ČZ 175/477 (1972)

Poděděná číza po tátovi, a vlastně jedna z mejch prvních mašin.

Recenze

Ve svém mládí si jí táta pořídil a jezdil na ní za holkama, je teda i docela možné že za svůj vznik vděčím právě číze. Bohužel s tátou utrpěla pád který měl za nasledek uraženou stupačku, páku zadní brzdy a celkově celá pravá strana to odnesla. Po této události upadla v zapomění v garáži odkud sem jí zachranil až po několika letech. Nutná byla výměna pneumatik, žárovek, akumulátoru, všech hadiček, svíčky atd. Ty léta neudržby a pádu se na ní podepsaly. Po zhruba asi dvou měsících nesouvislé práce a schánění nahradních dílu sem poprvé vyrazil. První jízda byla neklidná ale zato posloužila velice dobře k doladění. Od té doby jsme spolu najezdily nějakej ten kilometr a díky pravidelné údržbě sem nikdy neměl problém žávažnějšího charakteru.
Závěrem snad už jenom že se jedná o skvělou motorku na odreagování a zábavu na víkend.