Já takhle po zimě startoval asi 10 minut přes kabely z auta GS500E a furt nechtěla chytit. Pak jsem si vzpoměl, že jsem před zimou šteloval ventily. Samozřejmě jsem si před nasazením nádrže neotevřel skrytý servisní benzínový kohoutek, co je zespoda na nádrži, protože uživatelský kohoutek je debilně umístěn na úplně jiném místě motorky a připojen k nádrži přes dlouhé hadičky.

To nic ja jsem takhle v Turecku jezdil pul dne bez svetel s reflexni vestou pak jsem rozebral polokapotu, menil zarovky kontroloval kabely atd. nez me napadlo kouknout jetli nahodou nepraskla pojistka od svetel.

sme s kámošem na guzzi takhle odvzdušňovali spojku..prostě nešla namačkat a nevyjíždělo prasátko..rozebrání převodovky prasátko vypadalo zatuhle a pumpa občas pumpovala prostě nesála kapalinu pořádně.... uplně zoufalí po hodině a půl sme zkusili odvzdušnit pumpu na řidítku a ejhle nejednou to šlapalo ...sme mysleli že nás mrdne ...

Supermuf> mě se stalo něco podobnýho akorát sem nerozebíral motorku jel sem v Praze už domu Strahovskym tunelem a najednou mi to chcíplo, tak sem se došoural u výjezdu na ten ostrůvek uprostřed a zkoušim startovat, nic. Tak volám tátovi, že teda mam asi rozbitou motorku a řikám mu co to dělalo a jak se to chovalo, tak táta říká, abych chvíli počkal že za 20 minut přijede. Tak přijel s kanistrem benzínu, nalil a povídá: nastartuj tak sem nastartoval a jel pryč

Já jsem taky amatér Na podzim jsem dostala super nápad, že si vyfotim moto v noci na náměstí v Plzni. Tak, že v 11 vyjedu, obleču se, připravim foťák a jdu do garáže. Vyjedu si před barák, jdu zamknout barák, znova nastartuju, zařadim jedničku a konec si řikam, to je nějaký divný, v poho nastartuju znova, zas dam jedničku a zas to chcíplo. Startovala jsem to snad 20x a pak teda naštvaně slezu, že to obhlídnu, chci to dát na stojánek a koukam, že je dole, tak jsem ho potupně zvedla a odjela Jsem si řikala ještě, že je tma a nikdo mě nevidí a druhej den řikal brašule, že na mě celou dobu koukal z okna a tlemil se jinak se mi spíš trapný scény stávaly při předjíždění to bych se vždycky propadla, když dojedu z kopce auto, jedu za nim, teď ho chci předjet a jak se dostanu vedle něj mimo vzduchovou kapsu tak náraz větru a auto je rázem v trapu stalo se mi to asi 5x, takže od tý doby si radši počkam a předjíždim je ve městě

Tuším v r. 2005 jsem se vracel ze Španělska, ještě na Bandit 600 S. Překulil jsem se z F do CH a v Martigny jsem tankoval. Dám plnou, zaplatím, dám zpět na nádrž tankruksak, hadry, helma... . Startuji a nic. Ani ťuk. Rozborka, pitvání pojistek (světla, blinkry, budíky normálně šly). Po hodině zoufalosti (jak TO dostanu domů, druhej den musíš být v práci a přede mnou ještě 1100 km...) jsem našel vytaženej kabel od spínače u páčky spojky. Asi jsem o něj chytil když jsem sundával tankruksak. Nadal jsem si do debilů a pokračoval.

Naposledy editováno 11.05.2010 09:40:29

Minuly rok zacatek cervna, kdyz jsem se vracel sam z Isle of Man. Vedel jsem, jaky ma moje motka dojezd a kolik cca ujedu na rezervu. Jenze, jak jsem se vracel sam, tak sem jel celkem rychle, tankoval jsem casteji. Tesne pred Rozvadovem jsem mijel posledni Dojce benzinku, to jsem ale nevede,l kolik me chybi do dalsi, samo cca za 30 km za ni me blikla rezerva, tak jsem zvolnil ze svych prehodne, nepredpisovych 180 asi na 120, pak na 80 a pak uz jenom nic....
Dosel benzin, tak jsem jeste se spojkou nekam dojel a pak uz jenom volam Stritakovi, jestli kdyz nahodou naklopim masinu na nejakou stranu neco tam jeste zbude, bohuzel jebecka byla do sucha. Kousek jsem tlacil asi 1 km, motka plne nalozena, lehce zacalo poprchavat, tak jsem to zaparkoval pod prvnim mostem a cekal. Cca za hodinu v protismeru na dalnici na me troubil nejaky obytnak. Typos skopcak tak 80 let, me videl, otocil svoje auto a ochotne vytahnul zezadu kanystr s benalem. Nechtel nic zaplatit a jeste me vyvedl na sjezd do nejake mini vesnice kde byla benzinka. Za coz mu velky dik.

