Dvoutýdenní putování Evropou na motorkách

Vše začalo již na podzim roku 2007, kdy jsem začal plánovat itinerář dovolené pro rok 2008, jak jinak než v sedle motocyklu. Nakonec jsem byl se synem v červnu pojezdit po salzburských jezerech a pak ještě v červenci jsme navštívili Alpy a Dolomity kam se s námi vydal ještě kamarád Jirka. Termín dlouho očekávané dvoutýdenní cesty do Francie na Grand Canyon nebyl kvůli počasí předem pevně stanoven, ale orientačně jsme byli dohodnuti na konec měsíce srpna až začátek září v očekávání stálejšího počasí na horách. Termín konečně vykrystalizoval a byl pevně stanoven na pátek 22.8.2008. Vyrazili jsme ve dvou a sice: Míla na Hondě Deauville a já na Hondě CBF 600S. (Mimochodem v tomto složení jsme absolvovali i loňskou dovolenou).

Dvoutýdenní putování Evropou na motorkách

Kapitoly článku

Den 1. 22.8.2008

S přípravami jsem neměl vzhledem k častému cestování na motocyklu žádný problém a sbaleno jsem měl asi za dvě hodiny. Oproti minulým výpravám jsem pouze pořídil větší kartuš k plynovému vařiči a dopřál jsem si větší pohodlí v podobě samonafukovací karikatky, kterou jsem pořídil levně v „obchoďáku“. (Jak se později ukázalo, nebyl to zrovna nejlepší nákup, ale o tom až později).
Konečně je tady dlouho očekávaný den odjezdu. Vyjíždím z garáže 22.8.2008 za slušného počasí asi v 6:50. Na čerpací stanici „pod Červeňákem“ přijíždím asi v 7:10 a zjišťuji, že Míla, ač to má o poznání dál, je již na místě. Zdravíme se a jelikož jsme se delší dobu neviděli tak sedíme u kávy a povídáme o všem možném a čas sice příjemně, ale neúprosně utíká a vzhledem k tomu, že máme před sebou cca 600 kilometrů rychle se sbíráme, nasedáme na svoje „oře“ a vyrážíme do Bregenzu, dnešního cíle.
Cesta příjemně ubíhala a tak jsem zanedlouho stáli u pumpy na Rozvadově. Byl tady příšerný „mumraj“. Natankovali jsme, dali si kávu, navštívili toaletu a po krátkém odpočinku jsme vyrazili dál za svým cílem. Cestou bylo ještě pár drobných nepříjemností jako například pád Mílovy motorky na parkovišti, mě zase téměř došel na německé dálnici benzín, namotali jsme se na dálnici do zácpy, ale do Bregenzu jsme dojeli ve slušném čase a v pohodě. Při hledání kempu na břehu jezera Boden See začalo pršet a tak stan jsme stavěli za deště a s obavami sledovali oblohu, která nevěstila do budoucna nic dobrého. 
Starší dáma v recepci byla moc milá, pohostila nás kapkou místní pálenky a tvrdila, že od zítřka se bude počasí už jenom zlepšovat. Jak stará dáma řekla, tak se i stalo a od tohoto dne jsme přes den neschytali za celých čtrnáct dnů ani kapku deště. 1. den jsme ujeli 595km, za noc zaplatili 8,20,-- a koupili si jedno pivo na dobrou noc za 2,50,-- . Já si ho hned půlku vylil a tak jsem již na nic nečekal a zalezl do „pelechu“ a spal až do rána.

Den 2. 23.8.2008

Druhý den jsme se probudili ještě do poněkud podmračeného rána, ale nepršelo a tak jsme po ranní hygieně a snídani sbalili stany a šli vyfotit pár snímků Boden See. Po focení jsme nasedli na motorky a vydali se směr Švýcarsko. Cestou jsme se zastavili ještě nakoupit nějaké potraviny a hurá do švýcarských Alp. Na tento den nabylo stanoveno, kam až dojedeme a tak jsme prostě projížděli švýcarskými Alpami, kochali se nádhernou přírodou a zažívali pocit obrovské volnosti a svobody. 
Přejeli jsme Oberalppass a Furkapass. Chtěli jsme ještě stihnout Grimselpass, ale ten byl v mlze a tak jsme se ubytovali v Ulrichenu s tím, že Grimselpass navštívíme druhý den, což se nakonec ukázalo jako výborný tah. Za noc jsme Zaplatili 11.30,--, ujeto 245km. Kemp byl v nadmořské výšce 1346m.n.m. a po západu slunce klesla okamžitě teplota na 10 stupňů, ráno pak bylo pouhých 3,6 stupně.

