momentak neznamena, ze se to automaticky nepovoli. mas jasne dane manualem, kde se ma "barva/lepidlo" pouzit. kdyz ho clovek pouzije i jinde, povetsinou to nema zadne skodlive dopady. jen opatrne s pevnosti "lepidla". v drtive vetsine se pouziva stredni pevnost.

Zbytečný, ještě se mi nestalo, že by se mi povolil někdy šroub třeba na třmenu, když byl dotáhnutej na 30Nm a z doslechu o tom taky nevím... Jakmile dodržíš momenty v manuálu tak povětšinou lepidla netřeba, já si na moto lepím jen šrouby kotoučů, bo mám full floating a tam ty vibrace jsou, že by mohly třeba i jeden z šesti šroubů povolit....

presne jak pise Eso - pokud je nekde predepsanej moment, neni to jen z duvodu, aby se to nepovolilo.

na lepidlo jsem dal třeba šroubky (M6) na rozvodovém kole, co ho drží na vačce, jinak všechno na moment a trochu toho citu použít. Jinak nikam jinam jsem ho nedal když jsem měl rozpůlenej motor na XRV.

....třeba ty brzdový třmeny utahuju bez momenťáku, stejně tak osy kol a hromadu šroubů. Moment jsem použil jen na šrouby co drží válec, hlavu a kartery u sebe a všechno bez lepidla.

Máš pak slyšet ten slovník když to někdo utáhne a ještě zalepí. Hlavy šroubků taky nejsou po těch letěch ve 100% stavu a to je pak porod.

Všechno to je o citu.

Naposledy editováno 29.05.2017 20:15:21

dewwil píše: Zbytečný, ještě se mi nestalo, že by se mi povolil někdy šroub třeba na třmenu, když byl dotáhnutej na 30Nm a z doslechu o tom taky nevím... Jakmile dodržíš momenty v manuálu tak povětšinou lepidla netřeba, já si na moto lepím jen šrouby kotoučů, bo mám full floating a tam ty vibrace jsou, že by mohly třeba i jeden z šesti šroubů povolit....

me se povolily i na pevnejch neplovoucich, kdyz jsem je nenalepil. Takze kotouce lepim vzdy.

Nevím no, když mám v servisním manuálu přesně předepsanej utahovací moment a kterej šroub má být zalepenej, tak proč bych se měl sám drbat s tím, jestli jsem to "na cit" dotáhl málo nebo moc a jestli to náhodou bez lepidla nepovolí... Jo pokud někdo nemá momenťák, tak chápu, ale nestojí to tolik a službu udělá velkou.

K dotazu: Na třmeny mám předepsanej moment i lepidlo, tak jsem to tak udělal a spoj drží bez kompromisů.

Taky lepím jen tam kde to žádá manuál a snažím se dodržovat momenty (a občas se mi povede i momenťákem urvat závit, který minule někdo "s citem" přetáhnul a nastřihnul závity). Výrobce většinou věděl, proč lepidlo tam jo a tam ne a pokud se během let nevyskytuje nějaký profláknutý problém, který je doporučeno lepidlem řešit, je zbytečná snaha vylepšovat něco co funguje i bez toho.

"sroubky" se neutahuji "tolik aby se nepovolili", nybrz tolik, kolik je potreba osove sily aby vysledny spoj drzel (spoj, pokud nejde o licovane srouby, drzi trenim!)
a momentak se primarne taky nepouziva jen proto aby se nekde neztrhl zavit (i kdyz samozrejme ze je to lepsi, pokud dotycny nema dostatecny cit), ale zejmena(temer bezpodminecne) tam, kde je nutne dotahnout vyrazne mensi moment nez by spoj pri montazi snesl (tj. napr kvuli naslednemu provoznimu "dotazeni" vlivem teplotni roztaznosti, tj svicky, srouby hlavy, disky turbin leteckych motoru, a pod.. )

a co se tyka tech momentu v manualu, mnohdy jsou z hlediska pruznopevnostniho vypoctu dost nadstrelene (bezne 2x vic), ale je nutne nezapominat ze manual neni psany jen pro ty kteri chodi kazdy tyden kolem motorky s momentakem, ale zejmena pro "bezny provoz" tj je v tom zapocitana i velka rezerva ze se ten spoj lety trosku povoli, vymacka, momentaky maji taky nejakou toleranci (realtivne velkou) atd, atd..

jinak:
- pevnostni (zelenej 270) pouzivam prakticky jen na nerozebiratelne spoje - napr. kdyz si nekde navrhnu kluzne lozisko s vnitrnim zavitem, napevno nasroubovane na sroubu, tak ho tam zalepim..
- stredni (modrej 243) tam kde je to manualem predepsany, a nebo kde neni manual - tam kde chci mit jistotu ze se to vazne nepovoli a byly by tam k tomu povolovani tak nejak prihodnejsi podmonky (napr jizdni kolo - raminko saltru, kladky saltru.. ) a nejde tam z konstrukcnich duvodu dat samojistici matice
(napr kdyz jsem ted delal montazni stojan tak jsem tam daval matice s prirubou kvuli vetsi plose a zakapal to "jen" 243 - ale to je prakticky taky spoj kterej se nebude rozebirat)
- a 640 na loziska, ta lehce kapnu skoro vzdy, ale fakt lehce..

Už v podstatě nepoužívám vysokopevnostní lepidlo, jen středněpevnostní. Lepim tam, kde se podle manuálu má a to s rozumem (množství lepidla), utahuju momenťákama tam, kde se podle manuálu má nebo tam, kde uznám za vhodný a kde vim, jakej má bej moment (což je vlastně skoro zcestná věta, dělám to podle manuálu).

Tak ja na rusu to lepidlo (nizkopevnostni) davam vsude. Za prve je to jeden velky vibrator a za druhe mi jinak kolem sroubu tekl olej. Rus nezna totiz dutou diru. Takze to ten zavit i tesni. Na Suzu nepremyslim a dodrzuji manual...

Asi tak, lepidlo dát tam kam patří a hotovo, zalepit všechny šrouby je zbytečné...

Celá premisa tvý úvahy je špatná. Funkce šroubovýho spoje je v tom, že utažením na určitý utahovací moment vneseš do šroubu tahový předpětí, který díly stlačí silou k sobě a ty pak drží třením. Ty, jako spousta lidí, mylně předpokládáš, že šroub je čep, který drží díly při sobě pouhým spasováním čep-otvor! a matka pouze zajišťuje šroub/čep proti vypadnutí. Prostě nemůžeš třeba ty třmeny dotáhnout jen-tak nějak s citem (cituji "...potom by se nemusely tolik utahovat...") a zajistit to lepidlem, aby se to nepovolilo. Ty díly musí být staženy k sobě určitou definovanou silou (danou požadovaným utahovacím momentem) a lepidlo slouží jen k tomu, aby se to vibracema nepovolilo, ALE V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NE K TOMU, ABY SE NEMUSEL SPOJ DOTÁHNOUT NA POŽADOVANÝ MOMENT!!! Šroub ve spoji musí být namáhanej vždy na tah v jeho ose, ale nikdy ne na střih v otvoru - k čemuž by došlo u nedostatečně utažených šroubů třeba u toho třmenu - kapišto? Pak by totiž ty díly začli po sobě klouzat a šroub by byl stříhanej v otvoru - buď by se přestřih, nebo by se zmršily otvory, ale každopádně by to nebyl pevný spoj, ale pohyblivý s nedefinovanou vůlí.
Takže lepidlo na závit vždy jen jako doplněk předepsanýho utahovacího momentu, vždy tam, kde to výrobce předepisuje a pokud ho chceš dát i někam jinam, tak to má smysl spíš jen tam, kde jsou vibrace a povolení by mělo nějaký závažnější následky. A používat jen lepidlo o nižší pevnosti, ať to jde zas povolit - jako alternativu samojistný matky či nějaký pérový podložky.

Hoši, hoši, když to tady čtu, snad do toho musím vstoupit a trochu navázat na pány s nickem "kerut" a "charlie.vtx1800".

Oba mají velkou pravdu a to i s vysvětlením, ale mluví jen o jednom ze dvou základních případů namáhání šroubových spojů. Pro upřesnění zde uvedu oba dohromady a v tom prvním se odkážu na tyto pány.

1) První šroubové spoje jsou ty, kde šroub spojuje dva díly, kde majoritní směr silového toku je kolmý k ose šroubu. Zde platí to, co píší pánové, že šroub má ten význam, aby vyvodil dostatečně velkou osovou sílu, přitlačující ty dva dílce k sobě, aby vzájemné silové působění bylo přinášeno pouze třením a nikoli tvarovým stykem šroubu s ostatními díly. Zde se tedy ten šroub musí dotáhnout natolik, aby byla tato osová síla zajištěna a otázka pojištění proti povolení je otázkou částečně separátní.
Příkladem těchto spojení jsou například zmíněné šrouby mezi brzdovým třmenem a kluzákem, ale krásným případem jsou dynamicky namáhaná spojení, například setrvačníku a klikovky u motoru. Dynamicky namáhané spoje je totiž mnohem lepší realizovat přes tření, než přes tvarový styk (proto se vymačkávají drážkování, uvolněný nýtový spoj se taky jednou utrhne úplně... i nýt musí být hodně předepnut...)