Pointa celeho pribehu byla, ze jak jsem jel tam, tak kamos mel na Varaderu cca zasobu 2 litru benalu co kdyby. Samo se nic nestalo.

Já zase, jak si ještě nemůžu zvyknout na mech. sytič, startuju jak debil téměř do vymlácení baterky než si uvědomím na co je ta páčka vlevo Na veřejnosti celkem nahovno ( ne že bych byl nějaký manekýn)

Pokud chcete, slyšte mé předlouhé vyprávění o příhodách, které se mi udály cestou do Arviky.

To si takhle v létě jedu po dálnici do Puttgarden na trajekt do Dánska. Na benzínce zjišťuji, že se mi uklepala jedna nožička na blatníku u PAva (to je ten přívěs, který za sebou tahám). Ale je tam ještě druhá nožička a ta je v pořádku a navíc i dva šroubky, to bude v pohodě... Zbývá mi asi 30km a najednou si všímám, že nesvítím (normálně je vidět odraz světla v kapotáži). Tak tedy zastavuji a vida, Jawka přestala dobíjet. Bez nějakého velkého přemýšlení a aniž bych zjišťoval něco dalšího identifikuji příčinu ve vadném regulátoru Ducati (protože ten se přece často pokazí, je to známá závada...). Nevadí, mumlám si pod vousy, mám přece rezervní! Vytahuji zpod sedla nový regulátor, ovšem vloudila se jakási chybička, konektorů je tam méně a jsou jinak popsané... Protože elektrice houby rozumím, je mi jasné, že tohle bez pomoci nezvládnu. A kde v takových končinách shánět pomoc, navíc když zrovna strašně pospíchám do Arviky na svou oblíbenou skupinu, že? Vrátit se po krátkém rozmyšlení odmítám, přece si nenechám zkazit výlet takovou pitomostí. Protože sice nerozumím elektrice, ale geniálních nápadů mám plnou nádrž, v hlavě se mi ihned objeví plán, jak tuto situaci řešit oklikou. Motor bude fungovat vždycky i bez dobíjení a ten zbytek se nějak pořeší. Takže na tu chvilku, co mi zbývá k trajektu, jedu bez světel a nápravu nechávám na Dánsko. Vjíždím na trajekt.

Když po necelé hodince přirážíme k molu u dánských břehů, měl bych podle pokynů opouštět loď jako první. S myslí nažhavenou očekáváním ultrarychlých dánských dálnic startuji. Po třetím marném nakopnutí mi dochází, že je asi něco špatně a trochu si nadávám, že jsem se fakt nevrátil. Teď už ale musím "durch". Do doby, než vyjedou všechna auta, se ještě v zoufalství snažím motor přimět k životu usilovným cvičením s nakopávačkou. "Lodivod" na mě pobaveně kouká a když jsou všichni ostatní pryč, pokyne mi, ať už taky vyjedu. Chápavě se na sebe usmějeme a já potupně tlačím. Protože komunikace mezi zemí a lodí vázne, v protisměru se kolem mě už protáhne pár aut, než si obsluha terminálu dole všimne, že se ploužím z lodi a přece jen kvůli mně dopravu na chvilku zastaví. Jsou tak hodní!

Terminál osiřel. Stojím u bývalé celnice (asi?), půl hodiny ve vedru rozebírám motorku. Benzín teče, jiskra neskáče. Vůbec nechápu proč a hlavně proč tak najednou...? Hlavou mi běží samé černé scénáře. Pak si všimnu jednoho malého detailu. Nejsem nadávácí typ, a tak beze slova další půlhodinu skládám motorku dohromady, ukládám všemožné nářadí do kastlíků, dávám si horalku... Před vyjetím VYPNU CHCÍPÁK!!! (jawisti ví o co jde, je to ten nejzbytečnější ovladač a už dávno jsem ho chtěl z řídítek odstranit), v pohodě nastartuji a pokračuji. Při manipulaci na lodi jsem nějakou nešťastnou náhodou tímhle nesmyslem hýbnul a protože ho nikdy nepoužívám, vůbec mě nenapadlo se na něj podívat.

V dánském kempu si domluvím, že mi majitelé nechají přes noc nabíjet můj akumulátor na obrovské nabíječce Einhell, kterou mají v takové kůlničce pro jejich elektroskůtr.

Ráno si jdu ke kůlně pro baterii a už zdálky slyším podezřelé bublání. Teprve teď si na ajnhelce všímám přepínače "želva/zajíc", který je samozřejmě přepnutý na zajíce. Ale je to dobré, stačila se vyvařit pouhá polovina vody! Doplňuji zaručeně destilovanou H2O ze sprch.

