Yamaha XT 660 Z Tenere (2008)

Tenerka patří do kategorie cestovních endur, tak by byl hřích se s ní toulat jen po ČR. Tak jsme se rozhodli vyrazit na dovolenou, ale rozhodně se nejednalo o hard enduro na Ukrajině . Trasu jsme zvolili po civilizované Evropě a to Rakousko - Zell am See a okolí, Itálie - Bologna a přilehlá města a cíl byl na ostrově Elba - město Lacona.
Nevím, jak zde vložit plnohodnotný cestopis s hromadou fotek, tak aspoň stručně shrnu zážitky.
Cesta byla naplánovaná na 18 dní, jel jsem já a má přítulka na Tenerce a v plánu bylo najet kolem 3800 km, což se také povedlo. Cesta do rakouských Alp byla dlouhá 550 km a měla trvat 9 hodin po neplacených silnicích. V Alpách jsme ovšem píchli zadní gumu, vzduch pomalu unikal výpletem, naštěstí jsme sehnali i v sobotu odpoledne pneuservis, kde nám to zalepili. Kvůli tomu jsme měli tříhodinové zpoždění a pak následovala noční cesta Alpami a asi 160km v celkem silném dešti. Večer jsme se ubytovali v Pensionu Bohemia, který vlastní česká rodina ve městě Piesendorf. Tam jsme pobývali po 3 dny a každý den vyráželi někam na výlety. Samozřejmě jsme si nenechali ujít Grossglockner, Krimmelské vodopády, jezero Zell am See... Přesun do Italské Modeny probíhal také po neplacených silnicích, takže jsme si dosyta užili horských průsmyků a zatáček. Itálie byla pojata pro změnu v lehce motoristickém duchu a navštívili jsme Lamborghini musem - tam jsme měli obrovské štěstí, protože tam zrovna televize natáčela rozhovor o novém modelu Lamborghini Reventon a jezdili tam s ním před prodejnou, což se nepoštěstí vidět každý den . Dále bylo na seznamu muzeum Ferrari v Maranellu a přilehlý okruh, kde se testují Ferrari a občas Maserati. Na okruhu jsme to taky vychytali, protože tam létalo jedno auto za druhým. Syrový zvuk, přední litá kola jiná než zadní, zalepená světla - rozhodně nešlo o žádná civilní ořezávátka... No a protože jsme fandové italských motorek, tak třešničkou na dortu mělo být muzeum Ducati, ale když jsme přijeli na místo, tak jsme se bohužel dozvěděli, že mají ve fabrice zrovna dovolenou a tak je i muzeum zavřené. Vstup je zdarma, ale zájemci se musí předem telefonicky objednat. Tak jsme aspoň prošli Bolognu, mrknuli do pár motoshopů a zbytek dne chodili po památkách. Bydleli jsme v městě Modena u známých. Po okolí nás prováděl kamarád Giovanni, který pracuje v nově postaveném obřím multikině. Mimo provozní dobu nás tam zavedl, takže jsme mělí celý komplex jen pro sebe. Natočili jsme si každý colu, pustil se film a mohli jsme si dělat, co chtěli ... Mělo to celkem zvláštní atmosféru, nikde ani noha, přitom prostory stavěné, aby pojaly nápor tisíce lidí. Další den už se jelo na Elbu, asi 300 km + hodinová cesta trajektem. Všechno bylo v pohodě, ostrov byl nádherný, propletený silnicemi s ostrými zatáčkami a celkem slušným povrchem. Elba se může pochlubit hezkými plážemi a každá je jiná, takže jsme toho patřičně využili a jezdili za koupačkou na motorce každý den jinam. Moře, slunce, vln a italské kuchyně jsme si tam užívali po šest dnů. Ubytování jsme měli v apartmánu, protože bychom stan neuvezli. Už i tak byla motorka celkem nabalená, protože kvůli rozdílným teplotám v Alpách a v Itálii jsme museli mít teplé i letní oblečení. Cesta zpět probíhala z Modeny do ČR a to už jsme z časových důvodů jeli po dálnicích. Bylo to asi 970 km za 9:45 hodin jízdy. Cestovní rychlost se pohybovala kolem 140 kmh. Celkem jsme najeli 3800 km, konečné náklady pro dva lidi byly celkem 35000 Kč včetně 1x oprava duše + 1x výměna nové duše, polopenze v aplách, vstupné, trajekty, dálniční poplatky, jídlo atd... Slušné byly ceny benzínu v Alpách a Rakousku obecně - kolem 30,5 Kč na litr, přitom cena u nás byla v té době kolem 32 Kč. Naopak v Itálii byla cena vysoká - kolem 38,5 Kč za litr.