Dělal jsem si řidičak na velkou motorku až v roce 2004, když mi bylo 35 a v autě měl najeto stovky tisíc km.

Předpisy, orientace na cestě tedy nebyl problém, jen mě zarazilo jak málo jsem se učil o věcech typických pro moto. Vycviková motorka moc vepředu nebrzdila (vysvětlení: používej zadní, je to bezpečnejší = tohle je opak toho co se má dělat) nešel rychloměr apod. Lepší jstroj jsme dostali až na jízdy s komisařem. To by mi ale nevadilo - těžko na cvicišti, lehko na bojišti. Víc mi vadily ty nesmysly, které jsem se tehdy učil. Až s odstupem času jsem sám musel pochopit principy, které mi mj. předevčírem zachránily prdel. Je jasné, že při jízdě 50km/h po městě nic nemůžete zkazit bržděním jen zadní, ani tím, že v zatáčce výrazně uberete plyn (rada instruktora: v zatáčce se plyn nikdy nepřidává! - ubrat ale můžeš = což je někdy ta nejlepší cesta jak si ustlat).

Proč to vše píšu? Protože jsem od jednoho nováčka zjistil, že se podobné bludy učí (jinde) dodnes! To opravdu nikoho nenapadlo připravit nějakou metodiku + řekněme DVD a dát to jako povinný prvek výcviku motorkářů? Zejména rady týkající se nouzového brzdění, zatáček, orientace při pohybu v zatáčce (kdy jsem se hned po "výcviku" prvně tak upřeně díval na malý dřevěný špalek v oblouku, až jsem na něj najel - nic se nestalo, jen jsem se malem po...).

Pomohlo by to více statistikám nehodovosti, než podivné nápady na "honičky na neukázněných" a brečení - že se s "tím" musí něco dělat.

Chyba je (podlé mého názoru) často ve výcviku - kdybych jezdil hned na "full" a nesnažil se některé věci se dodatečně "doučit", už bych možná taky sledoval blikající monitory na ARO (traktor z polní mi vyjel kousek za zatáčkou).

Mám zato, že se stále učí tresuhodnou metodou "hození do hluboké vody"... Tady se můžete páni policisté v budoucnu ukázat (a ne pláčem nad rozlitým mlékem / promarněnými životy)!

P.S. Možná by nebylo od věci přibrat k metodice ty, kteří jízdě na moto opravdu rozumí a umí ji vysvětlit.

Naposledy editováno 06.08.2008 14:09:00