Česká Tourist Trophy: vydařené třicáté narozeniny

Třicátý ročník ČTT přinesl vše, co může pravý road racing nabídnout - skvělou diváckou kulisu, nabité startovní pole plné moderních strojů, veteránských skvostů i jezdeckých hvězd, které předváděly skvělé souboje a prvotřídní sport. K přírodním okruhům neodmyslitelně patří i pády, přerušení závodů a s tím spojené časové prodlevy. Neobešel se bez nich ani tento jubilejní ročník, ale i tak se odjel celý závodní program a diváci odcházeli spokojeni.

Veteránisté odpustí, ale začít musím závody zařazenými v seriálu International Road racing Championship. Z pohledu domácí účasti byla zajímavější objemově slabší kubatura Supersport, ve které v pozici lídra šampionátu nastupovala domácí hvězda Marek Červený. Ten do závodu startoval "až" z druhé pozice, protože v sobotním programu si nejvýhodnější pozici na gridu zajistil Nizozemec Jorn Hamberg, ale od startu vyrazil nejrychleji a polemana nechal za sebou. Tato dvojice se ostatním soupeřům už v prvních kolech vzdálila a o prvenství bojovala mezi sebou. Během tohoto souboje padl i traťový rekord z roku 2016 (2:16,959), který překonal jak jeho dosavadní držitel Červený, tak i jeho oponent Hamberk a po deseti napínavých kolech o jubilejním dvacátém vítězství Marka Červeného rozhodlo v Hořicích pouhopouhých 0,066 sekundy! Třetím místem oslavil svůj návrat na okruhy Petr Najman a skvělou stíhací jízdou se na čtvrté místo propracoval Michal "Indi" Dokoupil. Ve druhé jízdě se situace opakovala a oba aspiranti na titul i díky opětovným pokořením nového traťového rekordu (Červený 2:16,209; Hamberg 2:16,142) nechali zbytek pole bojovat pouze o třetí příčku. Tentokrát bohužel závod nedojel celý, protože byl přerušený po těžkém pádu Michala Dokoupila, který musel být letecky transportován do nemocnice na ošetření. Tam se ukázalo, že má otřes mozku a naštěstí nedošlo k jinému vážnějšímu zranění. Po rozhodnutí o ukončení závodu byl jako vítěz vyhlášený Jorn Hamberg před Markem Červeným a Němcem Wolfgangem Schusterem. Petr Najman tentokrát dojel na čtvrtém místě těsně před pátým Karlem Brandtnerem. Protože se odjelo pouze pět kol, byly ve druhé jízdě do pořadí IRRC rozdělovány poloviční body

.

V silnější třídě Superbike jsme bohužel neměli tak vysoké šance na boje o přední příčky, a to i kvůli tomu, že velcí domácí favorité Kamil Holán a Aleš Nechvátal do závodu nemohli kvůli technickým problémům nastoupit. Na pole position se po skvělé sobotní kvalifikaci postavil Němec David Datzer, který však v seriálu pravidelně nestartuje a pro Hořice mu byla udělena divoká karta. Přestože ani v jedné jízdě neodstartoval nejrychleji, nedal svým soupeřům nejmenší šanci, postupně se propracoval na první místo a obě jízdy opanoval rozdílem třídy. Boje o body do šampionátu se tedy odehrávaly až za tímto fenomenálním "divočákem". V první jízdě se o jejich příděl přetahoval vedoucí muž průběžné tabuly Švýcar Lukas Maurer s Němci Didierem Gamsem a Patrickem Hoffem, aby cílem projeli v tomto pořadí na druhém až čtvrtém místě. Z bojů o bednu se pádem vyřadil Fin Erno Kostamo, po odstoupení Karla Peška se stal nejúspěšnějším domácím reprezentantem dvanáctý Jiří Petrla. Podle podobného scénáře se odehrávala i druhá jízda, kde si Lukas Maurer třetím místem zajistil dostatečný počet bodů k tomu, aby s předstihem zajistil titul šampióna IRRC. Karel Pešek uzavřel desítku nejrychlejších pilotů a skvělý výkon zopakoval i Jiří Petrla, který dojel třináctý.

Zahájení nedělního programu měli na starost piloti tříd Klasik 175 a 250. Vítězství ve čtvrtlitrech si zajistil nestárnoucí Vítězslav Hatan - to se v podstatě očekávalo, ale překvapením bylo, že cestu za prvenstvím neměl rozhodně snadnou. První příčku totiž zpočátku držel Němec Moritz Nestler, než pro technickou poruchu odpadl. Na stupně vítězů této třídy Hatana doprovodil druhý Martin Slanec a třetí Pavel Navrátil. Zatímco ve čtvrtlitrech dominovaly dvoutaktní stroje Yamaha, objemově slabší kubaturu opanovaly stroje ČZ 125 sedlaných vítězným Jiřím Obtulowiczem, stříbrným Milošem Thérem a bronzovým Jaromírem Tázlerem.
 

Další závod historických strojů zajistili piloti spojených tříd Klasik 350 + 350 B + 250 B. Ve třistapadesátkách vyrobených do roku 1972 si chuť po nevydařeném závodě spravil Němec Moritz Nestler, který tentokrát pokořil druhého Vítězslava Hatana (oba jeli na strojích Yamaha TR3), třetí místo získal Ondřej Mráz se čtyřtaktní Hondou CB. Nově se představily stroje vyrobené do roku 1978 označené 250B (respektive 350B), jenž se jely jako volný závod. Čtvrtlitry vyhrál Petr Čadek před Tomášem Svolínským a Janem Šorfem, třipade potom Jaromír Tázler před Gerardem Nestlerem a Davidem Schmidtem.

Jezdci společného závodu Klasik 500 + 750 toho v nedělním programu odjeli nejméně, protože kvůli pádu Milana Sedláčka byl závod přerušen a pořadí vyhlášeno po odjetí pouhých tří kol. Nejrychlejším jezdcem tohoto závodu a samozřejmě tedy i půllitrů byl Belgičan Crauwels Bart s exluzivním strojem Paton Bic BL3. Druhý (celkově i v pětistovkách) byl Ondřej Mráz na stroji Drixton Honda 450 a bronz získal Pavel Kačena s dvoutaktní Kawasaki H1R. Sedmsetpadesátky vyhrál Martin Hájek (Yamaha XS 650), kterého na stupně vítězů doprovodil stříbrný Nizozemec Jarno Jonker s Moto Guzzi V7 a bronzový Libor Mařík s Hondou CB.

Tečku za nedělním programem zajistily posádky sidecarů a také oni museli startovat nadvakrát protože hned v prvním kole začalo pršet a v úseku "Na Lošánce" došlo na mokrém asfaltu k havárii. Po restartu však ve dvaceti munutách předvedli zbývajícím divíků perfektní podívanou dokazující staré pravidlo, jenž říká, že pokud chcete jet pravidelné časy, musíte jet naplno. Nejrychlejší časy totiž zajela posádka Richard Bílý ml. a Milan Kostiuk, která zvítězila i v pořadí pravidelnosti. Druhé místo si připsala posádka Sedláček/Novosád pohár za třetí místo si odvezli Matěj Mohler s Adamem Kostiukem.

Kompletní výsledky najdete zde.

Záznam České Tourist Trophy 2023

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)
Miloš Rejman - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist