Je krásně, sluníčko pere co to dá, vzduch se tetelí. A já sedím doma se zlomeným žebrem a naštíplou lopatkou. Červík začíná hlodat po týdnu. Vždyť už to nebolí. Už to nejde vydržet, jdu se alespoň malinko projet. Při výjezdu z garáže se mě přivřou vrata. Automaticky zvedám nohu abych je odkopl, v žebrech to zalupá pod náhlým závažím, stabilita v hajzlu a Falco se uctivě ukládá na vrata od garáže. Plexi praská, jelikož je první co se vrat dotkne.
Chvíle vzteku a nadávek sama sobě střídá neskutečně bolestivá snaha Aprilku postavit zpět na nohy. Což se po chvilce daří, ale žebra se jaksi posunují mimo svou přirozenou osu a já jdu můžu nasranej jít domů na net shánět nové plexi. Naštěstí jsem tu jedno našel, snad dorazí v pořádku. Teď už jen co mě zejtra řekne doktor, doufám,že jsem to nedokonil se zdraim uplně. Jo a hlásič náklonu se odporoučel.
Vlastník | whitedog | |
---|---|---|
Vloženo | 11.3.2013 | |
Aktualizováno | 16.10.2015 | |
Zobrazeno | 2 432x |
Tou netrpělivostí jsem samozřejmě zdraví myslel
Ani nejde o plexi, ale toho zdraví se bojím.
Na jednu stranu tě chápu,na druhou sis to netrpělivostí pěkně posral
Nazval jsi to přesně