ale zkusím pohledat

Rawiri.Kawasaki>Jinak co ještě k tý vlhkosti vím, tak některé stíhačky z 2.svět. (myslím Hurricane?nevím) ale určitě SAAB 900 měli řízené vstřikovaní vody(samozřejmě trošku) do sání hned po filtrech...snažili se tím ochladit vzduch a u té stíhačky se jim to povedlo myslím o 15-22% zvýšit výkon....jenže to žralo jak palivo, tak i vodu

to jsem měl kdysy u fiata uno turbo. Nádržka a motůrek z střikovačů a už to lítalo

ale na Hajině by sis s mezichladičem, všemi leštěnými kanály a s přímým filtrem ku*evsky dopomohl... to by létálo jak prase....

http://en.wikipedia.org/wiki/Intercooler tady o tom je hooodně

šmudlo, to je věda, ty nejsi vědec, tak se do ní neser Nebo se ti zdá,že tvoje nejrychlejší sériovka světa jede málo?

jinak tohle Y2k se jim taky povedlo

babuka>Teď nevím jistě, ale každá moderní řídící jednotka (vstřikování) by měla mít korekci na teplotu a tlak vstupního vzduchu pro spalování. Při nižší teplotě venkovního vzduchu jde na přípravu směsi hmotnostně více vzduchu než třeba v létě. Pokud by řídící jednotka neměla korekci na teplotu a tlak, tak by v zimě byla směs chudší. Ŕídící jednotka se ale snaží o to, aby bez ohledu na nadmořskou výšku okolní teplotu a tlak, tak aby byl hmotnostní poměr palivo vzduch pořád stejný, resp. pořád stejný přebytek spalovacího vzduchu.

Ve válci je ale udržovaná konstatní spalovací teplota (mylím v moment zážehu) a logicky pokud je 0 tak na ohřev na spalvací teplotu potřebuji více paliva než když je teplota řekněme 30 °C. Navíc mi ale do výpočtu vstupuje Stefan-Boltzmannů zákon a ten říká, že ztráta tepla sáláním do okolí je úměrná T^4 !!! + navíc vliv ofukování větrem, tj. + palivo potřebné na vyrovnání ztrát tepla do okolí.

Takže mi vychází, že výkon bude v zimě nižší - prostě paliva to víc nesežere Graf nemám - okolik, tak to jde ale spočítat. Po ruc to teď nemám.

naproti tomu je ale jiná poučka z termodynamiky - účinnost tepelného motoru je tím vyšší, čím je větší rozdíl teplot na začátku a na konci spalovcího cyklu a myslím, že se toho využívá i v praxi(předchlazování paliva u závodních strojů); navíc když tam dostanešč víc vzduchu a řj tam pošle víc paliva, tak to musí hodit i víc energie zas jeden zápal

--VinCenzo-->naproti tomu je ale jiná poučka z termodynamiky - účinnost tepelného motoru je tím vyšší, čím je větší rozdíl teplot na začátku a na konci spalovcího cyklu a myslím, že se toho využívá i v praxi(předchlazování paliva u závodních strojů); navíc když tam dostanešč víc vzduchu a řj tam pošle víc paliva, tak to musí hodit i víc energie zas jeden zápal

Ano to je pravda - a tak třeba funguje Stirlingův motor, tedy motor s vnějším spalováním, něco jako parní stroj.

Tady byla řeč o vlivu vnějšíteploty na výkon motoru. Já tedy předpokládám běžný atmosférický motor (ne nějaký ideální tepelný stroj) a v tomto případě tvrdím, že při té teplotě co je napsaná na začátku tedy 15 °C může být výkon opravdu o kousek vyšší než v porovnání s teplotou 30 °C. Pokud by to byl motor s karburátorem, tak to bude souviset s bohatostí směsi a s chlazením a pokud to bude stříkačka, tak tam to bude souviset s chlazením, prostě při 15 °C to chladí motor lépe než při 30. Byla tady řeč o vlhkostivzduchu a zase - je zde pozitivní vliv na odolnost proti klepání ale i chladicí schopnost vlastně přímé vnitřní chlazení díky vlhkosti (voda má velké výparné teplo, i když se teda jedná o páru). Mimochodem některé systémy vstřikování vstřikují palivo celkem dlouho před tím než je píst v horní úvrati (chladicí efekt) a potom podruhé těsně před zážehem.

Tak a teď extrém opačný tj. porovnání +15 a - 40 ... ohřeje se ten motor vůbec ?? a o tom jsem psal, když tam dodám sotva paliva na to aby se motor ohřál a víc ho tam dále nemohu z technických důvodů u běžného motoru dodat, tak mi asi v tomto extrémní případě klesne výkon, protože klesla účinnost. Pochopitelně jedna věc jsou teoretické tepelné stroje a jiná věc normální motor a o tom byla řeč. Jinak podobné hrání s teplotami vyvolá hodně úprav a potom opravdu může být výkon vyšší.
-------------------------------------------
Co se týče toho mezichladiče, tak ten snad slouží jen ke zvýšení účinnosti samotné komprese + odolnost proti samozápalu paliva ve válci z důvodu vysoké komprese a tedy vysoké teploty a přeplňování snad zase jen k tomu, aby se zvýšil tlak na sání. Jako nemám čas to hledat, tak mě opravte.

Naposledy editováno 22.12.2009 21:34:50

k tomu prvnímu....k samotné kompresi pro přeplnění více vzduchem a samozřejmě poté i řj. přidá více paliva...

studeny vzduch jee bohatší na kyslík a má menší objem,takže se ho dostane do válce více a při zapálení se roztáhne a motor má větší výkon. u přeplňovaných motorů jsou mezichladiče aby se snížila teplota vzduchu protože jak proudí přes rozžhavené turbo se nahřívá a to není dobré dále se to kombinuje u různých typů aji z chladičem paliva.. ale to sme u aut

babuka> nemůžu to tak hluboce posoudit pač nejsem odborník na motory a fyzikála mě na vš teprve čeká, takže čerpám ze základů co znám ze střední

--VinCenzo-->babuka> nemůžu to tak hluboce posoudit pač nejsem odborník na motory a fyzikála mě na vš teprve čeká, takže čerpám ze základů co znám ze střední

No já jsem chemik tak tady jen tak trochu filozofuju, takže také nemusím mít pravdu -abych ještě nevracel diplom . Teď teda spíš navrhuju nebo upravuju různá zařízení - trochu jsem třeba počítal Rankinův a Braytonův cyklu, ale to jsou spíš zařízení pro teplárny a elektrárny. Motory nepočítám.

jinak fyzikála žádná legrace

Naposledy editováno 22.12.2009 22:20:40

Chlapci. Tohle je velmi komplikovane tema. Nemyslim teoreticky na urovni zakladni termomechaniky, tam je celkem jasne proc a jak, ale u realneho stroje vstupuje do hry mnohem vice faktoru. I dnes se porad s teplotou spalovani i skladbou smesi experimentuje...a vysledky jsou nekdy opravdu prekvapive

[URL= to teda sice graf výkonu v závislosti na teplotě, ale mnohé lze s toho vyčíst.

Hlavně aby tam bylo vlhko a je jedno jestli je teplo nebo zíma.

babuka> no neke ; keroupak školu jsi vytrpěl? Já mám za sebou teprve 1/3 všcht

A ted jako uplnej lajk..povi mi nekdo jak ten mezichladic funguje?Jakej princip?
edit:tak uz jsem neco vykoumal..ale jestli to chapu dobre tak to neni pro atmosfericky motory :\

Naposledy editováno 23.12.2009 00:12:42

mischa638> nevim co si myslel těma grafama, ale třeba podle toho prvního je při teplotě 40 stupňů obsah kyslíku ve vzduchu 95%, při t=20 100% a při t=-5 už asi 105%, to asi těžko ne

--VinCenzo-->babuka> no neke ; keroupak školu jsi vytrpěl? Já mám za sebou teprve 1/3 všcht

Já mám za sebou 5 let VŠCHT na FTOP na ropě a 3 roky na FCHI na ekonomice sem tam jezdím na SVOČKy a na státnice

kdo si chce počíst něco z teorie motorů, tady je dost informací www.palba.cz/portal.php

11Newmi> tohle mám ještě ze školy. Jestli máš na mysli to že kyslíku je v atmosféře(vzduchu) cca 21%, 78% dusíku a zbytek je oxid uhličitý, argon a další plyny. Tak ten graf je vztažený k těm 21%. Tzn. že při např. těch 20°C, je ve to 100% z těch 21%, při 40°C je to 95% z 21%. Vím že je to tak blbě udělané, ale měl sem to po ruce ze školy, tak sem to sem hodil. Jinak z toho grafu je patrné, že největší podíl na množství kyslíku ve vzduchu má nadmořská výška, takže se dá v podstatě říct, že má největší vliv i výkon. Potom výkon ovlivňuje zmiňovaná teplota a nejvíň vlhkost vzduchu.

mischa638> tak teď už si to vysvětlil lépe

prostě zásadní vliv má tlak na sání - roste objemová účinnost a s tou teplotou to má jen vliv +/- nějaké rozpětí na které je motor navržen nic víc nic méně a potom jde i o stříkačku nebo karburátor, prostě stříkačka si v jistém rozpětí umí nastavit konstatní hmotnostní poměr mezi palivem a kyslíkem ze vzduchu a potom tam rozdíl ve výkonu nebude

11Newmi> Díky Jinak stačí se nad tím zamyslet a vzít běžné přiklady z praxe. Proč ve vyšších nadmoř.výškách motorky přestávají jet, protože je tam řídký vzduch(málo kyslíku). Co se týče teploty, za studeného počasí, to motorka jede opravdu o něco málo lépe, ale nejde to do nekonečna. Poznám to hlavně u 2T, kde když už je cca míň jak 5°C tak už je směs příliš chudá, a výkon od tohoto bodu začně zase spíš ubývat, proto když chci jezdit v takovémto počasí, dávám větší trysku a pak je to bez broblémů. Vstřikovací systémy mají tu výhodu, že na základě údajů z jednotlivých snímačů jednotku upraví dobu vtřiku, aby byl zachován správný poměr paliva a vzduchu.

mischa638> Ono 2T se kolikrát nechce ani v zimě ani ve vlhku a také dá problém nakopnout, ale 4T v takovém počasí je vždycky živější a motorka líp jede. Ale to zvhlčování schválně se fakt používalo

dj_hroch> Já uvádím jako příklad, třeba svou třipade. V létě ikdyž týden nejezdím, tak bez problémů nastartuju. Ale třeba při takových 5-10°C už to de startovat hůř, ale jak se zahřeje a vyjedu sní, tak fakt jede o malinko líp. Naptroti tolu když už je fakt zima a došel bych do dílny a chtěl jí nastartovat tak se asi dřív poseru, jako chytne, ale tak po 10-15minutách šlapání. Tak sem třeba jednou když byla zima, před nastartováním nahřál karbec horkovzduškou a chytalo to o poznání líp. Prostě teplopa má vliv na složení směsi, típ pádem i na výkon, ikdyž ne nijak zásadní, řekl bych v rámci desetin procenta.
Jinak jak říká babuka zásadní vliv má tlak v sání, proto se taky začal používat ramair systém přece, že

babuka> Doufám, že budu jednou taky tak daleko ; jsem teprv druhák na FCHT na materiálech - fyzikálu jsem měl mít ae mám teď rozseklej druhák na dva roky
když jsem narazil na odborníka - borec tady tvrdil, že u baterky je nejmenší samovybíjení při 6ti stupních, ale mě se to nezdálo a zdroj mi neuvedl - nemělo by to být tak, že čím menší teplota, tím pomaleji to samovolně reaguje??

--VinCenzo-->babuka>

Díky a hodně štěstí. VŠCHT není legrace, teda jak kdy A k tvému dotazu nevím. Tohle není zase můj obor - každopádně bez odkazu to je bez odkazu a to není dobře. Asi by to šlo změřit.

Na stránkách tkmoto je graf jawy 350/640 a porovnává výkon s horkým a normálním airboxem...sou to hned druhý dva grafy...

Davv> pěkné grafy i popisky k nim