Myslím, že se nám rodí nová hvězda, gratulujeme P.S. máte štígro, že je tam i moje motka Jsem něco dlužnej?? Tak je to za námi teda Děkuji všem za hojnou účast. Ostudy bylo myslím víc než dost
Páteční i sobotní mejdlo u Speedyho bylo také moc výživné Že necháváme děkovat

Ještě tutok něco do Vašeho zápisníčku :o) Kalendář a seznam míst, kde se dá večer tropit ostudy kopec.

Na úvod použiju slova našeho plamenného moderátora a doplním pár momentek

Asi takhle to nějak mohlo být - s Hollasem jsme si řekli že tam je moc šamponů a emo dítek, tak jsme šli v montérkách. Hollas udělal krásný červený trička v Ducati nápisem na prsou, pod tím místo MotoGP bylo napsáno MotoGay. (zdravíme 46), jako dobrý to bylo, po té, co nikdo z nás nezaplatil vstup jsme si s Hollasem řekli, že se podíváme na Diavela. No Petr Portužák z nás radost neměl, teda ne z Hollase když se v montérkách vyškrábal na Diavela a kolem stojícímu tatínkovi nadhodil že chce onanovat, tak jestli by si tu holčičku neodvedl.

Pak jsme se šli podívat na Dragstery za Dandulem, cestou to prolili něco pivem a tak. Ve stánku s kávou za Ducati si paní Papežíková nenechala vysvětlit že Hollas ten hrníček prostě potřebuje. Nevadí, koupíme si příště třeba Yuki.

Ha, cestou potkáváme Filipa Tichého (býv m.cz nyní motodeník). Ten zcela okouzlen Hollasovým číslem (strčíš ruce do montérek, pod nima si stáhneš slipy, zvedneš ruce a zakřičíš Hééééj lidi, tu sem nahý. Dobrý Filipe co?
Takhle zděšeného jsem Filipa viděl naposledy když se objevil v Depotu (to je předchozí podnik, který musel snášet zvýšenou konzumaci Speedyho bandy). Aby toho nebylo málo, pozval nás Filip na stánek. Než jsme přišli zel prázdnotou. Což jsme rychle změnili. Schopnost lidí stoupat si do fronty a přidávat se k hloučkům je báječná. To už ale Filip položil na stůl cca 70ks vizitek které rychle skončili v Hollasových pařátech - Hej Filipe, ti udělám reklamu jo? Jo klidně... počkej kam jdeš? Nejdeš to rozdávat??? Jo jo, neboj, hele čum jak si to berou. Zkrátka udaly se všechny vizitky - i ty nepotištěné. Celé dílo bylo korunováno okupováním závodního skůtra, Maruška za řidítkama, já pod předním kolem a nademnou Hollas s rozeplým poklopcem. Stánek jsme opouštěli s pocitem dobře vykonané práce, takže Filipa zhrouceného na židli jsme ani moc nevnímali. Nevím tedy proč Hollas tomu otravnému pánovi tvrdil že Socialistik Dragster s motorem z Jawy ujede čtvrt míle za 8 sekund, když o halu vedle je rekordní přeplňovanej nesmysl který to jezdí za 8.21 sec. Možná chtěl taky pán vysvětlit ten třítaktní motor a DOHC rozvod na tom jawáckém motoru...

Blížil se pomalu čas odchodu do Letňan. U východu pro personál jsme se trošku nepohodli s ochrankou, nechtěla nás pustit ven, ale to by zase nebyl ten opilec ze Zlína aby se nevyřítil kolem převáděje zvracení a sápaje se po klice. Šerif mu rád otevřel hlavně aby to stihl, sotva se Hollas ocitl za dveřma otočil se a s andělským dialektem povídá "ale že jsem tě dostal, řekni, co?".

Šli jsme radši ven.

