Cesta kolem hranic ČR - léto 2014

V průběhu roku 2013 se zrodil nápad uskutečnit několikadenní cestu na motorkách. Jak šel čas postupně ze všech diskuzí a jiných konverzací prováděných zejména nad půllitrem lahodného moku vykrystalizovala cesta kolem České republiky – toliko oblíbená mezi českými motorkáři. Dokonce bych řekl, že patří k těm cestám, které by v rámci poznání vlasti měl absolvovat každý motorkář. Podrobnější plánování nebylo žádoucí, ale i přesto jsme si stanovili několik záchytných bodů. Na každém z nich, z různých důvodů, lpěl jiný člen výpravy. Seznam plánovaných bodů: Lipenská přehrada, Jindřichův Hradec, Ostrava, Dlouhé Stráně, Šedivec). Začátek putování byl po dohodě naplánován na 13. 07. 2014, pod heslem cesta je naším cílem.

Cesta kolem hranic ČR - léto 2014

Kapitoly článku

1. Den (Ne) - ze západu na Lipno

Na cestu nás mělo vyrazit celkem pět, ale protože věci se většinou nedějí tak ideálně jak bychom si přáli, mohli se na start postavit jen tři z nás. Zbylí dva účastníci měli v plánu dorazit později. Výjezd našeho tříčlenného předvoje byl stanoven na 10:00 h z Královského Poříčí. Ačkoliv se to zdálo jako brzká hodina, již kolem 09:45 h jsme byli kompletní. Věřím, že nikdo z nás nemohl dospat.

Upevnění zavazadel, materiálu, vyhození karimatek a stanu (jako zbytečné zátěže), focení a konečně, rok toužebně očekávaný, VÝJEZD! Do vedení se ihned dostává modrý Fazer a bez zahřátí gum volíme ostré tempo směrem na Planou. Uprostřed jede modrý Transalp a skupinu uzavírá též modrý Bandit – modrá je dobrá;) Trasu má leader najetou, takže naše úsměvy, vykouzlené radostí z jízdy, krajinou jen letí.

Levá dlouhá střídá utaženou pravou ústící na rovinku a obdobně to jde celou dobu, pak na brzdy a první zastávka na pumpě v Plané. Zde se odehrála menší epizoda, která snad pomůže vylepšit místy pokřivený náhled na motorkáře. Na místní čerpací stanici pomáháme pánovi v bílém Volvu XC 90, který omylem natankoval benzín místo nafty a rovnou plnou nádrž. Ukážeme mu jak zařadit neutrál na automatické převodovce a odtlačíme ho od stojanu do ústraní, to vše kvůli velice nervózní obsluze pumpy. Následně volíme osu přesunu Babylon, Železná Ruda a Husinec –  Dvory.

Při výjezdu z benzínky se podaří neznámému jezdci na BMW R1200 GS včlenit se na předposlední místo naší formace a tak spolu absolvujeme pár dalších desítek kilometrů ve vzájemné symbióze, poté se naše cesty rozdělí – my doprava, on doleva.

Na cestě do Železné Rudy se citelně ochladilo a trochu mrholilo, to nás nevyvedlo z míry a ani nedostalo do nepromoků – jen mírníme tempo. Silnice jsou zde ve směs kvalitní, kromě úseku z České Kubice do Nýrska, a krajina přidává na prožitku z jízdy. Po trase ještě navštívíme pár míst z důvodu vzpomínek na časy minulé, kdy se zastavujeme za Železnou Rudou u hasičské nádrže, ke které vede menší offroad vložka, ale i silniční motocykly jí zvládnou. Už se blížíme k Husinci do vesničky Dvory, kde jsme přivítáni steakem. Po příjemném odpočinku opět vyrážíme s doporučením na ubytování směr Horní Planá.

V Horní Plané u Hotelu Jenišov odmítáme předjednané dvoulůžkové chatky a z důvodu motorkářské soudržnosti se ubytováváme v takové zastrčené chatce za hotelem, která pojme čtyři osoby (cena 195Kč/os), neboť čtvrtý člen dorazí ještě tento večer. Není to žádný luxus, možná ta chatka sloužila jako stavební buňka pro blízký hotel nebo umývárna, ale vyspíme se. Hlavně je to kousek od vodní nádrže.

Po ubytování jsme se vydali na doplnění zásob do centra obce, kde právě končí pouť. Následuje večeře na hotelu a příjezd čtvrtého člena – červený Fazer. Poté večerní posezení, kdy se nám naskýtaly výhledy na Lipno, které pomohli dotvořit příjemnou atmosféru pro relaxaci po celém dnu jízdy. Spokojeni jsme proto ulehali a těšili se na další cestu.

