Favorité TT Isle of Man 2012

První desítku na startu TT povětšinou obsazují hlavní favorité závodu. Neurčují ji však jejich tréninkové časy, neboť se zde nejedná o závod s hromadným startem, kde je startovní rošt obsazen právě podle kvalifikačních jízd. TT má naopak svůj tradiční intervalový start a tak je startovní pořadí určováno organizátorem závodu dle posouzení kvalit a ambicí jednotlivých účastníků. Pro TT 2012 tak byl největším favoritům přidělena tato čísla.

Favorité TT Isle of Man 2012

# 1 John McGuinness

Dosavadních 17 vítězství v závodech Tourist Trophy řadí tohoto zkušeného matadora na druhé místo historických, více než stoletých tabulek. První triumf si zde připsal v roce 1999
v kategorii Lightweight 250 ccm, když byl v témže roce současně také mistrem Velké Británie této třídy. Další rok vyhrál jednoválce a v roce 2003 zdvíhal vítěznou trofej nad hlavu po závodě Lightweight 400. To však byly víceméně takové nižší kategorie, zatímco v těch hlavních stále vítězili jiní. Vše se to ale jakoby zlomilo rokem 2004 a postupem času McGuinness převzal žezlo vládce Mountain Course. Cestu na samý vrchol začal hattrickem v roce 2004, kdy nenašel přemožitele ve třídě F-1, Lightweight 400 a Junior 600. O rok později to byla sice „jen“ dvě vítězství, ale zato v obou nejprestižnějších závodech – v nově zavedené třídě Superbike, která nahradila F-1 a v Seniorech. Obě tyto „top“ kategorie vyhrál několikrát i v dalších letech. Superbike a Senior jsou stále jeho parádní disciplíny a málokdo se mu v nich vyrovná. V roce 2007 jako první překonal hranici 130 mph na jedno kolo a dnes je držitelem absolutního rekordu s hodnotou 131,578 mph (211,755 kmh). John je bezesporu nejlepším jezdcem poslední dekády a mnozí ho považují za nejlepšího jezdce celé historie TT. Je to opravdový „King of the Mountain“ a tak rovněž pro letošní TT bude platit, že kdo zde chce vyhrát, musí porazit především právě Johna McGuinnesse.

# 2 Ryan Farquhar

Na svém kontě má historicky největší počet vítězství z domácích irských závodů. Ještě nedávno bylo naprosto nemyslitelné, že by snad někdo někdy mohl v tomto ohledu překonat ikonu všech ikon irského, ale i světového, road racingu, Joeye Dunlopa. No a vidíte, Ryan to dokázal. Jeho úspěchy na TT nejsou sice s Dunlopovými souměřitelné, ale rovněž zde si připsal dvě cenná vítězství – první z nich v 2004 v Production 600 a druhé má ze Supersportů o rok později. O další z nich bojoval co to šlo doslova do posledního metru v Superstockách 2010 s Ianem Hutchinsonem, kterému nakonec podlehl o pouhých 1,32 sec. Toto druhé místo doslova obrečel. Poté byl ale zase dost nečekaně druhý také v Seniorech, a tak to pro něho nebyla zas až tak špatná bilance. Na Isle of Man začínal při Manx Grand Prix, kde v r.1999 vyhrál závod Newcomers Senior – a mimochodem na Manx GP se dodnes vrací zazávodit si ve třídě Classic. Na TT pak debutoval v roce 2002 (nejlépe 6. v Juniorech 600). Od roku 2009 startuje ve svém vlastním týmu a bude tomu tak i letos. Vloni se zde ale na svých motorkách moc nesvezl. V posledním tréninku před závody totiž havaroval a lékaři mu povolili start až v úplně posledním závodě Senior.

