. 

V klidu jsem si koupil zpáteční lístek na autobus za 16,10 éček, který návštěvníky vozí nahoru. Měl jsem docela kliku, protože po zakoupení lístku jsem odjížděl po cca 10-ti minutách. 

Mohu vážně potvrdit, že řidiči autobusů jsou dost dobrý. Cestička hubená a oni to tam kroutili úplně bez zaváhání, klobouk dolů.

Nahoře jsem se nechal vyvést výtahem těch 124 m a měl cca 1 hodinu čas se kochat na vyhlídce, než mi pojede bus zpět. Kdybych měl potřebu, mohl jsem si dát v místní restauraci kávičku (nebo cokoliv jiného), ale já raději seděl na kamenech a kochal se na všechny světové strany. Počasí jak malované, jak je vidět i na fotkách.

Ve stanovený čas jsem se dostavil na perón a autobus mě zase hezky odvezl dolů na parkoviště.
Dal jsem si malou svačinku, nastavil do navigace Taxenbach a dle pokynů jsem měl být cca za hodinu a kousek v místě ubytování. Vlastně z parkoviště vedla první taková ta klikatější silnice, což vlastně byla ochutnávka toho, co mělo následovat druhý den.

Kolem 19 -té hodiny jsem dojel do penzionu a ubytoval se. Majitelé jsou pohodoví lidé a navíc hovoří česky. Rychle jsem hodil věci na pokoj a zašel do jejich restaurace na večeři a jedno místní nealko. Ještě se vrátím k ubytování …. penzion je v sezóně určen pro raftaře. V jeho horním patře jsou lepší pokoje s vlastní sociálkou. Já jsem byl ubytován na třílůžkovém pokoji zcela sám ve spodní části penzionu. Tyto pokoje mají ovšem sociálky společné. Nicméně vše čisté, takže za mě cajk. Cena za ubytování osoba/noc se snídaní je 23 éček … taky dobrý.

V horních pokojích byla ubytována skupina motorkářů, jež měli na tričkách „Motorkáři po 60-ce“.
Dobře se s nima povídalo a tímto je zdravím :-).
I když jsem měl za sebou cca 500 km i tak jsem se šel projet. Už se smrákalo a já znovu skočil za řídítka a mazal si prohlídnou jezero  Zelm am See vzdálené asi 30 km. 
Cestou zpět jsem chtěl dotankovat plnou, abych byl na zítřek připraven. A chtěje si vyzkoušet tankovací automat šel jsem na věc. No jo no, pohořel jsem. Komunikace s terminálem probíhala v angličtině, ale nějak tam chlapci zapomněli dát instrukci, kdy je ten správný okamžik zmáčknout číslo stojanu, ze kterého chcete tankovat.
No už jsem to málem vzdal s tím, že jsem holt trol. Najednou přijeli tankovat místní popeláři, tak koukám co dělají …. jenže, oni měli jakýsi čip, který jim umožňoval bezproblémové tankování.
Nelenil jsem a milého popeláře jsem odchytil, aby mě instruoval, kde dělám chybu.
Povedlo se a já se vrátil do penzionu dal s paní domácí jedno rychlé pivo a šel na kutě.
Ujeto cca 600 km.

2.DEN – 13.9.2016

Je úterý ... den „D“.
Vstávám v 8 ráno, chutná snídaně je v ceně ubytování …. nic se nemá přehánět a pět minut po 10-té jsem si zakoupil za 25 éček vstupenku na vysokohorskou dráhu jménem Hochalpenstrasse - Grossglockner.

No, a protože jsem byl v těchto místech prvnička a počasí bylo přímo exklusivní, zatáčka střídala zatáčku a já nestíhal vstřebat tu nádheru. Neznamená to snad, že bych zastavoval na každém odpočívadle …. no dobře párkrát jo, ale jinak jsem si neskutečně užíval lahodně hladký a zakroucený povrch (jo jasně už to slyším, že v Alpách je spoustu jiných a lepších cest, ale já měl jeden motoorgasmus za druhým ). 

Dojel jsem, jako spousta poutníků přede mnou na parkoviště u ledovce, dal si obligátní šnitzel+hranolky a colu.

Jsa nacpán vrchovatě fyzicky a i mentálně okolníma panorámatama, vydal jsem se tou cestou, co vede částečně po úbočí a částečně tunely k ledovci.