To ráno v Dánsku seženu za pomoci prodavačovy mizerné angličtiny a mé mizerné dánštiny světlo pro denní svícení (inspirován Jeníkem), malou uzavřenou Pb baterii, kterou si přidělám za kapotáž nad hlavní světlo, a s pomocí několika metrů drátů různého původu to celé zprovozním. Konečně svítím! S tím, že po celou další cestu budu muset přes noc dobíjet obě baterky ze zásuvky. To se dá, nejhorší je vždycky najít tu zásuvku (někdy je bezplatná a někdy kvůli tomu musím okupovat v kempu místo pro karavany).

Další den, už ve Švédsku, koukám na blatníček a ten už drží jen na jednom místě z původních čtyř. Ztratit ho nesmím, nový se skoro nedá sehnat! Přivařit ho nemůžu, to by se nejspíš zase vlivem vibrací uklepal. A tak nastupují další kilometry drátu (jsem totiž pojízdný dráteník) a blatníček opět drží (trochu...ale jo, drží). Má to sice jednu nevýhodu - vydrží takhle vždycky jen jeden den a pak se to celé musí předrátovat, ale co nadělám. A tak každý večer vyndavám postupně jednu a druhou baterii, přibližně o půlnoci je na nabíječce mezi sebou měním, abych je ráno - hned po vyčištění zubů a znovupřidělání blatníčku - nasadil svěží a nabité na svá místa.

No a tímhle způsobem jsem ujel dalších 2000 km. Až domů. Kde jsem konečně vyměnil regulátor. Nebylo mi to nic platné. Měl jsem totiž vyhřáté pojistkové pouzdro a stačilo s ním trochu zahýbat...

Není snad z tohoto vyprávění evidentní, proč mě tak moc baví jezdit na motorce?

simp> Ty jsi trdlo.

simp> POjistkový pouzdro, to byla na Jawičce velká bolest. A vždy mi vyhořelo jen na dovolené. Až to poslední vydrželo 3 sezony. Už si nepamatuju co to bylo zač.

4 simp. Krásné povídání. Úplně ti rozumím...

Díky za příběhy. Mám upřímnou radost, že nejsem sám, kdo dělá voloviny
simp: Moc hezky podaný příběh. Pasáž opouštění trajektu mně rozsekala Viděl jsem to v jasných barvách.

simp>

Ja zas pred mesicem umyval moto a nacpal sem hadru do sani aby se tam
nedostala voda.Samozrejme sem nani zapomel a az sem vymenil svicku znovu nabyl baterku a rozdejchal roztlacovani tak sem si nani vzpomel

Samý veselý historky z natáčení , přidám jednu svoji opravářskou:
Na ČZ co mám v profilu uzrála spojka a primární řetěz, koupil jsem nové lamely, řetěz, olej a pustil se do díla. Rozborka - prohřát motor, vypustit olej, šaltr/kick páku dolů, sundat víko, přítlačák dolů, starý lamely (ještě s korkovým obložením) ven, vypínací tyčka ven, povolit koš, vytáhnout kluzný ložisko koše, koš i řetězem dolů.
Sborka - nasadit koš spolu s novým řetězem, nasunout ložisko koše zpět, utáhnout matici koše, ohnout zajišťovací podložku, dát nové lamely a plechy (původní), přítlačák, pružiny (pro sichr vypodložené - nové jsem nesehnal) zpět.
Očista a odmaštění dosedacích ploch víka, nanesení silikonu, montáž víka a šaltrklacku. Nalití nového oleje.
Zběžný úklid nářadí, utření si mastných rukou do hadru, na tváři spokojený úsměv z dobře odvedené práce...
...se mi po pár vteřinách změnil na poněkud jiný výraz při pohledu na vypínací tyčku spojky válící se na ponku...

tomsth> jo, to nasere

dcera prodávala Horneta. Kupující byl napohled naprostý neznalec a začátečník. Ale měl sebou kluka, který se vyznal, tak prodej klapl v pohodě.
Za pár dní kupující volal, že to nejede, že je to kšunt a že to chce vrátit. Manžel se mu snažil po telefonu radit. Při otázce:,,a máš tam benzín?" se klučina zamyslel, odmlčel a nakonec přiznal, že to tedy asi nemá. Manželovo:,,tak to ti to asi nepojede" už asi neslyšel

moc hezký vlákno, tak jsem měl teď zážitek, ale o ten se nepodělím, protože bych tu byl za úplně nejvíc velikýho blba . Záměna klíčku od sedla za klíč k zapalování, nešlo to a nešlo, odhalil to až přivolaný mechanik

rockviper>
řekla bych, žes vyhrál