Ujeto: 290 km

2. Den (Po) - přesun na jižní Moravu

Ranní koupání v Lipně – studená voda.  Po sprše a snídani z místní večerky proběhlo startování našich strojů. Hodiny tou dobou ukazovali 10:40 h, což bylo pozdě vzhledem k našemu plánu, proto zavrhujeme návštěvu jistě zajímavé Stezky korunami stromů (doporučení – pokud tudy pojedete, čas si na návštěvu určitě vyhraďte) a vyrážíme směrem Jindřichův Hradec. Po cestě zařazujeme nový cíl – Chlum u Třeboně – dobrá volba, krásná projížďka okolo tamních rybníků, není to nic pro sprintery, ale pokud si chcete užít jízdu malebnou krajinou nelze nedoporučit.

Příjezd do Jindřichova Hradce. Tady se zdržujeme, projíždíme významné body. Dostáváme také výklad od jednoho z nás, jenž zde trávil svá vysokoškolská léta a musíme uznat, že k některým místům se vážou poutavé příběhy. V Jindřichově Hradci najdete pozoruhodné historické centrum a rybník Vajgar, který vtiskává městu jedinečný ráz. Dále zajíždíme na výtečnou kopečkovou zmrzlinu a párek v rohlíku. Po rafinovaném triku se s námi u kašny fotí jedna slečna, to abychom na fotkách měli taky něco hezkého – tímto jí děkujeme za pózování;) Před pokračováním ještě stavíme na krátkou předporodní návštěvu, maminka měla ten den termín – snad to baby vstřebalo, jak bylo obklopené motorkami a třeba z něj díky této prenatální zkušenosti bude nový motorkář;)

Horkem zpraženi vyrážíme směr Kunžak, Dačice, Znojmo a Pohořelice. Na uvedené trase zastavujeme v Grešlovém Mýtě v uzenářství, kde nás z těch dobrot, ale také z cen, oči přechází – jelení klobásy, kančí klobásy, pršut a mnoho dalšího. Uděláme menší ale o to dražší nákup – stěžejním produktem je Palihub. Po nákupu pokračujeme do Pohořelic. Cestou je horko, jedeme převážně po hlavních tazích – nic záživného, ale i to k cestování patří a umožňuje nám to se rychle přesunout z jižních Čech na Moravu.  Naše skupina se za Znojmem vlivem hustého provozu rozdělí a pro dva opožděné nebylo jednoduché ty první dva jezdce dojet, neboť oni jaksi zapomněli zpomalit. Toto bylo poučení do budoucna a poté se to již nestalo.

V Pohořelicích menší zastávka, kde čekáme na připojení pátého člena – Yamaha YZF–R6, který za námi dojel téměř přes celou republiku. Společně dorážíme do Pasohlávek, kde po menších peripetiích daných neochotou místních majitelů penziónů nacházíme volný pokoj na zdejší ubytovně Turist (220 Kč/os). Pokoj pro pět osob nabízí místa akorát na postele jeden stůl a skříň, kam se vejde akorát pět helem. Znaveni v posteli konzumujeme uzeniny nakoupené cestou a dáváme si po kalíšku lahodné medoviny. Doporučení pokud se chcete v Pasohlávkách ubytovat, jděte si vyjednávat ubytování tak, aby majitelé penzionů nevěděli o tom, že jste motorkáři – není to z naší hlavy, ale zkušenosti lidí co sem, jezdí pravidelně.

Poté vyrážíme pěšky na nádrž Nové Mlýny. Začínají se ozývat hlasy, že jsme dosud nic neviděli a pouze polykáme kilometry, proto na příští den plánujeme změnu modu operandi a chceme více stavět na zajímavých místech. Následuje večerní koupání v autokempu Merkur. Do areálu chtějí vstupné 50 Kč, i když byste tam chtěli jít pouze na večeři do jedné z restaurací. Poté si dopřáváme večerní posezení nezbytné ke zhodnocení cesty a upřesnění plánu na další den. Vstup do areálu je časově omezen, kdy na denní vstupenku nesmíte zůstat déle než do 22h proto se po chvíli vydáváme  zpět a jelikož v Pasohlávkách jsou pohostinství také uzavřena, uléháme ke spánku. Zhruba 6 km procházka z Pasohlávek do Merkuru a zpět po celodenním sezení na motorce docela bodla, ne všem se však zamlouvala.

 

Ujeto: 260 km

3. Den (Út) - Beskýde, Beskýde kdo po Tobě ide...

Čerstvě koupené koblihy od jediného z nás, který dokázal brzo ráno vstát, nás příjemně budí, zakusujeme se do nich a i díky tomu se zbytku podařilo vylézt z postele již po sedmé ranní, proto můžeme uskutečnit brzký výjezd. V půl deváté jsme zase zpět v sedle. Pustevny jsou naším dnešním hlavním cílem.

