Zlatý kahanec pro Indiho

Na tento závodní víkend jsme se opravdu moc těšili. Po Hořických „Zatáčkách“, které byly pro nás první letošním závodem a Radvanicích, kterých jsme se nemohli zúčastnit kvůli závodům v Irsku, to byl další český skvělý roadracingový podnik.

Zlatý kahanec pro Indiho
Loni po dlouhé několikaleté pauze byl „Zlatý Kahanec“ znovu obnoven a pořadatelé vše krásně zvládli. Letos tomu nebylo jinak a už od pátku se měl divák na co těšit. Organizátoři se poučili z loňského roku, a tak nechybělo dostatek toalet nebo stánků s občerstvením. Také neopomněli objednat dobré počasí a i když to tak v sobotu večer a v noci původně nevypadalo, závodní neděle se opravdu vydařila na jedničku.
Náš tým vyrazil na místo už ve čtvrtek v doprovodu kamionu týmu AIR Kawasaki, který byl již celý den na cestě z ostrovů a vezl na palubě Kawasaki ZX10R a ZX6R 08 a jednu ZX10R 07 na prodej. Depo již bylo z půlky zaplněné, takže jsme byli rádi, že jsme dorazili včas a díky Petrovi Zrzavému alias Mrtvolovi #33, měli zajištěné místo na betonu vedle něj. I tak probíhaly „boje“ o ještě prázdná, ale již zamluvená místa pro někoho jiného. Letos totiž přijelo opravdu hodně závodníků a paddock byl rozlehlý i na okolní travnaté plochy.

V pátek se konala autogramiáda jezdců na náměstí v Havířově, kde bylo postaveno podium a hrála i kapela. V tropických vedrech se mnoha závodníkům na vypečené náměstíčko moc nechtělo, ale pár se jich tam, včetně Indiho a Mrtvoly, opravdu ukázalo a udělali dobře. Sešlo se zde vcelku dost lidí a každý závodník měl možnost se představit a něco o sobě povědět přes mikrofon. Hromádky plakátů jezdců mizely pod hromádkami rukou nedočkavých dětí a fandů. Navečer dorazil zbytek týmu, tedy převážně jeho hlavní vedení, které bylo unesené z českého piva, českého jídla a hlavně českých holek. Neodolaly ani mažoretky, které se podílely na slavnostním zahájení a pak držely na startu čísla jednotlivých řad, a tak se v irském časopisu Road Racing Ireland brzy objeví jejich fotka s týmem AIR Kawasaki.
Sobotní den byl ve znamení kvalifikací. O pole position v šestkách proběhl boj mezi Indim a Rico Penzkoferem, kdy oba nasadili velmi slušné tempo a čekali na příznivé nejrychlejší kolo. Rozdíl nebyl nakonec ani půl vteřiny, ale Rico byl tentokrát první. V litrové třídě Indi naopak zajel traťový rekord 2:15, což je oproti loňsku obrovský posun, když vezmeme v úvahu nový retardér v posledním, třetím „rohu“ okruhu, a získal tak pole position s naprostým přehledem.

Odpoledne druhé tréninky již nepřinesly žádnou změnu, i když to tak původně nevypadalo. Na druhé místo ve třídě 600ccm se totiž dostal Michal Chalupa a i za ním u mnoha jezdců proběhlo několik podobných náhlých zlepšení časů, ale vše se později vysvětlilo. V jednom z retardérů se stala nehoda a tak byli jezdci pouštěni rovně. Tím pádem klesly časy i o několik vteřin, ale všechna tato kola byla nakonec anulována a tak zůstalo u pořadí Rico a Indi.
V litrech pak Indi a Kamil Holan s odstupem čtyř vteřin.
Ihned po kvalifikacích začalo pršet a prudce se ochladilo. Déšť nepolevil téměř až do šesti do rána a měli jsme obavu, aby se dostavilo tolik diváků tak jako loni. Ranní warm-upy ovšem probíhaly už za sucha a někteří jezdci, jako třeba Udo Reichmann na to doplatili, protože zničili nasazené mokré sady pneu. Po slavnostním zahájení se začal okruh velice rychle plnit a na závody do a nad 600ccm byly všechny prostory plné fanoušků a diváků.

