Titul nabírá stále reálnější podobu - ohlédnutí za dosavadním průběhem 250-tek

Co se týká konstatních výkonů, tak se může Aoyama prokázat opravdu mistrovskou bilancí. Doposud bodoval ve všech závodech a jeho nejhorší umístění je 8. místo v Le Mans. To znamená průměrem 18 bodů v jednom závodě, nebo-li stál v každém závodě virtuálně na bedně. 


Počínaje Doningtonem má na svém kontě "Hiro" také největší počet vítězství v sezóně. A především jeho vítězství ve velmi těžkém závodě při Grand Prix Velké Británie a hlavně způsob a přehled, s jakým ho dokázal, bylo imponující.


A tak 27-letý rodák z japonského města Chiba vede tabulku mistrovství světa o 15 bodů. Bude se takhle radovat Hiro Aoyama i po posledním závodě ve Valencii?

Jeho největší rivalové o mistrovský titul se naopak nevyvarovali některých nedobrovolných výpadků.


Mistr světa Marco Simoncelli si už před startem prvního závodu v Kataru zlomil při motokrosu zápěstí a ačkoliv zkusil závodit, tak z toho byla jen následná operace. A v následujícím závodě v Motegi dojel "SuperSic" až 17., tedy opět bez bodů. A jelikož spadl ještě při Grand Prix Katalánie, tak je z toho rázem ztráta 44 bodů na Aoyamu a až třetí místo v průběžné tabulce. 


Španěl Hector Barbera, v MS zatím čtvrtý, není také žádným vážným konkurentem pro japonského jezdce. Po vítězství v premiéře v Kataru, následovaly závody jako Motegi či Le Mans, kde dojel velký kandidát na místo v sedle Asparovy Ducati MotoGP až jedenáctý. Jeho jedinou devízou je skutečnost, že Barbera - stejně jako Aoyama a také De Rosa - bodoval ve všech dosavadních závodech letošního MS dvěstěpadesátek, přičemž jeho ztráta na japonského továrního jezdce Hondy je 45 bodů, tedy prakticky stejná jako u Simoncelliho. 


Takže největším soupeřem o titul mistra světa je pro japonského jezdce Alvaro Bautista, se 144 body je tento tovární jezdec Aprilie zatím druhý. Jeho největší chybou byl závod v Assenu, kde kolo před cílem najel zezadu v šikáně právě do Japonce, a spadl, zatímco Aoyama si dojel - i s poškozeným motocyklem - pro vítězství. Jinak si nemůže tento 24-letý španělský jezdec vyčítat žádnou chybu. Dá se tedy předpokládat, že o titulu se rozhodne mezi ním a Aoyamou.


Apropos Honda.  Pokud by Aoyama vyhrál letos mistrovství světa, bylo by to pro Hondu po čtyřech letech, že by získala mistrovský titul ve dvoutaktech. V roce 2005 totiž vyhrál Dani Pedrosa třídu do 250 a Tom Lüthi kubaturu do 125 ccm.


Celá vedoucí čtveřice průběžné klasifikace letošního šampionátu (a ještě šestý Thomas Lüthi) má ovšem ještě jedno hodně společného a sice:
Všichni by chtěli jet v sezóně 2010 závody královské kubatury MotoGP! 
Zatímco Marco Simoncelli už má smlouvu podepsanou a pojede na Hondě (tovární?) v týmu svého krajana Fausta Gresiniho, tak u těch dalších to zas tak úplně jasné není. 
O problému, který řeší Alvaro Bautista jsem napsal včera, Bautista tedy na 99% závody ve třídě MotoGP pojede, otázkou ale je, zda na satelitní Ducati pana Martineze či na továrním motocyklu Suzuki.
 Od toho je také odvislý osud Hectora Barbery, buď Asparův tým anebo: zájem o španělského rychlíka má i Hervé Poncharal a jeho tým Monster Tech3 Yamaha - zde se zase čeká na rozhodnutí Jorge Lorenza, potažmo co bude s Edwardsem a Toselandem.
Švýcar Thomas Lüthi má skoro stejnou jistotu jako Bautista! Pokud tým pana Daniela Eppa přestoupí do MotoGP a dostane slíbený závodní materiál od Hondy, tak v sedle bude určitě tento švýcarský ex-mistr světa stopětadvacítek.
A tak relativně největší nejistotu z tohoto pohledu asi zažívá ten nejlepší z nich. vedoucí jezdec šampionátu, Hiroshi Aoyama. Ten má do MotoGP jen jednu nabídku a sice od týmu LCR Honda, který by chtěl vedle Randy de Puineta nasadit i druhého jezdce. A jelikož se jedná o Japonce a Japonsko současně není ve třídě MotoGP vůbec zastoupeno, tak se zdají "Hirovi" šance být nejen v teoretické úrovni. 


Na pátém místě v průběžném pořadí je potom Ital Mattia Pasini, o jehož týmu Toth Aprilia se nyní - v důsledku s údajnými finančními problémy - vypráví různé historky. Mně se nejvíce líbila ta, kdy se novinář ptá pana Totha sr., zda je pravda, že tým už nemá ani co do úst a jí v hospitality pouze toasty. Odpověď zněla: "Ano jíme toasty, ke kaviáru a k tataráku se totiž nic jiného nehodí"  


Ale pojďme v tabulce dále. Španělský veterán Alex Debon je šestý, následován Švýcarem Thomasem Lüthim - všichni na továrních motocyklech z Noale.






Top 10 doplňují dva jezdci na Hondách RSW, Ital Raffaele de Rosa a Španěl Hector Faubel a také italský veterán s Gilerou, Roberto Locatelli. 







A pak už je zde skupinka, která mezi sebou bojuje o každý bodík a o umístění na 11. až 15. místě. 


Tuto skupinku vede před brněnským závodem Francouz di Meglio ziskem 43 bodů. Jezdec stáje Aspar nyní jezdí tovární motocykl Aprilia RSA (ex-Talmacsiho), zatímco sezónu začal stejně jako dvanáctý v pořadí a jeho krajan (mimochodem Šemberův týmový kolega) Jules Cluzel s motocyklem vývojové řady LE, ten má 40 bodů. 

Takový součet bodů je ale i na kontě našeho jezdce Lukáše Peška.


Ten letos bodoval s výjimkou Mugella ve všech závodech, nejlépe se umístil v Motegi a v Le Mans, kdy skončil na 7. místě. V posledních čtyřech závodech skončil pak shodně na 12. místě. Český závodník Lukáš Pešek jezdí motocykl Aprilia LE ve stáji Auto Kelly CP. 



Druhý český jezdec, brněnský Karel Abraham, je zatím na místě patnáctém, když mezi Lukinem a Abajou je vklíněn ještě Ratthapark Wilairot z Thajska na Hondě RSW.





Karel "Abaja" Abraham má na svém kontě o 7 bodů méně než Lukáš Pešek a konečně by potřeboval své výborné výsledky z tréninků přeměnit v pořádné umístění v závodě. Abaja, jak jistě všem známo, jede tovární motocykl Aprilia v brněnské stáji Cardion AB Motoracing a právě závod na domácí trati - Masarykově okruhu - by měl přinést ten očekáváný výkonnostní průlom v závodě.  
Letos zajel Abaja výborně v Assenu (7. místo), byl 8. na VC Katalánie a 9. v Motegi na Grand Prix Japonska.

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)
Press - (Odebírat články autora)