Projíždíme přes Mikulov, Valtice a Břeclav. Silnice se zde příjemně rozprostírají po rovinách moravského kraje a při průjezdu okolo vinic trochu litujeme, že nemáme čas se zde zastavit a poznat místní sklípky zblízka. Teplota postupně vzrůstá a my tankujeme u nejdražší pumpy v Břeclavi (Benzina), k radosti všem, ale to se stává;) Stihneme promazat ještě řetěz u R6 a poté následuje Tvarožná Lhota, zde návštěva rozhledny Travičná s velmi příjemnou paní u pokladny a krásným výhledem do okolí - vstupné 25 Kč. Pak se jdeme koupat do nedaleké nádrže Lučina (pozn. velmi pěkná obsluha místního parkoviště) – čistá voda, dobře situované koupaliště nabízející komfortní vykoupání se skokanským můstkem. Vstupné se zde neplatí, avšak parkovné ano - cena za parkování byla 40 Kč. Ochlazení přišlo velmi vhod, protože někteří z nás se začali přehřívat.

Následuje trasa po česko-slovenské hranici přes Luhačovice a Vizovice. Zde byla velmi ošklivá havárie dodávky s kamiónem, který jí vyrval celé boční dveře a zdemoloval přední část – vidět na cestě takovou bouračku moc ke klidu nepřidá. Do likérky Rudolf Jelínek bohužel dorážíme pozdě (kolem 15 h), proto prohlídka nebude, aspoň nakupujeme suvenýry. Pro zájemce - 60 min prohlídky začínají každý letní měsíc jinak, ale v červenci 2014 to bylo v 10 h a 14 h za 110 Kč. Pokud by Vás bylo více než 10, lze absolvovat individuální exkurzi mimo rozpis. Po nákupu vyrážíme směr Hovězí (pro zájemce o turistiku po masových obcích – existuje i obec Vepřová a najdete ji na Vysočině) a Nový Hrozenkov – zde druhé dnešní koupání na jezeře Balaton, ano Balaton. Toto jezero nabídne za celou dobu nejhezčí koupání a neplatí se zde ani vstupné. Je zde velice čistá voda a hlavně zasazení tohoto jezera v kopcovité krajině vytváří nezapomenutelný dojem.

Další mini-epizoda po doplavání na druhý břeh jsme zjistili, že se zde natáčí nový český seriál Pan doktor, takže jsme měli příležitost vidět Miroslava Donutila, Emílii Vášáryovou a Jitku Čvančarovou při zkouškách na břehu jezera - zajímavé. Hned po výjezdu nastává menší krizovka – Transalp musel narychlo startovat na železničním přejezdu, kam se blížil vlak za důrazného houkání – ale Honda nezklamala. Pak zastavujeme na focení u cedule obce Karolinka a pokračujeme směr Pustevny.

Bylo velmi zajímavé pozorovat změny v rázu krajiny, kdy z téměř placaté roviny jižní Moravy se najednou dostáváme do Beskyd, a kopce nás začínají obklopovat. Ráz krajiny je opět trochu jiný oproti dříve projeté Šumavě nebo Třeboňsku a právě při takovéto cestě máte příležitost si v uceleném sledu všimnout drobností, které utváří charakter různých koutů naší republiky

Před návštěvou Pusteven jsme dokoupili nezbytné potraviny v koloniálu v Horní Bečvě a ubytovali se za asistence velmi povedené slečny v ATC Kněhyně (175 Kč/os). Prostorný kemp s pěknými dřevěnými chatkami s vlastní verandou a lavičkami na posezení. Zde jsme zjistili, že Bandit má nevysvětlitelnou, ale očividnou závadu. Výfukové potrubí se v ohybu rozlomilo. Tím se ale vyjasnila záhada proč má Bandit najednou mnohem hlasitější projev, kterým by se mohly strašit i nezbedná dítka. Majitel to ale vzal v klidu, a protože věděl, že závada by se nyní řešila velice obtížně, smířil se s ní a nenechal si tím zkazit další cestu.

Poté následoval výjezd na Pustevny a prohlídka tamních chat, které opravdu stojí za to vidět, nádherná architektura. Můžete si zblízka také prohlédnout vyhořelou chatu Libušín, kdy zjistíte jakou neuvěřitelnou kulturní škodu požár napáchal. Na Pustevnách nás také přivítal rozmanitý výhled do okolní krajiny a to nejen od lanovky. Opojeni krásou místa jsme se ještě rozhodli pro návštěvu sochy boha Radegasta. K soše jsme dorazili při západu Slunce, které jej efektně osvětlovalo, což umocnilo atmosféru tohoto okultního místa. Zpáteční cestu z Pusteven si někteří ukrátili tzv. závodem větroňů – vítězem byl „překvapivě“ ten nejtěžší;) Večer: konzumace zbytku uzenin z Grešlového Mýta, malé posezení v kempu, protože zde občerstvení zavřeli již po deváté hodině (nebyl víkend a lidí bylo poskrovnu), pak přesídlení do nedaleké knajpy v Prostřední Bečvě, ale je to spíše herna kam chodí pár štamgastů, proto se po chvíli vydáváme zpět a následuje spánek.

Ujeto: 230 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.41
Známkováno: 22x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist