Praha, Stodůlky – Zbuzany – Mořina – Řevnice – Hatě – Neumětely – Hořovice – Neřežín – Jordán – Tři trubky – Padrťské rybníky – Míšov – Mirošov – Strašice – Komárov – Valdek – Hořovice – Žebrák – 605 – Rudná – Praha, Stodůlky
201 km
Houbařská sezóna vrcholí a motorkářská pomalu končí. Využíváme volno o státním svátku a vyrážíme na motorce na naše oblíbená místa na Brdech.
Pro cestu tam volím delší trasu přes Řevnice a pod brdským hřebenem. Podle předpovědí má být dnes celý den slunečno. Zatím to tak ale nevypadá. Celá obloha je pod šedým příkrovem nízké oblačnosti, jen tu a tam prosvítá modré nebe. Kilometr před Hostomicemi sjíždíme ze silnice 115 na Neumětely a Hořovice. V Komárově tankujeme, abych někde v kopcích nezůstal na suchu. Vlastně si nemůžu vzpomenout, kdy jsme naposledy brali benzín, takže ani netuším, kolik ho máme v nádrži.
Z Komárova už míříme do kopců. Nedaleko zříceniny hradu Valdek nechávám Kačku s plátěnými taškami napospas lesu a sám pokračuji do centra Brd. Máme to tady za spoustu minulých let docela dobře prochozené, takže vím, kam se chci podívat a kudy mám jet. Jako první cíl mám malé betonové letiště pod kopcem Hejlák. Kousek před ním se mi ale do cesty postavila zavřená závora. Nedá se nic dělat, jedu tedy k další metě, kterou je bunkr na dopadové ploše Jordán. Je tedy fakt, že se sem oficiálně nesmí, ale to samé platí i pro pěší a cyklisty a nevěřili byste, co jich tu dnes bylo! Dělám pár snímků a pak pokračuju k osm kilometrů vzdálenému loveckému zámku „Tři trubky“. Místy je silnice bídná, ale s trochou opatrnosti sjízdná. Je s podivem, že za uplynulých třicet let mám Brdy docela obšlápnuté, ale u třítrubeckého zámku jsem dnes poprvé. Zase fotím a pak už mířím k poslednímu cíli: Padrťským rybníkům. Z místa, kde dříve stála vesnice Padrť volám Kačce, abychom sladili místo a čas setkání.
Od rybníků se ještě kodrcám po malých silničkách do Míšova, ležícího na silnici mezi Rožmitálem a Plzní, abych se (konečně v normálním tempu) mohl vrátit přes Mirošov do Komárova. Sraz máme na stejném místě, kde jsme se rozloučili. Kačenka opět nezklamala – pod tíhou hub se sotva hýbe! Jednu boční brašnu jsme jimi zcela naplnili, ve druhé jsme houbami vyplnili skuliny mezi náhradním oblečením a motovýbavou, a ještě zbyla jedna několikakilová taška, která se uvelebila za mými zády. Chudák batůžek jí musí celou cestu domů přidržovat. Pro návrat volím obligátní cestu po staré plzeňské.
Doma nás čeká šestihodinový maraton se zpracováním nadílky. Uffff.
-
tradiční brdská silnice
-
vřesoviště pod Tokem
-
pěchotní pevnost Jordán
-
pohled od Jordánu k Jincům
-
Tři trubky
-
Padrť
-
Dolejší padrťský rybník
-
před zpracováním...
-
...po zpracování
-
Parádní místa a houby. Koukám že máte širší záběr než jen hřibovité Já byl na houbách 2x a čistil jsem asi tak nějak stejně dlouho.Pazoury hnědý...Největší hřib smrkový měl kilo a půl