Skoro každá, běžně v domácnostech užívaná klimačka, má ve vnější jednotce reverzní ventil, takže umožňuje jak chladit, tak vytápět. Má to ale dost nevýhod, hlavně je to použitelné jen do vnějších teplot cca -5°C, pak už topný faktor rychle klesá pod rentabilní úroveň a namrzání vnějšího výparníku rovněž redukuje účinnost - a obyčejné jednotky, co nemají ve vnější jednotce žádná čidla, jen na základě nějakého nevyzpytatelného algoritmu víceméně náhodně zapínají odmrazování (vypnutí ventilátorů a přepnutí ventilu na režim chlazení).
Další hlavní slabinou takového přitápění jest, že se to chová vlastně jako teplovzdušný ventilátor, tedy z ekonomického i komfortního hlediska nejhorší možná volba - ohřívá se pouze vzduch, který se rychle ochladí, zatímco stěny místnosti zůstávají studené a absence zdroje sálavého tepla snižuje pocit pohody. Po vypnutí vzduch prakticky hned zchladne a tak je za 10 minut pocitově zase zima. Příklad z praxe, vysvětlující laicky tento jev: Mám z bývalé prádelny dílnu (stěny pokryté gletovaným betonem, přetřeným na bílo omyvatelnou barvou, dlažba na podlaze), kde je v zimě stabilně 10 - 12°C. Můžu tam nechat dvě hodiny běžet "kostku" (teplovzdušný ventilátor), která za tu dobu sežere 4kWh elektriky, pak je tam jakžtakž snesitelně... ale jak kostku vypnu, do pěti minut je tam zase chladno a syrovo. Kdežto, když zatopím v kamnech Petra, stačí je jen mírně rozhicovat a díky sálavému teplu je v místnosti do hodiny příjemně a to teplota vzduchu nemusí být nijak vysoká. Důkaz toho, že sálavé teplo je pro vytápění daleko lepší, než ohřev vzduchu.
Souvisí s tím pravidlo, které je jedním z příkladů logiky neurčitosti (fuzzy-logic) a sice, že pro stanovení teploty, na jakou místnost vytopit, je směrodatné, že (empiricky zjištěno), že člověk se cítí v místnosti příjemně tehdy, když součet teplot stěn a vzduchu činí 37°C.

Moderní jednotky s invertorem mají jen tu výhodu, že dokáží plynule řídit otáčky a tím i výkon kompresoru a neregulují tak prostě přepínáním stavů ON/OFF. Nejsou tedy tak hlučné a dokáží ušetřit elektriku tím, že odpadá jinak časté rozbíhání kompresoru s velkým záběrným proudem. Ale nevýhoda toho, že se stále jedná o tepelný zdroj typu teplovzdušného ventilátoru, tam stále zůstává. Takže použitelné je to leda tak na občasné přitopení na podzim, nebo na jaře, ale toť vše. Také, ohledně hluku a vibrací, jsou ve výhodě jednotky se spirálovým (scroll) kompresorem místo pístového, ale scroll zase nesnáší časté zapínání a vypínání, doporučené jsou max. 3 starty za hodinu.

Takže to o "supervýhodnosti" jsou jen reklamní žvásty, termočerpadlo zdaleka není takový ekonomický zázrak, jak výrobci slibují. Nota bene vysoké pořizovací náklady a zejména právě varianta vzduch-vzduch je nejhorší ze všech možných.

J.M.K.> Já tim topím 4 roky mám doma 2 jednotky jednu dole v kuchyni a druhou v obýváku nechám otevřené dveře a pohoda.Podotýkám že mám doma 3 děti a topím na 24 stupňů nevím jak a co tu počítáš,ale funguje to super za rok protopím cca 8000 jo a vůbec to nevypínám.Dokonce to jede i při -18 a není potřeba něco dotápět.Barák mám 10x10 metrů na dvě patra pořizovací cena cca 50 tis.za ty prachy nepostavíš ani komín.Jo a třeba USA nebo japonsko používá poze teplovzdušné topení dokonce i mrakodrapy.Prostě a jednoznačně máš pravdu jen v tom že ta teplovzdušná kostka je na HOVNO.