Po letech, kdy zima byla jen chvilková záležitost a já ukládal moto k zimnímu spánku i v prosinci a probouzel na Tři krále, nastalo něco neočekávaného. Moje motorka spí už docela dlouho a spát dlouho ještě bude. To moje nervy nějak nedávají a toto vlákno je vlastně důkazem, že mě hrabe. Ale co už..

Vím naprosto přesně, že takových jako já je tu většina. Všichni stojíme u oken, čučíme na tu bílou, za jiných okolností pěknou, přikrývku a kroutíme nevěřícně hlavou. A to si ani nevšímáme přítelkyň, které nám stojí za zády a taktéž kroutí nevěřícně hlavou, ale to při pohledu na naše smutné pohledy, které spíše připomínají psí výraz u oběda, když se zrovna podávají klobásky.

Jak je toto možné? Vždyť minulý rok jsem touhle dobou měnil olej a čekal jsem potíc se v helmě a kombinéze v mé vyhřívané garáži na vhodný okamžik, kdy se rtuť teploměru alespoň na chvilku dotkne šesti stupňů. Jelikož jsem moji perforovanou kombinézu kompletně nabalzamoval a tím "na forever" z letní kombošky udělal zimní, mohl jsem si dovolit okamžitě vyjet i když teploměr ukazoval dokonce pět stupňů.

Letos je to ale poprvé opravdu jiné... Nemohu opustit místo u okna, nemohu nic.. Maximálně se podívat na předpověď, ale to nedoporučuji.. Nasrán opět usedám k oknu a vyhlížím jaro.

Marně...

Tímto apeluji na ostatní, neseďte jen u oken, nebo u komplů, je to podobné. Běžte ven nebo vám začne hrabat jako mně.

Naposledy editováno 28.01.2017 15:20:36