2) Druhým typem šroubového spoje, na který bylo zapomenuto, je šroub dynamicky namáhaný osově. Aby bylo jasné, o kterých šroubech mluvím, tak například šrouby držící spodní víko ojnice (ojniční šrouby). Tyto šrouby jsou totiž dynamicky namáhané v ose a i ty je třeba správně dotáhnout.
Zde jde zejména o to, dostat šroub do "správného" stavu napjatosti, aby nedocházelo k jeho cyklickému poškozování. Jednodušeji řečeno... k cyklické únavě dochází tím, že je součástka namáhána proměnlivým zatížením (střídavým symetrickým, míjivým...) a k cyklické únavě nedochází tehdy, pokud je šroub zatížen staticky nebo kvazistaticky (například šroub držící poličku na stěně). V konstrukci těchto osově namáhaných šroubů se tedy snažíme přiblížit tomuto statickému namáhání a to tak, že do toho šroubu dotažením zavedeme hodně vysokou osovou sílu (předpětí), jejíž velikost je řádově desetinásobek (až stonásobek) změny provozní síly (dynamická síla) a tak posuneme vliv dynamické síly natolik, že můžeme namáhání považovat za kvazistatické.
Například pokud předepneme šroub desetinásobkem dynamické síly, bude minimum síly ve šroubu 10x dynamické zatížení (protože šroub ve šroubovém spoji není stlačován) a maximální síla ve šroubu bude 11x dynamická, tj. rozptyl 10 %, což ještě můžeme považovat za kvazistatické. Pokud ovšem předepneme jen 5x dynamickou silou, pak minimum je 5x dynamická a maximum je 6x dynamická, tj. rozptyl 20 % a to už není kvazistatické. Špatným dotažení těchto šroubů (malým) s tím, že šroub méně namáháme je paradoxně zcela špatně. Navíc toto je jen obrazový příklad, protože obdobně namáhaných šroubových spojů je celá řada a každý se řeší trochu jinak, ovšem se stejnými mišlenkami (zjednodušil jsem vyprávění pro "lidové masy", proto jsem se dopustil některých nepřesností).

Přesně za tímto účelem je tedy nutné ojniční šrouby vždy dotahovat poměrně velikým momentem, aby se dosáhlo dostatečně velkého předpětí. K povolení těchto šroubů běžně nedochází (i když u starých konstrukcí se často pojišťovaly), protože ta osová síla ve šroubu je natolik velká, že třecí síly zajišťující šroub proti povolení jsou natolik velké, že nemůže hrozit povolení.
Tento druhý případ šroubu je konstrukčně ještě o odst složitější, protože je třeba v konstrukci zahrnout i vliv desek, které tímto šroubem spojujeme. Pokud totiž desky budou "měkké", pak nebude možné ten šroub dotáhnou na požadovaný moment, protože osová síla ty desky raději poškodí, než aby došlo k vytvoření předpětí (představte si, že šroubujete k sobě dvě polystyrenové desky... při dotahování se raději rozpadnou nebo se v nich vymáčkne otlak, než že dotáhnete šroub na požadovaný moment). V té konstrukci se tedy řeší a upravuje i tuhost spojovaných dílů a celé se to "ladí" třeba tak, že se dává delší šroub a jako kompenzaci šroubového spoje se do spoje vkládá na první pohled zbytečná trubka, která ovšem koriguje právě tuhost spojovaných prvků (typická ukázka jsou spoje na jeřábech a jiných "vysokých" konstrukcích).

Howgh!

to jsou romany.... spite v knihovne ne ?

lepím jen šrouby na kotoučích, a pak jsem lepil něčím lepším v karteru ložisko. Jindy jsem snad ani nepoužil.

gugo píše: to jsou romany.... spite v knihovne ne ?

..obcas v knihovne, obcas ve škarpě, ..zdrave to stridam

na šrouby/matice jsou výrobcem předepsané dotahovací momenty a stejně tak je předepsané,kde lepidlo použít a jaké.

nechápu,že se vždycky najde někdo,kdo o tom sice nic neví,ale je přesvědčený,že to vymyslel lépe,než konstruktér/výrobce.

Mufiozo: už radši nic nepiš

jenom doplním pár vlastních názorů:)

lepidlo na závity narušuje povrch závitu (vytvrzuje se při kontaktu s kovem) takže použití např. na radiálních třmenech (pokud není vyloženě výrobcem doporučeno) je spíš na škodu.

Dále je docela důležité aby se lepidlo nedostalo mezi plochy montovaného dílce, protože poté již nebude tak veliká třecí síla mezi spojovanými materiály...
Kdysi jsem si dělal hlavu na jednom motoru kde řetězové kolo bylo pouze našroubováváno středem na vačce a lepidlo se mi dostalo
mezi vačku a rozvodové kolo. Přesto že šroub byl dotažen na moment tak se rozvodové kolo protočilo (naštěstí se to nepotkalo)

je tady mnoho moudra,co je pravda,měli by si najít čas a přečíst zdejší ,,Opraváři",já dělám vesměs stroje,kde manuál není,až na motor,momenťák beru jako dobrýho pomocníka a lepidlo jen tam,kde se mi něco povolilo.co se týče závitů občas protáhnout a šrouby čistím,zaschlý starý lepidlo umí taky svoje....co je taky svinstvo je silikon,dobrá věc ale s mírou,co se vytlačí ven ok,ale co jde do motoru..a natáhne olej.čerpadlo do sacího koše...

V9king> na cem je rozvodovy kolo jen nasroubovany a nema zadny osazeni ?

gugo> Třeba "dokonalý" 1.2 HTP :( Měl jsem ho v wv polu...
Ale tam je víc věcí WTF:)

Naposledy editováno 30.05.2017 14:43:40

...isuzu

V9king píše: Třeba "dokonalý" 1.2 HTP

neni to ta mrdka z fabii co tomu preskakuje (prakticky sam od sebe) rozvodovej remen ?

gugo píše: to jsou romany.... spite v knihovne ne ?

Tak sorry, no - ale člověku to nedá, když někdo přistupuje k strojařině jak Babica - když nemáš chuť něco dotahovat, tak to zalep...

V9king> zajimavy, bych necekal.

Lepidlo na zavity davat jen tam, kde ho manual predepisuje. A pri rozborce je nekdy nutny ten sroub nahrat, jinak treba z hliniku vyjede i se zavitem. Zrovna ted jsem na GSu vymezoval vuli na cepu, co drzi hrusku k nohavici a protoze se dotahuje jen 7Nm (teda podle manualu, ale vsichni ten sroub dotahujou 9-10Nm), je tam napatlanej Loctite v radny vrstve (kontramatice se dotahuje 105Nm, tak aby s tim nehnula). Pri rozborce se musi ohrat na 160 stupnu a je to kus materialu, takze kdyz se to podceni a zaberes silou moc brzo na studeno, muzes si jit koupit novej obal kardanu

Carlo888 píše: je tady mnoho moudra,co je pravda,měli by si najít čas a přečíst zdejší ,,Opraváři",já dělám vesměs stroje,kde manuál není,až na motor,momenťák beru jako dobrýho pomocníka a lepidlo jen tam,kde se mi něco povolilo.co se týče závitů občas protáhnout a šrouby čistím,zaschlý starý lepidlo umí taky svoje....co je taky svinstvo je silikon,dobrá věc ale s mírou,co se vytlačí ven ok,ale co jde do motoru..a natáhne olej.čerpadlo do sacího koše...

manuál je zpracovaný prakticky ke všemu-jen ty ho nemáš........

nelepím nic(nemluvím teď o motoru-"uvnitř"), jen to sem tam(1-2x za rok) oběhnu s momenťákem

Hotové romány, vše dotahovat na moment!!! nebudu popopisovat technicky proč. Speciálně do závitů šroubů kapka typu "222" pak jsou další na ložiska a pro spoje na tvrdo.
Montují spec. stroje do švajcu a neexistuje spoj, kdy by se nekáplo lepidlo nebo speciální závitová pasta.
Jen pro neznalý, jestli si někdy myslí že místo předepsaných 10 Nm tam napere 20 Nm tak poruší mez pružnosti a časem se spoj bude chovat jako by útáhl jen 8 Nm. To je ta lepší varianta, ta horší je vyrvaný závit.

Naposledy editováno 30.05.2017 21:09:51