Třída 600ccm přinesla asi nejzajímavější závod z hlediska soubojů, protože na čele se stále mezi sebou střídali Indi Michal Dokoupil a Němec Rico Penzkofer. Na rozdíl od loňska, kdy Rico zvítězil s přehledem, letos to vůbec snadné neměl. Prvních pět kol bylo opravdu ostrých do chvíle, než se začali motat jezdci o kolo zpět. To se bohužel podobně jako v Hořicích stalo Indiánovi osudným a rozhodlo tak o vítězství Rica.
„Už v tréninku bylo jasné, že jsme tentokrát vyrovnaní a že závod bude opravdu na ostří nože. V závodě se to potvrdilo, protože jsme se neustále střídali a přetahovali a chvílemi to bylo opravdu plasty na plasty. Někde jsem byl lepší já, někde zase Rico, takže to muselo být pro diváky opravdu zajímavé. Pak se do toho začali plést kolaři a dalo dost práce zůstat u sebe a ještě si dávat velký pozor, abychom při naší rychlosti a manévrech toho pomalejšího nesestřelili. Vyhrotilo se to ale až v posledním kole, kdy se v posledním retardéru objevil kolař tak, že Rico to pod něj ještě stihnul šoupnout a mě bohužel zavřel. Kdyby se tak nestalo, určitě bychom i cílem projeli těsně na sobě, ne-li vedle sebe, ale na kdyby se nehraje, takže už se těším zase na další rok!“

Na bedně tak stál ještě třetí v pořadí, Josef Duchan, který je spíš známý ze třídy SuperMono, ale je vidět, že závodník je to opravdu dobrý, protože souboj s Michalem Chalupou nebyl určitě vůbec snadný.
Litrová třída se zdála dle kvalifikací už dopředu rozhodnutá, ale i tak Indi týmu připravil horké chvilky. Indi velice dobře odstartoval a stylem start-cíl i vyhrál. Zapomněl ovšem, že Zlatý Kahanec se neuděluje za nejrychlejší kolo, ale celý závod a díky jeho zvolňovaní v posledních kolech a věnování se spíše divákům (mávaní a jízda po zadním) se málem stalo, že Zlatý Kahanec by si odezl Rico s průměrnou rychlostí 160,2 Kmh. Indi měl ale nakonec 161,2 Kmh a tak se ze Zlatého Kahance mohl radovat on. Za ním se na druhém místě po dobrém výkonu usadil Kamil Holan a na třetím spíše neočekávaně Udo Reichmann. Neočekávaně proto, že na třetím místě se většinu závodu pohyboval Petr Zrzavý al. „Mrtvola“, ale bohužel mu nevydržely přední brzdové destičky a Petr tak musel z toho místa velmi nerad odstoupit. Byl to ale pěkný výkon a příští rok to určitě bude chtít napravit. Nebude to ovšem vůbec snadné, protože Irům se u nás natolik líbilo, že mají v plánu na příští rok přilákat více irských borců, kteří se čím dál více, díky Indiho úspěchům v Irsku, zajímají o náš Road Racing.
„V litrech jsem si věřil a na nic jsem nečekal a udělal si náskok už od začátku. Ten jsem si udržel a ke konci jsem se už spíš věnoval dění okolo. Kdybych věděl, jak tip top jsem Kahanec získal, tahal bych až do konce. Je to znát i z časů, že jsem se zase tolik nehnal jako v kvaldě, protože v závodě jsem jezdil o sekundu hůř a přitom to většinou bývá obráceně a jezdec v závodě zrychluje. Asi jsem neměl dostatečnou motivaci, takže doufám, že příští rok se bude s kým potahat!“

Děkujeme týmu AIR Kawasaki za připravené motovykly, společnosti Xerox za plakáty Indiho pro fanoušky, fanouškům samozřejmě za podporu, protože ta byla opravdu povzbuzující a hlavně slyšet při výměně pozic během šestkového závodu. A samozřejmě ostatním sponzorům a partnerům, kteří s námi spolupracují, protože bez nich by se letos nemohlo uskutečnit TT Isle Of Man a tím i následné angažmá u týmu AIR Kawasaki.

Na závěr se omlouváme pořadatelům Těrlického okruhu za to, že Indi překonal limit pro přírodní okruhy, tedy průměrnou rychlost 160 Kmh a přibude tak kvůli němu pravděpodobně další retardér.

POZVÁNKA: V sobotu 29.8. v Hořicích uskuteční od 16:00 beseda s různými jezdci včetně Indiho, takže jste srdečně zváni!

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.53
Známkováno: 17x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist