Honda CBR 954RR Fireblade (2002)

Říkal jsem si, že mám tak hezkou motorku, že bych ji mohl ukázat i za hranicemi, když tady už ji všichni znají . No co Vám budu povídat, úspěch to mělo převeliký, ale popořadě.

Naplánoval jsem tedy takovou mini vyjížďku, do Rakouského Mariazell a okolí. Sehnal jsem brašny, pojištění a hlavně navigace do mobilu a k němu dvě nové náhradní baterky + 12V zasuvku, podělané smarphony . Vše do puntíku vyšlo, i když přeci jen, jednu dírů můj plán měl, ale o tom až později.

Takže motorka přichystaná a už se třepala až vyjedeme. A pak to konečně přišlo!



Dal jsem si teda budík, na ST 8 ráno, ale nemohl jsem ani dospat a vstal pred sedmou. Což se mi opravdu moc nestává

Cesta po ČR, přes Brno moc neutíkala, tak jsem byl rád, že jsem to vzal alspoň přes Pasohlávky. Kde byly zatáčky a vodní nádrže. Zanedlouho jsem ale přejel hranice, čož bylo znát hlavně lepším povrchem silnice a poračoval vesele, přízemním letem. Předjíždím si takle zánovní Audi v Cabriu, mimo obec a najednou mi navigace do sluchátek nahlásí "omezení 70kmh a statický radar" (fotí zezadu)! Takže jsem si zařadil mírně akrobatickou vložku, vylepšenou o sledování zrcátka, jeslti to ten Rakušák pochopil a brzdí taky, nebo jestli ze mě bude placka, no brzdil . Pak jsem se trochu zklidnil a uz nikoho moc nepředjížděl.

Čím jsem byl blíže cíli , tím se jelo lépe. V zatáčkách u Josefbergu jsem trochu rozdráždil dvojku a trojku na výjezdech a to jsem neměl dělat. Ve vesnici už to slyšela místní policejní hlídka a rychle utíkali do cesty a ukazovali at zastavím. No značka s nápisem CZ, jim trochu zkomplikovala plány. Ale když jsem řekl, že mluvím English, tak pookřáli. Začli svítit baterkou do výfuku, jestli není vykuchaný, a zkoumali rozpálenou pneu, na kterou se mezitím nabalily kamínky. Ale vše bylo podle předpisů. Tak ještě "First aid kit", když jsem řekl, že je schovaný pod třema brašnama, tak už mávli rukou, ať se zmizim

No a najednou, už jsem slyšel ve sluchátkách "you have reached your planed destination". Říkám si "cože, už ?". A fakt, už jsem viděl značky, tak jsem si zastavil, dal si motorku vedle lavičky a sedl si a koukal do map. Nebylo ani pět hodin odpoledne a já byl ještě plný energie.

A najednou příjde nějaká starší paní se psem a říká "Musím se zeptat co tady ten kluk studuje" (česky) . Tak jsem byl hodně překpapenej a ona taky, že jedu od Náchoda a ještě mi tech 500km nestačilo . A upozornila mě právě na díru, v tom mém plánu a to že zítra je svátek a všude bude zavříno. Pak se ukázalo, že i penziony budou plné, proto jsem se zdržel, jen jednu noc.

Našel jsem si odlehlejší penzion v městečku Raichenau, abych si tam mohl schovat motorku a nikdo nezkoumal brašny. No z venku to vypadalo dobře, interiér už byl horší, ale dalo se. V noci jsem si ještě vymněnil baterii v mobilu. A dal si budík na 7:30. Snídaně měly být od sedmi.

No a ráno jsem tedy šel v osm na snídani, ale nikdo tam nebyl a ještě to tam ospalá paní dochystávala, to mi bylo divné. Ale neřešil jsem to. V 10:00 jsem se odhlásil (to byl limit). Vše se to ještě před obědem vyjasnilo

Jenže tady nastala zrada, kterou jsem zmínil na začátku a to ten státní svátek. Takže byl docela motoprovoz. Místní si chtěli taky zavýletovat, bohuzel jezdili většinou jak padavky a musel jsem je předjíždět. Až když jsem, si dělal fotky na jedné vyhlídce. Tak konečně!, Zpozoroval jsem jednoho místního týpka na CBR 600RR, který si to už od pohledu mazal slušně. Takže jsem na to naskočil a uháněl za ním. Dojel jsem ho v další vesnici Bomba svezení, stačilo dělat, to co dělá on

Škoda že jsem v Mariazell musel odbočit, na místní jezero a nejel s ním rovnou na Wildalpen. No u jezera jsem si prohlédl nějaké slečny v plavkách a pokračoval dále.



Avšak, krátce po této pauze mě následovala další, opět nedobrovolná. Zákeřně, na konci obce (bez domů), jsem zahlédl hlídku a začal brzdit, bohužel jsem to uplně nedobrzdil a měli laserový radar. Tak už jsem myslel, že mi to tam rostříli . Ale byl v poho, zkontroloval mi to a stačilo 35 EUR. Nicméně, jsem kvuli dokladům musel sundat popruh, který se pak roztřepil a nešel znova navléknout, ale policajt mi sam nabídl zapalovač A koukám na lístek s pokutou a tam 10:55 a přitom od odhlášení z penzionu uběhly asi 3h. Jak jsem si totiž v mobilu měnil baterii, tak se mi čas posunul o 2h dopředu a vubec mi to nebylo divné



Dál jsem jel krásnou přírodou až k hoře Hochkar . Dojel jsem až kam to šlo, asi 1500m vysoko, na parkoviště u jedné chaty a přemýšlel co dál. Na vrchol zbývalo asi 300 výškových metrů. Byla tam možnost jít doprava, nebo doleva. Lidi co šli doprava, si sebou brali helmy a lana, to mě, obutého v motobotech, trochu znejistilo. Tak jsem šel doleva. A docela to šlo, aní nevím, kde jsem našel tolik sil. Dokonce jsem předběh, před vrcholeml i jednoho pána, na elektrickém vozíku



Ufff, konečně nahoře!



Akorát cesta dolů pak byla hodně trnitá, ale pořád jsem tušil, kde jsem tu motorku nechal



U motorky jsem ještě zužitkoval motoboty, kdy hrajícím si dětem utekl míč. Nějak jsem se otočil a jen tak do něj lehce kopl a ono to letělo přes auta a přistálo mezi nima. Nechápal jsem, jak se mi to povedlo, že jsem tam jako IT expert nic nevysklil, ale sborové "Danke!" potěšilo

To už bylo skoro čtyrži hodiny a šéf si všiml, že nic nedělám . Tak jsem zamířil směrem domů. To šlo více-méně dobře. Na dálnici jsem občas trochu usínal, tak jsem pak zrychlil a probral se. Do ČR jsem vjel ve Znojmě a okresky, plné děr a kolejí, už mě spolehlivě probraly a doma jsem byl 30 minut před setměním. 1200km, za 36hodin . Vyřídil jsem emaily a šel si na dva dny lehnout

• 

• 

  Jezero Erlaufsee

• 

• 

  Trnitá cesta dolů, ale motorku jsem kupodivu našel :-)

• 

  Hochkar

• 

  Hochkar pohled z vrcholu

• 

  K vrcholu

• 

  Tady jsem zahledl mistniho rychlika

• 

  Idealni vecer

• 

  Wildalpen