Dali jsme bramborák, langoše, ještě jedno číslo "hele jsem nahý" a na zastávce vyzvedli kamaráda ze Žatce zvaného Doubravka, Rumbradavka a nebo ještě častěji jednoduše Rumová Víla. Jak jsme tušili, batožina tohoto bramboromilce skrývala značnou zásobu různých pochutin v různých láhvích. Rum s kolou, rum s jegemajstrem, rum s trochou fernetu... Cesta metrem probíhala dobře, do vagonu k nám moc lidé nechodili, teda ono to bylo proto že Hollas jim v montérkách mezi dveřmi vysvětloval, že sem nemohou - probíhá revize vagonu. Na Střížkově jsme zjistili že se k nám blíží revizor - honem poslat SMS jízdenku a doufat že dojde, blížícího se revizora zaregistroval Hollas až po té, co byla již půlka vagonu legitimována. Do ticha se rozneslo halasné "Héééj, pyčo, to je fakt revizor? Vopravdickej? Hele hele my nemáme jízdenku. Lidi Lidi bacha - je tu revizor. No, ja na něj nebudu ukazovat ale je tamhle". Spěšně jsme proto na blízké zastávce opustili vagon a na refíži čekali na další metro. Zbytek cesty do Leťnan proběl bez větších excesů - nepočítám li památnou větu na eskalátorech "Ty vole Evo čum, pražáci na eskalátoru, to si musím vyfotit".

Do Areálu PVA se nás 8 lidí dostalo s dvouma průkazama vystavovatele velice rychle - Hollas prostě prošel a kontrole řekl že to je v pohodě, že tu je pracovně. A prošel. Potkali jsme Loba a Peťana na jídle, z naší přítomnosti moc velkou radost neměli, nevím proč ale kam jsme se my MotoGayové dostali, všude jsme byli centrem pozornosti. Na stánku Yamahy jsme si objednali dvacet nových Rjedniček, figuríně co ukazovala vyhřívanou vestu Drn svlíknul tričko a olizoval poprsí, na stánku motorkáři.cz jsem konečně poznal Jardu Ducháčka, jen mě zklamalo že neměl nic k pití- nevadí, posilnili jsme se z vlastních zásob. U motohousu jsme si pokecali s Gerry, Kája se obdivoval mému fotografickému přístroji, vám to nic neřekne ale Canonmatik stojí za to, zejména nápis Color lens a focus free na objektivu ). A pak už jen další životní jistoty. Hollas se kdesi ztratil, za chvili přišel a přes alkoholem přimhouřená očka se mu leskly panenky vítězstvím - hej pyčo kuba smrž mi podepsal plakát, čum. Fakt jo, Hollasovi Kuba Smrž. Podle očitých svědků se nám podařilo rekonstruovat celý rozhovor:

Jé čau, ty jsi ten Kuba, že?
hm....
Já mám taky Ducatku, víš a stavím si vlastní motorky.
Jo? Tak to bys měl postavit nějakou Ducati ne?
Kubo, JÁ stavím jenom Ducatky.

následuje mlžný opar který se rozplynul odchodem z haly ven na parkoviště kde jsme opět potkali Kubu. Hééééj ty jsi ten Kuba viď? Nene, já jsem jeho brácha. Pocem, se s tebou chcem vyfotit, máme třička jo, vidíš? Ducati Motogay. Dobrý kluci ale..., Už jsi byl ve Zlíně? Zajeď, ti to tam ukážu jo?

mlha se zahalila....

dohodli jsme se, že půjdem ke Speedymu na jedno-max dvě.... Evu (Hollasova nejlepší polovička) bolela hlava tak jeli s mojí lepší polovičkou domu dřív. Já jsem slíbíl že půjdu brzo taky. Když jsem dnes v deset hodin dopoledne přišel domů, nebyla zrovna nálada na nějaké oslavy - ale už to bylo i horší. Uhájil jsem čest rodu.

Myslím, že je jedině dobře, že se takové výstavy konají jednou do roka.

Děkuji za pozornost. Až Hollas dojede dom, pošle mi fotky a já vám dokážu že to celé je bohužel pravda.

Jak si tak vzpomínám, je možný že něco z toho se nestalo uplně takhle, ale zase víc dalších věcí se stalo líp - takže je to plus mínus pravda


Naše modelky a moje hajtra byly stejnak nejhezčejší







Nedělní ráno bylo také hustý


Jen doufám, že příště s námi půjdete všichni