# 3 Guy Martin

Jako jediný se může svou popularitou rovnat Johnu McGuinnessovi a nejspíše ji ještě předčí. Na rozdíl od Johna však na své první vítězství na TT stále čeká. I když to asi není ten správný výraz, Guy totiž na nic jen tak nečeká, ale naopak o vítězství každoročně vehementně bojuje. Vždy se dosud ale našel někdo rychlejší, nebo prostě jen v daný okamžik šťastnější. Martin už zajel na TT mnoho výborných závodů s řadou pódiových umístění. Na svém kontě má 7 x 3. místo a 6 x dojel jako druhý. Nejvíce ho asi mrzí jeho druhé místo v prvních Supersportech 2010, kde zůstal jen tři vteřiny za vítězným Hutchinsonem, ale se započtenou 30-ti vteřinovou penalizací za překročení povoleného limitu 60 kmh na pitlane (naměřeno 60,112). Guy to nemohl strávit, prostě ho okradli o vítězství – to byl jeho pohled na věc. O pár dnů později v Seniorech pak velice vážně havaroval a dá se říci, že měl kliku jako hrom. Ze zranění se vylízal a v roce 2011 se vrátil v plné síle (3 x 3. a 1 x 2.místo). Náruživý milovník čaje si tento typicky ostrovní nápoj připravuje svým specifickým způsobem. Dáváte-li si do čaje mléko, dostanete jen nevábný roztok, nejdříve se tedy musí nalít do hrnku mléko a to se teprve potom zalije čajem, čímž naopak vznikne lahodná emulze. Guy zvládne několik litrů denně (brrrr…..) a tak pitný režim rozhodně nezanedbává. Snad mu i toto bude na letošní TT ku prospěchu.

# 4 Cameron Donald

Jeho nejlepší Tourist Trophy byl rozhodně v ročník 2008. Tehdy to rozjel ve velkém stylu a vyhrál hned dva úvodní závody za sebou – Superbike a Superstock. Obdobně, nebo třeba ještě lépe, mohl pro něho dopadnout rovněž rok 2009. V tréninku zajel tehdejší vůbec nejrychlejší kolo historie TT, tedy jakýsi neoficielní rekord 134,457 mph, ale bohužel nemohl svoji skvělou formu zúročit v závodech, neboť v jedné z dalších jízd havaroval a vykloubené rameno ho z celé Tourist Trophy vyřadilo. Spravit chuť si mohl v roce 2010, ale tam jednak vládl Ian Hutchinson a nikdo jiný si na vítěznou trofej nesáhl, jednak se Cameronovi až zas tolik nedařilo a na stupně vítězů se prosadil jen jednou třetím místem v závodě Superbike. Vloni mohl na svá dvě vítězství navázat, když jakoby se v prvním závodě Supperport doslova utrhl ze řetězu. Jeho vcelku luxusní vedení ale přišlo vniveč, když byl závod pro tragickou havárii irského závodníka Dereka Briena zastaven. V opakovaném startu už se Donaldovi tolik nedařilo, z druhé příčky v poslední kole odpadl a vítězství si připsal jeho bývalý kolega z týmu TAS Suzuki Bruce Anstey (oba jeli v roce 2011 již za jiné týmy). S motocykly Honda v týmu Wilsona Craiga bude Cameron Donald při tom i letos a nepochybně má stále na vítězství.

# 5 Bruce Anstey

Tento Novozélanďan zasvětil značnou část své závodní kariéry především závodům v Irsku a na Isle of Man, kde je již řadu let ostrovním specialistů přinejmenším vyrovnaným soupeřem. Dokáže je porážet ve všech největších závodech, ať už to je Ulster GP, NW200 nebo právě TT. Na Tourist Trophy debutoval v roce 1996 a v roce 2002 tam vyhrál svůj první závod (Lightweight 250). Rok nato přidal i vítězství v Junior 600, kdy pro slavnou značku Triumph vybojoval vítězný vavřín poprvé od roku 1974. Dnes má na svém kontě celkem 8 vítězství, což ho řadí na třetí místo mezi dosud aktivními jezdci. Před ním jsou jen McGuinness (17 vítězství) a Ian Lougher (9 vítězství). Vloni po několika letech přestoupil z týmu TAS Suzuki do stáje Padgett Honda. Je to tradiční dlouhodobě velice kvalitní tým a záruka toho nejlepšího možného materiálu byla dána, vždyť v tomto týmu např. vyhrál Hutchinson všech svých pět závodů v roce 2010. O Ansteyho rychlosti také nemůže být žádných pochyb, byl dokonce nejrychlejším z celého loňského ročníku TT. Dokazoval to nejen po čas tréninkových jízd, ale také třeba hned v úvodním závodě Superbike. Pokud by ve třetím kole smolně neodpadl z vedoucí pozice pro poruchu, tak by závod asi nakonec dopadl jinak. Takhle si Bruce připsal „jen“ jedno vítězství v SSP. Letos zůstává Anstey nadále u Padgettu a rozhodně bude zase patřit mezi favority.

