PROFIL MOTORKY

Yamaha TDR 250 (1989)

Neaktivní Profil uživatele

Vlastník PaoloAgnello
Vloženo 12.2.2022
Aktualizováno 13.2.2022
Zobrazeno 819x
HODNOCENÍ PROFILU OD 1 UŽIVATELŮ
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 10

Popis motorky


První fun bike, crossover, motard, compact allroad, supermoto ... TDR250 byla tak moc první, že je těžko říct, co to vlastně je!

Více fotografii

Výška jezdce: 6 cm

První dojmy - První dojmy asi byly, že to musí být neuvěřitelné dělo, a že to strašně nutně musím mít, jenže to bylo před skoro 35 rokama, takže si to prd pamatuju. Navíc, v roce 1987, jsem se stejně zmohl tak akorát na fotku z časopisu.

Recenze

Dneska jich moc není, u nás vůbec, o pár víc se prodává v Německu, ve Francii a v Itálii. Tahle se našla za 9000 eur, italka, na fotkách z povzdálí zachovalá, z blízka už je vidět solidní patina. Jak by ne, s 28k km na tachecu. (Občas se dá najít i skoro nová bez patiny, tak tu dávám do galerie, ať je vidět, jak to má vypadat. A taky dobové brožury.)





Dopracovat se k původu TDR250 znamená vrátit se zpět do roku 1979. Americká televize tehdy uspořádala závod jakožto měření nejlepších z dirt tracku, road racingu a motokrosu. První rok se jelo na motokrosových půllitrech bez větších úprav, ale už v roce 1980 se objevily speciály - pořádná přední brzda ze silnice, malé přední kolo pro zlepšení manévrovatelnosti, gumy původem pro dirt track.

Odkazy na wikipedia , facebook a youtube:

Evropští jezdci přinesli tento způsob závodění do své domoviny, a to zachytilo svoje drápky nejvíc ve Francii. Odkaz na supermotard speciál, Yamahu YZ490 z roku 1985, kterou jezdil mimo jiné i jistý Jean Claude Olivier. Pravděpodobně od něho vznikla specifikace toho, jak by měla vypadat "pořádná motorka" pro ježdění na klikatých silnicích francouzského venkova, po mizerném asfaltu a občas i po cestách bez asfaltu - lehká, obratná, agilní a výkonná jako supermotard, s motorem, který má k tomu všemu výdrž, není to vibrátor. XT500 s menším předním nebyla úplně to pravé, chtěl něco divočejšího. Japonci v Yamaze se toho překvapivě chytli a začali s vývojem. Než byla TDR250 vystavená v říjnu 1987 na Tokyo Motor Show, proběhla zvláštní předpremiéra. Pár dní před Tokiem se objevil na Rallye Faraonů jeden z těch podivných Japonců, kteří hledají dobrodružství na afrických rally s batohem na zádech. Tenhle měl v batohu nejspíš kanystr benzínu, aby nezůstal někde v poušti se svým žíznivým dvoutaktem se dvěma výfukama:

Proti připravované sérii to mělo velká kola a pérování z motokrosu. Odkaz na celé video: https://www.dailymotion.com/video/x5ianrw


A teď zpráva z Motor Show:

Japonské promo video: https://www.dailymotion.com/video/xi91b7
Jak tedy Japonci tu TDR250 vymysleli? Trvanlivý, výkonný a lehký motor měli v RD350, jenže ta už byla v tu dobu passé. RD350 YPVS byla alespoň dárcem trubkového rámu, samozřejmě upravenému a zvýšenému v oblasti krku řízení, který zaručoval dostatečnou tuhost na silnici a zároveň v terénu. Zdvihy kol zůstaly téměř silniční, vzadu 150mm, vpředu 160mm. Kola 17" zadní, 18" přední (jako na supermotardu),pořádný přední kotouč z TZR. Krátký rozvor 1385mm je jenom o pár milimetrů delší, než byla DT 125. Hodně zatížené přední kolo znamená, že na silnici bude TDR jako doma. Kapotáž by měla zaručovat jakž takž pohodlí a stabilitu i ve 130km/h.
Jediná slabost motoru, o které vím, byla snad už u motoru v době jeho použití v TDR odstraněná - na TZR vypadávaly kolíčky z pístů v zámku pro pístní kroužek. Každých 10-20 tisíc km to v motoru zarachotilo a válec byl v pekle. Motor se prakticky neliší od TZR, ani výkonem (37kW/10.000rpm), jenom má o něco kratší jedničku v převodovce.
Tady je na ten rám a motor trochu vidět (a taky je to ukázka, jak se dá u TDR udělat podvozkový upgrade):

Na silnici je to divoška a mrška, do terénu se ale nijak zvlášť nehodí, ze spousty důvodů. Nejsou na to gumy se špalkama, ani ty originál Metzeler Sahara neměly na víc, než šotolinu a suchou polňačku. Zdvihy pérování dávají zapomenout na nějakou rychlejší jízdu přes hrboly. Váha na předku znamená, že v měkkém se malé přední kolo boří, lehký zadek zase snadno ztrácí trakci. Spolu s charakteristikou motoru, kdy je relativně letargický v nižších otáčkách, ale nebezpečně výkonný nad 7000 rpm, je to o držku na čemkoliv klouzavějším. Jestli se s podobně koncipovanou stopětadvacítkou dají mimo asfalt provádět kejkle, tak s tímhle ne!
Taky se spotřebou to není kdovíjaká výhra. Dá se jet za šest, ale...lepší bude tvrdit, že to jezdí za 8-10L/100km. Dokonce se může stát, že po 100km bude potřeba přepnout na rezervu u 14L nádrže a začít se modlit, aby benzínka nebyla dál, než 20km.
Ve Francii měla (snad?) kvůli daním zmenšený objem a výkon a byla z toho TDR 240. A možná je tam tenkrát skoro všecky zničili, protože Sonauto Yamaha pořádala Fun Cup. Japonci z toho byli nadšení tak, že o tom napsali v nějakém svém časopise:

Propozice a specifikace k tomu TDR 240 Fun Cup dávám jako pdf k manuálům v motokatalogu.

Nejnovější komentáře

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
petrlotr
petrlotr napsal 14.12.22 v 23:01

Já jsem ji měl ale v roce1999 jsem ji prodal.

imoladu
imoladu napsal 28.03.22 v 22:22 10b.

Před cca 15 roky jsem jednu viděl v garáži v Brně,takže nějaká v republice asi bude.

Více komentářů



TOPlist