Po návratu na parkoviště jsem dumal kam dál. Rozhodl jsem se sjet směrem na Itálii, tedy na Lienz, pak jsem odbočil doleva na silnici č. 100 na Oberdrauburg a dál na Lendorf. 

Byla to trochu nudná trasa, ale pak jsem zvolil směr přes Lendorf na Atersderf a pak po silnici č.99 (Katschbergstrasse) až  na Nockalmstrasse. To už bylo jiný kafe …. silnice samá zatáčka a provoz už minimální. A protože to byla celkem dlouhá štreka, dostal jsem se na kopec Eisenthalhohe 2042 m až v 18:30 hodin. Po skouknutí mapy mně bylo jasný, že si ještě užiju spoustu hladkého asfaltu. Můj skůtr mě vedl po staré cestě na Katschberg, přes Obertauern a St.Johan zpět do penzionu v Taxenbachu.

Dorazil jsem sice už za tmy, ale s rohlíkem na tváři pod přilbou. Nejlepší na tom kromě jiného bylo to, že jsem se necítil vůbec utahaně. Pak následovala rychlá sprcha a dobrá večeře.
Ujeto cca 350 km.

3.DEN – 14.9.2016

Nastal čas návratu a já vyspán do růžova a po ranní hygieně, jsem si došel na snídani …. probral s majitelkou penzionu, kam se ještě podívat, když už musím do Čech. Na mapě mi ukázala na zcela úchvatnou cestičku …. je to silnička na Dienten am Hochkenig, která navazuje na silnici č. 164 směrem na Bischofshofen. Popsala mi místo, kde se nachází pod  horským masivem bílý krásný kostelík … no „a co myslíte pane doktore“ byl tam .

Po povinném fotu  jsem jel k jezeru Hallstatter See po silnici č.166, kde vyjetím z Alpských masivů doslova vlítnete na odpočívadlo u jezera. Naprosto kouzelné místo a tak jsem si udělal obědový piknik přímo na trávě s výhledem na jezero. Za mě zase luxus, který jsem si chtěl nejlépe vypálit navždy do paměti. Byl jsem ve velkém pokušení vzít plavky, které jsem měl s sebou, ale nevlezl jsem tam …. asi jsem věděl proč (vysvětlení později) .

Dostatečně odpočinut vedla moje cesta dál po silnici č. 145 směrem k městu Ebensse a jezeru Traunsse. Cesta byla krásná a počasí ještě lepší a to způsobilo, že moje tělo bylo opékáno a vysílalo signály, že by to chtělo zastavit a někde se svlažit, když už jede kolem těch jezer. Byl to trochu problém, protože ač silnice vedla téměř po okraji jezera, tak to „téměř“ bylo místními oploceno a tím byl zamezen přístup k vodě.
Za jednou zatáčkou se objevilo odpočívadlo a dodnes nevím proč, jsem na něj sjel. Ještě jsem ani nezastavil, když koukám, že proti mně jde docela fešná dcérečka v takový titěrných plavečkách.

Najednou se starému kocourovi mladé křehuličky zachtělo  …. mžikem jsem se vrátil do reality …. protože, kde jsou plavky, tam je voda a přístup do ní.
Zkrátím to …. voda byla jak, žiletky (tipuji tak 19-20 stupňů), ale moje upocené tělo to akceptovalo a to dokonce 3x .

Po té co jsem projel Gmundenem, jsem se rozhodl pro využití dálnice na Linz, když už jsem měl tu dálniční známku .
Pak už to bylo na hranice jen krůček a jediné co bylo trochu otravné, byl výrazný skoro protivítr lehce z pravé strany. To způsobovalo nepříjemné turbulence za plégem. Vyřešil jsem je zalehnutím a moje hlava byla v klidu.
Přejetím hranic jsem se uvrhnul do české silniční reality . Trasa vedla opět přes Budějovice. 
Po ujetých cca 600 km jsem byl zase doma v Práglu.

SHRNUTÍ:

Počasí bylo naprosto ukázkové …. ani jednou nepršelo a teplota se pohybovala kolem 26 stupňů. Závady celkem dvě – jedna byla povolené šrouby, co kotví držák zadního kufru a druhá povolený šroubek na přístrojovce. Spotřebu jsem neměřil, ale odhaduji ji podle účtenek na 4l/100 km.

Útrata: 68 EUR za benzin
      56 EUR za ubytování
      63 EUR za lístky a parkoviště a jídlo na cestě

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 23x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist