Fidlimydli - Írán je v Maďarsku
Text: fidlimydli | Zveřejněno: 24.1.2019 | Zobrazeno: 17 469x
Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
ve skutecnosti María byl hermafrodit Marcel, ale po týdnu v dešti byla touha po lidském teple neodolatelna
Nezklamal. Fajne napsané, viděl jsem to v živých barvách...
Opět skvěle napsané, dík.
Díky za komenty.
Ad María: Myslím, že každý z vás si představil tu svou Marii, tak proč to znásilňovat realitou.
Jo, přesně jak se píše níže - jak ti máme věřit Maríu, když jsi nám ji, ani účet nevyfotil. Navíc jsi nezjistil co to rumplovalo těmi vrátky v Bulharsku! Dělám si srandu. Skvěle napsáno. Děkujeme.
Zajímavý cestopis se spoustou vody a bez fotek... myslím že se nemusíš pred nikým obhajovat pokud si to obhájil pred sebou. mít propršenou dovolenou v suchém létě to je smůla... nevím kolik si na to měl času, jak si potkal igora tak ten podle toho jak jsem ho sledoval ba fb jel podobnou cestu a v suchu... aspoň se zdálo
Je to škoda, ale nenaděláš nic. My vloni vyráželi cca týden po tvém návratu a musím říct, že první týden to vypadalo obdobně, jak popisuješ a to jsme jeli do Ruska... až do Krasnodaru chcanec, den co den. Jenže my si to ulehčovali sušením v motelech. Kdybych měl spát ve stanu, tak kdo ví, jak to dopadlo?
Jsem moc rád, že pořád píšeš. Po tom arogantním zoufalci, co tady dal "cestopis" před dvěma dny je to naprostej bálzám
No Fidlimydli nic moc.
.
Samá voda fotka Marie nikde.
Buď rád že tě netahali párem volů jako ve SV
Tam jsme si toho deště také užili jenže ty jsi byl na druhé straně řeky tam nás dělil spadlý most.
Jinak zdravím vlka samotáře zbytek budeš mít v SZ.
Silný příběh, to je základ dobrého cestopisu. Když je navíc i dobře napsaný, tak je potom skvělý! Ostatně u Tebe je to tak vždycky. Vytknul bych akorát chybějící fotku Marie, taková sobeckost
Jo,někdy to tak bohužel je.A ty sny a velké plány se někdy zhroutí jako domeček z karet.Pěkně napsáno
Cestovanie je niekedy aj o tom siahnut si na dno a spravit rozhodnutie... kto z nas to nezazil? pokial su za tym stastne navraty, tak je s odstupom casu vsetko pozitivne.
Těžko se to hodnotí z tepla kanceláře, ale něco podobného jsem si zažil v Norsku, kde k tomu jako bonus fičel vichr a teplota padala k nule
Každý to má nastavený jinak a určitě není ostuda vzdát něco naplánovaného. Já bych se snažil hledat jiný možnosti, vždyť Istanbul je super město, najít si tam na pár dní ubytko, pochodit město, cestu přes Turecku vzít jihem, když na severu hlásí deště atd.
Příště se to povede
Hodně zvesela a s úsměvem psané neúsměvné zážitky. Máš literární střevo
Díky za článek. Alespoň si člověk uvědomí, že ne vždy to opravdu dopadá s azuro oblohou. Většinou každý píše cestopis, pokud si ho užil nebo měl max. nějaký technický problém. Takhle "prochcaný" cestopis jsem tu ještě nečetl. Ale přesně, i takhle to přece může dopadnout. 
A nejlepší byla hnědooká recepční.
...jo a vďaka za tip na Sixtufit.
Cestopis jak víno, kterej jen potvrzuje známou poučku, že "zážitek nemusí být pozitivní, nýbrž silný!" Protože znám ten bod zlomu, kdy uděláš rozhodnutí proti své vůli, tak tleskám, muselo to být těžký. Ale i to k životu a ježdění patří.
Klobouček a příště míň mraků.