Den 3. 24.8.2008

Dnes vstáváme do poměrně chladného rána. Teploměr ukazuje 3,6 stupně. Je šest hodin a deset minut když se sápu ze stanu a mířím rovnou na toaletu. Cestou zpět mám již více času a tak s obavami sleduji oblohu, která se tváří přinejmenším neurčitě. Navíc uprostřed hor je jí vidět pouze kousek. Jak tak hloubám nad tím, co se z toho vyklube, všimnu si postaršího Švýcara, jak si to z obytného automobilu šine rovnou ke mně. Zdá se, že ho moje rozpaky docela pobavili, protože se „tlemí“ jako měsíček na hnůj (hledal jsem různá slova, která by vystihla výraz v jeho obličeji, ale tento prostě přesně popisuje to, co jsem v jeho tváři viděl já) a už z povzdálí na mne haleká, že dnes bude prostě báječné počasí. Nyní se asi já zase tvářím překvapeně, ale docela rád mu začínám věřit a těším se na krásný slunečný den, který se z nejasného rána jistojistě vyklube, když to říká domorodec. 
Vracím se ke stanu, kde už kolega pobíhá kolem vařiče. Po snídani balíme od rosy totálně mokré stany a v 8:30 vyrážíme v plné polní na Grimselpass, který se nachází v nadmořské výšce 2165m. Cestou již vidíme, že výše zmíněný domorodec měl s počasím pravdu a že si užijeme další krásný slunečný den v nádherných horách s nekonečnými zatáčkami a úchvatnou přírodou. Cesta nahoru do sedla byla opravdu nádherná a na sedle samotném se rozprostírá kouzelné romantické jezírko či pleso nebo jak se tomu správně říká. 
Po nezbytném focení všeho a nekonečném pobíhání sem a tam usedáme na venkovní terasu kavárny, která je současně i obchodem s upomínkovými předměty a tak kupujeme pro blízké doma trička, poté sedíme na terase nad jezírkem, pozvolna upíjíme kávu a snažíme se vstřebat všechnu tu krásu kolem sebe. Jelikož nás ale ještě dnes čeká dlouhá cesta do francouzského Chamonix, chtě nechtě musíme vstát a pokračovat v cestě přes Furkapass a Forclaz do cíle naší dnešní pouti švýcarskými Alpami. Do Chamonix přijíždíme kolem 16. hodiny a vítá nás přítulný kemp s velmi slušným zázemím za pouhých 8 Euro za noc. Slunce hřeje naprosto nezřízeně a tak se vyhřívám na slunci tak, že se samozřejmě v této nadmořské výšce spálím. (ve svém věku už bych mohl mít více rozumu, no co se dá dělat, hlavně, že se nestalo nic horšího) 
Míla pere a suší, ale to je zbytečné psát, neboť jak jsem později zjistil, Míla pere neustále. Je to jeho velký koníček nebo tak něco. Po západu slunce padá teplota během dvaceti minut o patnáct stupňů dolů a tak se oblékáme a jdeme se podívat do městečka Chamonix a plánujeme na zítřek výjezd lanovkou na Mont Blanc. Kolem desáté večer uléháme a já okamžitě usínám. Tento den jsme ujeli pouhých, ale nádherných 201km.

Den 4. 25.8.2008

Den začínáme v sedm hodin a teplota je na sedmi stupních. Počasí je vcelku dobré, ale mraky jsou nízko a vrchol Mont Blancu je beznadějně v mracích. 
Balíme a já neustále myslím na to, zda se nakonec přece jenom mraky nezvednou, abychom mohli vyjet lanovkou k vrcholu této majestátné hory. Bohužel se tak nestalo a tak opouštíme kemp s pocitem, že nám unikl krásný zážitek a s otázkou kdy a zda vůbec se nahoru ještě někdy v budoucnu podíváme. Dnešní cesta vede přes Albertville a Val D Isere do cíle dnešní etapy v Brianconu kam dojíždíme v 17:45. Kemp leží v nadmořské výšce 1300m. Albertville mě poněkud zklamalo, zato cesta z Val D Isere přes Col D Liseran ležící ve výšce 2770m.n.m. bzla úžasná. Tento den jsme ujeli 322 km. Kemp je slušný jenom po západu slunce je nehorázná zima a vane nepříjemný studený vítr. Po večeři tedy zalézáme do stanů a usínáme s pocitem krásně prožitého dne.

Den 5. 26.8.2008

Probouzíme se do slunečného dne, ale teplota není nikterak vysoká. Je pouhých 5,4 stupně a tak vaříme horký čaj, kávu a u toho svižně balíme, abychom se zahřáli. Odjíždíme v 8:50 po nádherné silnici Routes Des Grandes Alpes vedoucí krásnou alpskou krajinou, míjíme jezera, přehradu, vystoupáme do sedla La Bonette s nadmořskou výškou 2802m. Jediným kazem na kráse dnešního dne je to, že nám dochází benzín a cestou jsou pouze zavřené nebo úplně zrušené čerpací stanice a tak na poslední výpary dojíždíme natankovat do Itálie. S tímto problémem se ve Francii ještě setkáme několikrát a dokonce i samotní Francouzi zmateně jezdí od jedné zavřené pumpy ke druhé. I obchodní domy nejsou umístěny, jak jsme zvyklí na periférii měst u hlavních tahů, ale je třeba většinou zajet do města. Nakonec dorážíme do cíle dnešní cesty, městečka Castellane, kde je všeho dostatek. Jsou zde tři pumpy i obchodní dům. Ujeli jsme 287 km a za nocleh platíme ve skvěle vybaveném kempu 6 Euro. Platíme rovnou dvě noci s tím, že si zítra vyjedeme jen tak polehku na Grand Canyon vzdáleny cca 30 km. Kemp je v nadmořské výšce 777m.

Den 6. 27.8.2008

Dnešní den je naplánován jako oddychový. Ráno teplota ukazuje 8 stupňů a my po snídani vyrážíme na Grand Canyon
Silnice je opravdu krásná, skvělý povrch a samá zatáčka. Zatímco fotíme Grand Canyon, teplota stoupá až ke třicítce a tak to otáčíme a jedeme se koupat do průzračného, ale dosti studeného jezera vzdáleného asi 10 km od našeho kempu. Zastavujeme na břehu jezera. Přístup je hodně strmý a kamenitý a tak volím sestup v botách. Míla se rozhoduje jinak, což má za následek nechtěný rozběh, velké šplouchnutí, vlnu a prudké ochlazení. Výhodou této techniky je rychlost ponoru do studené vody. Mě trvá ponor podstatně déle. Koupel je v horkém odpoledni báječná a osvěžující. Cestou k jezeru jsme si koupili něco k jídlu a pití a tak do kempu se vracíme až k večeru. Dnes jsme ujeli 85 km.

Den 7. 28.8.2008

Vstáváme v 6:30. Je 10 stupňů, což je příjemná teplota na balení. Odjezd je v 8:40. V 9:00 nakupujeme a poté vyrážíme směr Cannes. Cesta do Cannes je parádní, pak ale nastává nejhorší hrůza dovolené v podobě cesty po pobřeží. Teploměr šplhá k magické čtyřicítce a my se posouváme po pár metrech přeplněnými ulicemi Nice, Monte Carla, San Rema až dojedeme do Italského San Lorenza. Stan pro nezpůsobilost terénu nelze postavit a tak kupujeme chatu za 70 Euro na noc. Ujeto pouze 187 km, přesto jsme utahaní, uvaření, otrávení. Míla se jde ještě koupat do moře. Přístup je však s prominutím na „prd“, při vystupování na břeh si sáhne na ježka a tak je to zkrátka na „prd“ až do samého večera. Večer po koupeli sedíme na verandě, popíjíme pivo a víno a pod tíhou dnešních zážitků konstatujeme: „Už nikdy více“.  Padne tedy rozhodnutí, že další den bude zrychlený přesun po dálnici.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.75
Známkováno: 4x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist