Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví, ale jeho tělo pokračuje dále stejnou rychlostí, dokud je nezastaví čelní sklo, palubní deska, sloup nebo chodník. Při prudkém zbrzdění z rychlosti 50 kilometrů v hodině se hmotnost jeho těla zvýší až šedesátkrát. Člověk o hmotnosti 90 kilogramů tak zvýší svoji hmotnost až na 5,4 tuny.
Když vynecháme rýpání do toho, že hmotnost se samozřejmě nemění, toto pochybení promineme a domyslíme si tíhu, dopočítáme se k zajímavým výsledkům.
Pokud Besip předpokládá při brzdění přetížení 60G, muselo by auto ze zmíněné padesátikilometrové rychlosti zastavit za cca 0.023 sekundy, tedy na vzdálenosti cca 16 cm.
A za tohle si ty darmožrouty platíme.
Naposledy editováno 22.09.2015 00:18:40
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Číkus píše: Ono záleží jak moc nadzvuková ta rychlost bude
Tak to ano, jenže ta rychlost musí být řádově vyšší, protože ani v tomto případě to nefunguje.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
selkie píše: Dawe02> no jasný, to celou dobu myslím. To auto se nezastaví hned a díky tomu je šance na přežití vyšší. Ale furt mi nejde do hlavy, že člověk přežije 50 G....
impuls sily je to, co se ti Dawe snazi vysvetlit. Je opravdu zasadni rozdil, jestli na tebe pretizeni 50G pusobi 0.1s nebo 0.5s ... anebo 1s. Vsechny ty veci, ktere mas uvnitr neco vazi a ta hmotnost se - konkretne v pripade obratlu - musi dat do pohybu. Tomu se rika hybnost a ta je umerna (v klasicke mechanice rovna) impulsu sily, tedy nejen velikosti sily ale i casu, po ktery ta sila pusobi. Proto staci 20G po dobu t1, aby ti to zlomilo vaz, ale muzes vydrzet 50G po dobu t2 celkem bez nasledku. Zalezi na tom t1 a t2 ...2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Creck píše: Číkus> No ale spocitej mi kolik to bude kdyz to auto pojede 200 .
Nekde jsem o tom cetl clanek a vcelku mala kulicka vystrelena nadzvukovou rychlosti dokaze zpusobit pohromu jak atomova bomba.
Coze?? To si delas legraci, ze jo?
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Třeba pokud půjde o hooodně nadzvukovou rychlost.
Nebo pokud bude kulička z plutonia a trefí těleso z plutonia v těsně podkritickém množství.
Nebo pokud kulička trefí tlačítko odpalující atomovou bombu...
edit: nebo třeba kulička antihmoty
Naposledy editováno 23.09.2015 21:56:53
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Dawe02 píše: Coze?? To si delas legraci, ze jo?
Samozrejme ze si o tom ze jsem cetl clanek nedelam, dokonce tam byl popsan zpusob jak pomoci plazmy toho dosahnout.
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Presne ten clanek jsem nenasel, byly tam popsany vsechny moznosti.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Creck píše: Dawe02> m.zoom.iprima.cz/clanky/elektro-magneticke-delo-je-tady-podivejte-se-na-zbran-budoucnosti
Presne ten clanek jsem nenasel, byly tam popsany vsechny moznosti.
Gentlmensky pominu ze 10kg projektil neni zrovna mala kulicka a 8000km/h je skoro radove vice nez rychlost zvuku. To neni ani tak podstatne.
Kdybys byl jenom trochu technicky zdatny, tak by sis to spocital a videl bys jaka blbost je porovnavat magneticke delo s jadernou bombou...
Staci aritmetika, zadna veda.
I kdyby ten projektil neztratil zadnou hmotnost ani rychlost behem letu (nerealne ovsem), tak by prinejlepsim mel dopadovou energii 27MJ.
No a i ty uplne prvni jaderne bomby mely explozivni enerigii ekvivalentni 10kt TNT. Takze cca 45 milionu MJ. Pouze jeden a pul milionkrat vic.
No a nejvetsi vodikovy tsar mel cca 50Mt (100Mt se bali odpalit). Takze cca 225 000 TJ (tera joulu!!) energie. Asi tak osm miliardkrat vic.
Pocitam to jen tak z hlavy tak sorry jestli je tam chyba. Ale i kdybych udelal chybu o nekolik radu, porad to nemeni na porovnani skoro nic
Naposledy editováno 24.09.2015 13:01:18
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Pokud je to kec a pri nekolikanasobne vyssi rychlosti to ty ucinky mit nemuze, ok , nic se nedeje verim ti.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Creck píše: Dawe02> V tom clanku byly rozebrany dalsi moznosti. Nasobne vyssi rychlost apd...
Pokud je to kec a pri nekolikanasobne vyssi rychlosti to ty ucinky mit nemuze, ok , nic se nedeje verim ti.
Pokud za několikanásobek považuješ asi tak tisíc a víc tak to vyjde. Ovšem pak bych opravdu nepsal o rychlosti zvuku.
3 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Číkus píše: strecmen> Není každá rychlost, která je vyšší než rychlost zvuku, nadzvuková?
Tuhle odpoved jsem si schovaval do finale.
Nekrad mi to
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Číkus píše: strecmen> Není každá rychlost, která je vyšší než rychlost zvuku, nadzvuková?
v pripade platnosti Krekovych (buhvikde vyctenych) teorii se uz dostavame k rychlosti nadsvetelne .1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Creck píše: strecmen> V tom clanku bylo popsano ze nic hmotneho nemuze dosahnout rychlosti svetla, vic viz. Čikus.
Já ale nic o nadsvětelné rychlosti netvrdím:
Rychlost světla cca 300 000 kilometrů za sekundu.
8000km/h je cca 2 200 metrů za sekundu x 1000 je to 2 200 kilometrů za sekundu, k rychlosti světla ještě dost daleko.
Mimochodem to tvoje přirovnání rychlosti projektilu (takové aby měl energii atomové bomby) k rychlosti zvuku je asi tak podobné jako když napíšu že ISS se po oběžné dráze pohybuje rychleji než průměrný chodec.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
strecmen píše: ISS se po oběžné dráze pohybuje rychleji než průměrný chodec.
Ale to je pravdivý výrok Tedy pokud základem soustavy nestanovíme ISS.