Klikatá cesta na konec Řecka

1.7.2016
Už vím, co jsem zapomněl. Vidličku! Je fajn mít s sebou večeři a žádný elegantní způsob, jak se k ní dostat. Šťourám v pytlíku Adventure menu vystřelovacím nožem, a zírám do dáli přes jezero na kraji rakouského kempu, opíraje se o kufr přeložené Hondy. Myslím, že to mezi všemi těmi luxusními karavany vypadá dost dobrodružně. Snad mě něco aspoň trochu dobrodružného čeká, neb v souladu s mým konceptem lehkovážného cestování mám v úmyslu se potloukat i zeměmi, o nichž si spousta lidí myslí, že jejich hlavním vývozním artiklem jsou ledviny osamělých turistů. A když to vyjde, slavnostně si nalepím na kufr i Řeckou vlajku.