Jawa 350/638 (1986)

Krásná cca 800kilometrová cesta napříč doslova celou Šumavou. Byla půlka prázdnin a já se po měsíční brigádě v Jižních Čechách, kde jsem tahal, vozil, opravoval a půjčoval lodě na Lužnici, vrátil konečně domů. Čekal mne tu kamarád s nápadem uskutečnit nějaký větší výlet když už jsme konečně udělali papíry na dospělé motorky.

Trasu měl vskutku výborně naplánovanou, vyzvedl jsem ho v Praze na Kobylisých a mohli jsme jet. První nocleh byl naplánován u kamaráda na chatě.
Celou cestu jsme byl mile překvapen jak Jawička krásně jede a stačí kámošovi na hornetovi. Cesta bylo velmi pohodlná a bágl který jsem měl chycen jednou kurtou za sebou překvapivě i držel.

Druhý den nás čekala větší štreka od kámoše z chaty (což je kousek od Plzně) jsme jeli přes Švihov, Stříbro na Železnou rudu. Před Rudou jsou nádherný zatáčky a celkově už příroda, aby taky ne, už jsme dá se říct na Šumavě. V rudě dáváme oběd a jdeme se mrknout do místního muzea motorek . Vřele doporučuji návštěvu, pán má muzea celkem tři, Kašperské hory, Ruda a Bečov nad Teplou.

Když už jsme byli v té Rudě tak nás napadlo proč se nepodívat i k našim západním sousedům. Příroda a zatáčky tam byli fenomenální, zastavili jsme u nádherného horského jezera na čumendu a hned okolo nás byl chumel německých motorkářských kolegů a ptajících se lámanou angličtinou na čem jsem to proboha přijel. Boužel jsme se nemohli dlouho zakecat, čekala nás totiž cesta na Modravu kde na nás čekalo tzv. nouzové tábořiště.

Jedná se o plácek louky hned u řeky a lesa těsně za vesnicí. A musím vám říct co víc si přát... Nocleh přímo v srdci přírody a navíc 2 minutky chůze byl soukromý pivovar Lyer . Pívečko výborné ale přeci jen trošičku drahé (asi vysokohorská přirážka). Ještě předtím než jsme rozvinuli naše tábořiště, jsme zastavili před pivovarem a domluvili si úschovu motorek na parkovišti hned pod kamerou. Z chlápka se kterým jsme se domlouvali po pár pivech vypadlo že je taky veteránista (ČZ 175/477) a co víc žeje místní sládek. Proto není divu že se nám večer poněkud protáhl...

Potom co nás vyhnala místní kosa (i v tuto dobu tu v noci mrzlo), jsme šli spát do spacáků, ve kterých jsme kosu klepali též. Proto jsme byli rádi, že nás následující den probudili sluneční paprsky.

Rychle jsme vše pobalili a vyrazili dál. Poslední den nás čekala vzdálenost největší... Jeli jsme z Modravy na Lipno kde jsme omrkli olympijský park a potom dál přes Vyšší brod na Český Krumlov. Cesta podél řeky z Vyšáku do Krumlova je opravu úžasná, krásné zatáčky v krásné přírodě, opravdu doporučuji (Jedna z nejlepších silnic na motorky po které jsem kdy jel.). Prohlídli jsme si Krumlov a potom hurá přes České Budějovice domů do Klecan...