Na motorce kolem Evropy

Pro pořádný výlet jsem si určitě mohl vybrat mnohem atraktivnější trasu. Evropa je ale rozlehlá a v mnoha směrech mi přijde rozmanitá až neskutečně. Zahrnuje státy velmi bohaté i docela chudé. Vedle zemí velikých se krčí mini státečky jako Vatikán nebo San Marino. Horký jih s korkovými duby a plantážemi pomerančovníků střídá tundra a polární záře severu. Hornaté vnitrozemí Španělska nebo Albánie kontrastuje s rovinami Holandska, Dánska a Pobaltských států. Najdeme tu honosné katolické katedrály i neméně rozlehlé mešity muslimské, ale také dřevěné pravoslavné kostelíky. Místa Granada, Sevilla, Porto, Sorrento, Palermo, Provence, Nordkapp, Sna Peterburk, voní dálkou i romantikou.

Na motorce kolem Evropy
Chci se pokusit poskládat na jedné nepřerušené cestě všechny ty kontrasty pěkně vedle sebe. Pár týdnů po předpokládaném návratu oslavím své dvaašedesáté narozeniny. Naši malou firmičku jsem předal synovi a tak si zbytek svého aktivního života mohu a taky chci, především pěkně užívat. Cestovat několik měsíců je přitom docela výzva. Stan a ešus je trochu jiná ložnice a kuchyně. A když na cestě prší několik dnů a přidá se ještě vítr a zima „láme se chleba“ a mnohdy i charaktery. I tenhle článek mi snad pomůže k tomu, abych to předčasně nezabalil. Důvodů bude nejspíš dost, jsme na těch našich milovaných motorkách docela zranitelní. Navíc musím přiznat, že jsme se do jejího sedla vrátil po čtyřiceti letech až na podzim loňského roku. Moje první cesta přes Alpy do Paříže je popsaná v Motoroute č.2. Trochu mne láká i fakt, že lidi, kteří objeli celou Evropu pěkně po jejím obvodu, nebude asi mnoho. Pokud vůbec někdo. Ne, že by to bylo až tak obtížné, jen to tolik neláká. Objíždí se republika, svět nebo třeba Afrika, ale Evropa? Část Evropských hranic v Rusku plánuji sice vyměnit za návštěvu Pobaltských států a Běloruska, přijdou mi zajímavější a zásadní změna to zase není.
Jet sám, nebo s někým, má vždycky svá pro i proti. Procestoval jsem řadu států na kole, zpočátku ve skupině, postupně však sám. Moji kamarádi dělají to či ono, žádný ale není takový fanda do kola či motorky, aby přicházel jako spolucestovatel v úvahu. Navazovat přátelství až na cestách se mi moc neosvědčilo. Koho bych sebou měl rád je moje žena. Jízda na motorce ji ale nebaví a tak mi blažený pocit absolutní volnosti a svobody musí vynahradit přítomnost někoho blízkého. Beru si sebou i notebook, snad mi WiFi sítě a Skype styk s přáteli umožní. Směr cesty jsem zvolil tak, abych byl v různých státech v nejlepším možném období. Chci vyjet 1. května a zamířit na jih. Sicílií a Španělským vnitrozemím bych měl projíždět na jaře, Skandinávii naopak v létě. Tyto oblasti neznám buď vůbec, nebo jenom trochu a právě sem se těším asi nejvíc. 
Celá trasa by měla měřit zhruba 25 tis. km a trvat odhadem 100 dnů. 
Samozřejmě mne potěší rady a nápady všeho druhu, až se vrátím, budu za radila konečně i já.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist