Čerstvý majitel nové Jawy Jawa 300 CL

Vlastník	malýKostík
Vloženo	25.10.2020
Aktualizováno	8.10.2021
Zobrazeno	9 527x

První dojmy z podzimu 2020? Tato motorka je prostě nádherná se spousty detailů. Při jízdě překvapivě jemná bez "zbytečných" vibrací. Technických recenzí tohoto motocyklu již zde bylo mnoho, jak ale vypadá můj pohled čerstvého majitele?

Nová 300 jezdí podle mě velice hladce, kdy je chod motoru krásně jemný. Jawař "ani nepozná", že je nastartováno. Ovládá se mi příjemně a snadno. Startování tlačítkem je super.

Je to stroj určený pro jednoho cestujícího i když se vlezou dva. Myslel jsem si, že pro dva bude nepříjemně málo výkonu, dobrou zprávou je, že i ve dvou to jede svižně. Špatná zpráva je, že se dva evropští motorkáři musí dost tulit, aby mohli jet spolu.

Zaměření a kategorie stroje jsou dané, je to určitě café racer nikoliv cesťák a nelze očekávat pohodlí na vyloženě dlouhých trasách. Z mé zkušenosti však bylo 100 km na jeden zátah stále osvěžující. Sedadlo v sobě nemá moc molitanu, zatím to mému pozadí nevadilo, ale jak říkám nejel jsem na tom ještě celý den v kuse.

Podle mě je dobře vyladěné pružení, když moto překonává nerovnosti komfortně, ale v dírách nejde na dorazy. Motorka není moc mohutná, avšak necítím, že by mi byla malá - v tom byl podstatně horší devadesátkový sportovní naháč od Suzuki. No vnější pozorovatel může mít asi jiný názor. Překvapivě je sedlo stejně vysoko jako u modelu RVM500, který vypadá značně větší.

Jak to jede? Závody s auty na rovinkách nevyhraje, předjíždění rychle jedoucích aut je na motorku zdlouhavé. Tempo je třeba zvolit pro kochání se krajinou a matení veteránistů. Nicméně výkonu je pocitově víc, než na papíře s tím jsem spokojen, toho jsem se bál. Ideální trasou jsou klikaté beskydské (doplňte své oblíbené pohoří) okresky v rychlostech pohodlně řekněme do 90 km/h.

Tato Jawa není v základu zrovna praktická (jsem zvyklý na podsedlový prostor na helmu) a je tu pár uživatelských nepříjemností, ale stačí ji znovu obejít, zakoukat se do detailů a vše je zapomenuto. Neoddiskutovatelnou výhodou jsou slušné brzdy a "funkční" světlomet (s žárovkou H4). Baví mě, jak krásně zapadají rychlosti v převodovce a zmínil jsem, že je na motorku radost pohledět?

Všechny vás asi zaujala zmínka o uživatelských nepříjemnostech, tak já to rozvedu. Nevidím nic v zrcátkách kromě svých loktů a korun stromů. Boční stojan je vyloženě divný, ale naučil jsem se ho používat. Je špatně vidět na centrální budík, což by vůbec nevadilo, kdyby svítila silněji kontrolka neutrálu. Převodovka má rychlostí jako jízdní kolo (teda „jen“ 6), ale bez indikace stupně mi občas chybí představa, co tam tak může být zařazeno. Boční kastlíky nejsou zjevně dělané na časté otevírání (stejně se tam nic nevejde). Jo a batůžek by potřeboval alespoň mini opěrátko.

Jak je to s kvalitou? Klasickým dotazem jsou sváry na rámu. Ty viditelné jsou slušné. Rám pod sedlem už taková krása není, ale drží to (kdyby ne je tady záruka). Najdou se různé drobnosti, kde si člověk řekne, že by to mohlo být udělané lépe. Proto se nedivím renovátorům, že se jim kvalita moc nelíbí, když jsou použity imbusy a stahovací pásky. Ale tohle není veterán! Spolehlivost prokáže až čas.

Čeho má 300 CL na rozdávání je Jawafaktor. Jezdit s tímto novým strojem udělá hodně povyku. Přišel se na ni podívat soused se kterým se normálně nebavím, u kavárny jsem dostal nabídku k odkupu a na benzínce mi dodávkář ukázal naložené stroje po renovaci. To vše během prvních 100 km jízdy. Všichni kývačku poznají, proto nelze nikde zastavit inkognito. Český café racer na 100 %.

Zmiňovat, jak rozdílný je svět ze sedla proti řízení plechovky, je snad na této stránce zbytečné. Zatím mi každý jiný motocykl sloužil v tomto ohledu dobře. Tato má indická Jawa je pro mě záležitost hlavně vizuální, dopravní a pak až technická.

Proč si místo toho nezrenovovat starou, ale opravdickou českou Jawu? Osobně mám rád staré motocykly, schopnosti jejich renovátorů a trpělivost jezdců. V rodině máme dokonce diplomovou práci na téma restaurování Jawy 250. Zimu jsem strávil domácí renovací Jawetty, první část léta jsem projezdil na vypůjčené 638, druhou pak na mém vlastním moderním stroji. Jednoduchá mechanika je fajn, ale asi 15x jsem si zapomněl otevřít palivový kohout, vytahování sytiče pod nádrží mě rozčiluje a na skákání po startéru na křižovatce při nepovedeném rozjedu bych nejraději zapomněl. Že je nemožné nakopnout polostudený stroj, je už jen detail. Nic z toho neznám ze současných motorek a upřímně po tom v roce 2020 v provozu netoužím.

K pořízení mě motivoval i příběh, kdy jsem na srazu potkal majitele Jawy Pérák, který si po škole pořídil tento ikonický motocykl jako nový a jezdí s ním i v důchodě. Když si nikdo nekoupí novou mašinu, tak nebude co renovovat. Prodal jsem přebytečný automobil a poslal předobjednávku, tak snadné to bylo.

Co chybí k dokonalosti? Určitě oblak bílého kouře z pálícího se oleje M2T. Při uvedení do prodeje není k dispozici žádné příslušenství, protože opěrka / plotna / padáky by byly moc fajn. Věřím, že se později objeví i neoficiální retro verze plexi nebo Panelka kit. Vozík PAV byl k dispozici v zápětí, protože ten k Jawě patří.

Od dovezení do garáže na konci října uplynulo trochu času a nyní o Vánocích se zdá, že současné vypuštění RVM500 na trh zkanibalizovalo prodeje 300CL. Říkám si, že nových kývaček se postupně objeví na srazech spousta i navzdory nářkům "pravých" jawařů.

Jak to uzavřít? Já jsem spokojen a mám z Jawy 300CL velkou radost. Do první zimy jsem ujel 888 km a bylo to moc fajn. Renovace starého kusu by mě stála přinejmenším stejné peníze, za to by to hůře jezdilo.

Jako slabinu vidím zahájení prodejů v říjnu po sezóně, protože se první zima neskutečně vleče.