BMW F 650 GS (2011)

Ve středu jsem se vydala na svou první jízdu - a rovnou žádná pohodička ale pěkně pracovně a s rozvodněnou Vltavou k tomu.

Trasa byla celkem v pohodě: Letňany - přes centrum prahy do Kladna - Hospozínek - Kralupy n. Vltavou - Řeporyje

Celkem něco kolem 130km. Takže postupně: ráno jsem po štrapáci s povodňovým MHD (a že to letos DPP zvládli celkem v pohodě) dojela do Letňan pro Veverku. Abych to měla težší, musela jsem přeparkovat auto, abych se dostala do garáže Ale po pár chvilkách, oblečení hardů a sbalení veškeré práce do batohu (zatím nemám ani topcase) jsem vyrazila.
Cesta sem byla bez kolona tak jsem si myslela, že to samé bude směr centrum - já blázen - jakobych neznala dopolední Prahu směr centrum. Takže jsem neujela ani kilásek a první kolona. No poslušně jsem stála v koloně, aut se zatím bojím, takže žádný projíždění mezi auty. Neštěstí to bylo na pár chvil.
Potom klasika přes HOlešovice a Střešovice směr Ruzyně. Tam už pohodička. Do kladna jsem ale i tak měla zpoždění (to ta povodňová MHD ráno). Dopolední schůzka s holkama v pohod, věděly, že přijedu na Veverce, ale po poledni jsem překvapila ve studiu Martinu. Parkink jsem si udělala přímo přede dveřma na chodníku a když přišla obhlídnout co se děje, z helmy jsem vykoukla já, málem to s ní praštilo Prý by nikdy nevěřila, že já na moto... no tomu jsem ještě v dubnu nevěřila sama Když jsem odjížděla a Veverku si odcouvala skoro na silnici, z protějšího chodníku ji okukovali chlápci... Fakt mi dělá dobře, že se Veverka líbí (Jo a v Kladně roste další motorkář, asi půl hodinky ji obdivoval před studie tak 3letej klučina, obdivuju maminku, že měla tu trpělivost )
K večeru mě čelala ještě cesta na sever - přes Slaný do Hospozínku (konec světa a cesta spíš na anduro pneu) Cestu znám jak vlastní boty, ale tentokrát moje první kochačka na moto - no luxus... Tenhle pocit si chci uchovat dlouho: na nebi beránci, sluníčko příjemně hřeje, vánek chladí, z luk a polí je cítit šeřík, bez a řepka... Občas zavane i "vůně" od kravínů, vepřínů a stájí, ale to k tomu patří...
V Hospozínku kafíčko a (ne)pracovní pokec i o motorkách a pak už jen dostat Veverku zpět z trávy na silnici - trochu jsem se zasekla ve vyjetých kolejích, ale nakonec to dávám
Cestu zpět do Prahy beru přes Velvary a Kralupy (stále uzavřené pro vjezd). Takže měním plány, Veverku neustájím v Letňanech ale v Řeporyjích. V Kralupech ještě benzín, chlapi u piva okukují a jen se těší, jak mi to půjde při odjezdu
Cesta domů mě trošku plaší, začíná zapadat sluníčko. Doufám, že pojedu bez zdržení - nechci svou první samostatnou jízdu končit za tmy. A navíc - manžel ještě Veverku neviděl life. Ale vše ok, ještě jsem si to trošku prodloužila přes vesničky kolem trasy a když jsem doma parkovala, Angelo tvrdil, že tomu fakt nemůže věřit... Njn, zbláznit se ve třiceti a dělat si papíry na velkou motorku, to manželky obvykle nedělají ...
Takže dnes to bylo: kolony, městský provoz, dálnice, okresky, kochačka, trochu šotoliny a hlavně skvělej pocit A tak to má být.

• 

  kaple v Hospozínku