# 6 Ian Hutchinson

Svou nesmazatelnou stopu otiskl do historie Tourist Trophy především v roce 2010, kdy dokázal vyhrát všech pět závodů, do kterých nastoupil: Superbike, Superstock, oba závody Supersport a také závěrečný Senior. To se ještě nikomu v celé historii TT nepodařilo a doposud byl v jednom ročníku nejúspěšnější Phillip McCallen, který v roce 1996 vyhrál celkem čtyři závody. Dalším pěti jezdcům se podařil vítězný hattrick třech vyhraných závodů v rámci jedné TT. Ovšem aby někdo nadělil všem ostatním „bůra“, tak to tu ještě nebylo. Přitom Ian působí spíše klidným, až snad plachým, dojmem a určitě byste ho netipovali na šílence, který se nebojácně pustí do takového superadrenalinového dobrodružství, jakým je závod Tourist Trophy. Je to ale velice cílevědomý jezdec, který se závody TT pečlivě připravuje a postupem času zapracoval nejen na své kondici, ale též na podrobném poznání celé náročné trati TT. Tam kde ostatní se svým bajkem zápasí doslova “na krev“, tam Ian proplouvá jakoby bez zjevné námaha – a získává potřebné vteřinky. V dalším průběhu sezóny 2010 se ale vážně zranil při závodech britského šampionátu a hrozila mu dokonce amputace nohy. Prodělal nespočet náročných operací a vynechal v podstatě celou následující sezónu, a tak jsou všichni zvědavi, zda se letos dokáže zase na závodní trati úspěšně vrátit. Všichni mu to rozhodně přejeme.

# 7 Gary Johnson

Z nováčka na jubilejní TT 2007 to postupně dotáhl až na šampióna 2011, kdy možná poněkud překvapivě, ale zcela zaslouženě, vyhrál druhý ze závodů Supersport. Vedla k tomu ale poměrně klikatá cesta. Po dlouhém rozhodování a diskuzích byl závod v ne příliš ideálních podmínkách přeci jen odstartován, ale nakonec byl po několika pádech na mokré trati zastaven a přeložen na druhý den. Jelo se již za standardních suchých podmínek a to jakoby byla voda na mlýn právě Garymu. Před závodem určitě neměl u sázkařů nejlepší kurz na vítězství, ale hned od prvního kola byl ve vedení. O jeho jezdeckých kvalitách není pochyb, přesto přeci bylo trochu překvapivé, jak měl po celý průběh závodu vše pod kontrolou.
Od samého začátku navyšoval úsek za úsekem svůj náskok a na většinou velice vyrovnané závody Supersportů si udržoval poměrně značně suverénní vedení. Spolu s třetím místem v závodě SBK to byla pro něho rozhodně vydařená TT. Jako s jedním z té mladší generace závodníků se s ním počítá jako s budoucností Tourist Trophy a určitě bude zajímavé se na něho zaměřit i letos.

# 8 Adrina Archibald

Narodil se v Ballymoney na severu Irska, tedy ve stejném městě jako třeba Joey Dunlop. Tady chce být každý kluk Dunlopem a mladý Archibald nebyl výjimkou. Okruh Mountain Course si jako řada před ním nejdříve vyzkoušel v Manx Grand Prix a pak už se v roce 1997 poprvé postavil na start Tourist Trophy. Postupně se z výsledků ve druhé desítce dostával až poblíž stupňů vítězů a v roce 2000 na ně po závodu Junior jako druhý v pořadí vystoupil. Lepšící se výsledky šly ruku v ruce s kvalitnějšími motocykly a v roce 2003 dostal nabídku od továrního týmu TAS Suzuki, kde měl sekundovat David Jefferiesovi. Osud však určil jinak. Když David při tréninku zahynul, stal se Adrian doslova z hodiny na hodinu jedinou nadějí svého týmu v této tíživé situaci. Nakonec se s tím dokázal vypořádat a vyhrál pro Suzuki, a hlavně pro Davida, prestižní double v závodech F-1 a Senior. V roce 2004 dokázal vítězství v Seniorech ještě obhájit. Po oba dva roky mu to vyneslo cenu Joeye Dunlopa pro nejlepšího jezdce celé TT. Kdo by si to byl kdy pomyslel, že ten „Archibaldovic kluk s těma svýma motorkama“ něco takového jednou dokáže. Dnes je možná už trochu za svým výkonnostním zenitem, ale rozhodně ještě zdaleka nepatří do starého železa. Dokazuje, že stále umí, vloni 2 x v první desítce, a tak „Archiemu“ držme palce i letos.

# 9 Michael Dunlop

Syn Roberta Dunlopa je nejmladší z proslulé závodnické dynastie Dunlopů, road racingové geny tedy podědil opravdu po těch nejpovolanějších. Měl už za sebou vítězství v Manx Gran Prix 2006, když se v roce 2007 pod vedením svého otce poprvé objevil na TT. Rok nato byl nejen senzačně 10. v závodě Senior, ale považte, že průměrem 124,774 mph na jedno kolo se hned stal nejrychlejším ze všech Dunlopů, kteří kdy na TT startovali (před ním to byli otec Robert, strýc Joey i starší bratr William). Musel se vypořádat s těžkým obdobím po smrti svého otce na North West 200, ale i přes to šla jeho kariéra strmě vzhůru. Už v roce 2009, tedy teprve při svém třetím startu na Manu, vyhrál jeden ze závodů supersportů a stal se tak nejmladším vítězem TT v celé její historii. Dosud nejmladší vítěz Mike Hailwood byl totiž v roce 1961 při svém prvním vítězství o dva měsíce starší. Od té doby se musí s Michaelem počítat jako s favoritem každého závodu. Podruhé zvedal stříbrného Merkura nad hlavu vloni po závodě Superstock a mohlo to být ještě lepší, pokud by nebyl předčasně zastaven mokrý závod Supersport, v němž mu nikdo nestačil. Michaelovi je totiž vcelku jedno za jakých podmínek se jede, ale někdy je mu v této souvislosti vyčítána určitá nerozvážnost jeho jezdeckého stylu. Vedle jeho mládí (*10.3.1988) je to zřejmě dáno zejména tím, že chce prostě závodit a závodit a závodit….

# 10 Conor Cummins

Do tohoto sympatického dlouhána z Ramsey vkládají, domácí příznivci motocyklových závodů velké naděje - nepochybně oprávněně. Mladý Conor naplňoval ambice hned od svého debutu na TT v roce 2006 a rok na to již všechny své starty proměnil v umístění vysoko v první desítce. Na svém kontě má zatím tři pódiová umístění a jeho druhé místo v nejprestižnější třídy Senior 2009 je kam až paměť sahá nejlepším umístěním domácího jezdce z Manu v této kategorii, neboť lepšího výsledku dosáhl jen Tom Sheard, který dokázal závod Senior v roce 1923 vyhrát. V roce 2010 se Cummins stal nejrychlejším mužem ročníku, když ve skvěle rozjetém, avšak nedokončeném, závodě Superbike dokázal zajet kolo průměrem 131,511 mph, což je hned za McGuinnesovým absolutním rekordem druhý nejrychlejší průměr, který kdo kdy dokázal v závodech Tourist Trophy zajet. TT 2010 ale pro něho skončila mnohem hůře než jen odpadnutím v SBK. V závodě Senior totiž v horském úseku velice vážně havaroval a při jeho dalekonosném krkolomném pádu do hluboké strže, doprovázeném mnoha nekontrolovanými salty a nárazy se doslova tajil dech. Přežil snad jen zázrakem. Utrpěl však vážná poranění páteře a na rentgenovém snímku můžete vidět hřeby od shora až dolů. Přesto se dokázal dát natolik dohromady, že do roka a do dne byl opět na startu. Šlo to prý lépe, než si představoval, a tak letos, tentokráte v týmu TAS Suzuki, tu bude zas.
Na start TT se ale postaví řada dalších vynikajících závodníků - William Dunlop, Ian Lougher, Michael Rutter, Dan Kneen… Se startovním č.42 nebude chybět ani náš Michal Dokoupil. Věřme, že nám všichni předvedou skvělou podívanou.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 15x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist