Petra1989> To jsem ráda, že jen já nemám doma takového křiklouna, stalo se mi něco podobného při našich společných jízdách s manželem, když jsem začínala. Raději jsem jezdila za ním a on tehdy na křižovatce, kde jsme dávali přednost stihl odbočit a mně tam vjelo auto, motorku už jsem měla stočenou, rychlost minimální a hmátla jsem po brzdě. Naštěstí byl vpravo ode mne val zeminy o který jsem se opřela, ale jak jsem měla ta stočená řídítka, tak se mi ji podařilo trochu odřít. Vedle mne zastavilo auto, paní na spolujezdci zjišťovala, jestli jsem OK a řidič hned vyskočil z auta a pomohl mi ji postavit. Odjeli směrem za manželem a po cestě ho dojeli, asi jel pomaleji, když mě neměl v zrcátkách a paní se ho ptala, jestli mu nechybí spolujezdkyně, že jedna se tam válela na křižovatce . No co jsem si pak vyslechla snad ani nejde reprodukovat. Při zastávce na benzínce se pak znovu rozohnil a vytočil, že nasedl na svou motorku s tím, že tohle nemá zapotřebí a odjel. Chvilku jsem z toho byla vyklepaná, ale pak jsem nasedla a vydala se odněkud z Adršpachu směr Brandýs. A byla to mnohem větší pohoda . Asi v půli cesty ho vidím oproti, takže mu to přeci jen nedalo, ale naštvání mu vydrželo až domů. Možná i proto, že "Fejzřík", co ho sedlám byl původně jeho mazlíček . Dlouho trvalo než pochopil, že bude lepší pro oba rozdělit se a jezdit si každý po svém. Teď jsme byli spolu po nějaké době v neděli na vyjížďce a dostalo se mi poklony, že jsem se za tu dobu vyjezdila .

Fengari> Tak to máš dobrý, že tě alespoň nechá jezdit samotnou To u nás nehrozí ale taky jsem obdržela jednu pochvalu, po volných jízdách po kurzu na sosnové Od té doby se mě nesnaží přesvědčit abych přestala, ale abych jezdila na okruhu, takže pokrok