Jawa 250/559 panelka (1968)

nesmrtelná a věrná družka... a hlavně ta první

Recenze

Když jsem konečně ve svých 18 našetřil nějaké groše a chystal se vstoupit do světa "velkých" motorek, volba padla jasně na 350ku jawku, nejlíp 639, případně 638. Nejen z důvodu, že jsem na ní dělal autoškolu a trochu ji za tu dobu poznal, ale líbil se mi i její zvuk a celkem to i jelo. No a světe div se, všechny byli tak trochu mimo můj tehdejší rozpočet ale neúnavně jsem pátral po nějaké výhodné koupi.
Jenže jednoho dne přijel kamarád na lehce upravené 250/559 ve stylu choppra, už když přijížděl za krásného plpotání, tak se vě mě něco hnulo a po krátké projížďce bylo vymalováno. Netrvalo dlouho a novým majitelem jsem byl JÁ.
Od té doby je to srdeční záležitost. Takovou péči co má, jí občas záviděli i přítelkyně, které přicházejí a odcházejí, ale jawka zůstává
Po dvou nebo třech letech provozu odešlo dynamo a tak se zrodil plán na bezkontaktní zapalování i altíkem od vape a když už to, tak zrovna dostala generálku motoru, tlumičů, elektriky, nový lak... a to je asi všechno co tam jde zpravit
Od té doby šlape neúnavně a bezchybně dál, ať už jde o nedělní vyjížďky či pořádné dovolené na motorce, kdy projela skoro celou republiku a polovinu slovenska.
Společně jsme si vystačili dlouhých 7 let, než jsem se nechal pod tlakem ostatních, kterým už jsme nestíhali, zlákat na japonce.
Ale žádné loučení... prodat ji prostě nešlo, ne že by ji nikdo nechtěl, ale já to nechtěl.
Naštěstí zrovna brácha vylezl z autoškoly a chtěl taky začít jezdit, tak se nabídlo dobré řešení. Má ji pronajatou, takže aspoň nestojí většinu času v garáži a já se můžu kdykoliv projet. Sice jí ten pacholek nevěnuje tolik péče jak bych si představoval, ale to jí pak vynahradím, až si koupí něco svého.