SRAZ-NEsraz Honda NT 700V Deauville

Vlastník	tanoz
Vloženo	6.3.2014
Aktualizováno	20.3.2020
Zobrazeno	1 932x

Ať už za vznikem skupiny NTV stálo cokoliv, tak mohu říci, že se tu sešla docela povídavá parta. Jak čas běžel, tak se mi v „obálce“ množily dotazy typu: „Dáme sraz?“, Bude nějaké ukončení sezony?“, „Plánujete nějakou společnou akci?“, atd… No, a tak hledám pro mne nejbližší volný termín. Vyhrává víkend 16. – 18. 10. Dávám to do placu a zakládám fórum. Reakce skvělé, místo a sraz vychází tak 50 km jihovýchodně od Prahy. Volba tedy padá na Sázavu. Trochu jsem progooglil okolí a sestavil trasu. Jaňů mne potěšila pochvalou výběru a tak už nic nebránilo těšení se na sraz.

Jak to už tak bývá, s blížícím se termínem se začalo počasí rapidně zhoršovat. Z přihlášených se stávali invalidi a na zbytku se začal podepisovat věk. Ani mě se nevyhla nehoda. Při opravování sekačky jsem si naštípl prsteníček pravé ruky. Nejraději bych to vzdal, ale jednak jsem organizátor a za druhé nerad něco vzdávám. Prostě jedu a basta…

1.den, 206 km, 4,3 l/100
Nastal den „D“, teploměr ukazuje 5st, a předpověď zněla šíleně. Nikam se mi nechce a začíná převládat touha to vzdát. Jen tak zběžně zkouknu fórum, kde čtu vzkaz od JardyCegy. No, a je to jasný, vyrážím… Cesta jde v pohodě, kvůli rychlosti volím dálnici. Najíždím na ni na Nové Hospodě před Plzní. Za Rokycany dojíždím kolonu a tak odbočuji na kafe na benzinu. No, spíš na břečku z automatu. Brrr… Poprvé využívám výhody mašiny a beru to středem kolony. Na to, že by se měla do té uličky vejít třeba sanitka, bych nespoléhal. Místy jsem se sotva vešel s motorkou. U Berouna začíná pršet. Než se dostanu k benzině, tak už regulerně chč.je. Jdu do nepromoku a pokračuji směr Praha. Cesta byla ale spíš utrpením mladého Boháčka. Konečně ten ceďák povoluje a začíná být zas vidět kousek dál, než jen těsně před sebe. To už se ale blíží exit 34. Trochu nepříjemně mne zaskakuje objížďka. Děsím se toho, jak bude značená. Naštěstí je jen krátká a tak po pár minutách míjím značku Sázava. Stavím u prvních kolemjdoucích, abych se poptal na cestu. Ještě, než mi stačí cokoliv povědět, mi klepe na rameno nějaký motorkář. Ukazuje se, že je to Jarda a už byl na odjezdu. Nějak si neporozuměl s obsluhou baru a ti ho přesvědčili, že se tam nic nekoná a že mají stejně plno. Dojíždíme tedy spolu na místo, vše se vysvětlí a jdeme se ubytovat. Ještě si dáme na něco na zub, nějaké to pivko a jde se spát.

2.den, 136,5 km, 4,7 l/100
Ráno si projdeme město, něco nakoupíme a u snídaně pak probereme trasu. Luca píše, že dorazí, bude-li hezké počasí. Polojasno a 8 stupňů se jeví vážně příjemně a tak jdeme krátce před 11 hod vyhlížet další hvězdy zájezdu. Jenže kde nic, tu nic. Tak sedáme a vyrážíme směr Ostředek, Divišov, Vlašim, atd. Silnice byla suchá a tak jsme se mohli bez obav kochat. První malou zastávkou byly Kladruby. Byl jsem strašně zvědav na to rehabilitační centrum. Pak jsme si to nasměrovali na Zdebuzevez. Bohužel nám začali cestu komplikovat všudypřítomné objížďky. Tak že jsme se ani nevím kudy dostali do Českého Šternberka. Po obědě razíme na prohlídku hradu. Mohu říci, že jde přímo o skvost a jsem moc rád, že jsem tam byl. Po té se vydáváme směr Rataje. Opět nám ale kazí cestu objížďka. Najednou se mi prudce zhoupla ručička nádrže pod rezervu. Nechápu, kde byla chyba. Pořát ukazovala kus nad rezervu a najednou takový skok. Nikdy se mi to nestalo. Ale fakt byl ten, že jsme si to museli nasměrovat k nejbližší pumpě. Po natankování a krátké pauze razíme objevit ještě nějakou rozhlednu, abychom to měli komplet. Ale opět se dík objížďkám pouze vozíme po jinak krásném okolí. Blíží se tma a tak se domlouváme, že to vezmeme zpět přes Uhlířské Janovice. Cesta ubíhá pěkně, ale Jardovi se nechce jet po uhlazených cestách a tak mne táhne do lesů na ještě malou technickou vložku. K penzionu již dojíždíme za tmy.

3.den, 207 km, 4,6 l/100
Nedělní ráno je už pak ve znamení rozloučení a cesty domů. Nevím, jakou měl cestu Jarda, ale mne opět až ke Karlštejnu trápil déšť. Pak už jen drobně mžilo až domů. Měl jsem radost, že jsem to nakonec nevzdal a jel. Byl to opravdu krásný, i když trochu vlhký víkend.