Moto Guzzi Stelvio 1200 NTX (2009)

Když výročí továrny na výrobu nejkrásnějších a nejcharismatičtějších motorek v italském Mandellu v loňském roce zrušil covidový strašák, bylo to smutné. Letošní covid se trochu opozdil díky jiným strašákům, a tak jsme mohli popohnat svoje kozy do jejich praotčiny, do města na břehu jezera Como. Moto Guzzi tu píše historii italského motocyklového umu už sto a jeden rok oficiálně. A že jde o sakra bohatou historii.

Spojila se tu nabídka na zabookovaný stanovací plac (díky Radku ) s odhodláním kamaráda vyrazit na otočku v mém doprovodu (díky Zdendo ). A jelikož se mi nějak nepovedlo utratit všechnu dovolenou v létě, nedalo se najít důvod, proč cestu odmítnout .

Tedy měl jsem a mám trochu problémek s trávením, ale zase člověk ušetří na jídle, když stejně nic moc v těle neudrži. Tak šňupnout několik protiprůjmových tabletek, sbalit briketu černého uhlí a pár toustíků na cestu a ruče na cestu...

Tady se nabízí scénka z Cimrmanů na téma předpovědi počasí. No... my jsme si lepší počasí přát mohli a měli. Pěstovat v kufrech trávu, rostla by jako z vody. Přesto jsme mokrým Německem a upršeným Brennerem projeli jaksi jako nůž máslem. Trochu nás zdržel poškozený stojánek TTčka, ale s nocí jsme se už ocitli na hlavním bulváru Mandella, kde jsme se zdárně ubytovali, ovšem až potom, co si znalci vyfotili Zdenkovo Tuto Terenno. Není to V85TT, ale V35TT. Modely dělí asi tak celý život mého synka, čili jedna generace.

Když utichly blesky fotoaparátů, začal pravý italský hukot a rej, párty se přerušovala jen na cca pět hodin denně... někdy prostě musí spát i prodavači a výčepáci na spoustě stejdží rozmístěných po celém městě. Nikdo neprudil, protože celé město bylo v ulicích s přespolními návštěvníky. Tomu říkám kvas společenského života.
Teda já už chtěl usnout ve stanu hned po jeho postavení, ale Jarča se Zdenkem nějak chytili druhej dech či co, prostě spát se šlo až dlouho po půlnoci. Moc dlouho. Kde tu sílu berou bych rád věděl...!

Pak následoval očekávaný program...parády, přehlídky a ne peníze, nýbrž další přehlídky a samozřejmě prohlídky. A okořeněné milým setkáváním s překvapivě velkou partou českých guzzi nadšenců, takže Davide, Míro, Mařeno, Radku + kolektiv... zdravím Čejeticko-Soběšicko-Volenickou kliku a taky partu pkKuna, Maliny a spol. zde z m.cz

Nechtělo se nám domů, ale museli jsme. A asi ani kozy se domů moc netěšily, protože Jarčina Breva se hned u Milána rozhodla nespojkovat. Tak jsme si vyzkoušeli hit každého zdejšího cestopisu - JAWENÍ. Díky, hezká záležitost. Ale Ital tohle asi nezná, protože na Brevu to teda nezabralo. Takže jsme domů jeli v setupu roztlačit guzzinu, dohnat skupinu a hlavně nezastavovat moc často.
No vopravdu se to vašnosto povedlo a dotáhli jsme se domů všichni v celku. Nevýhodou byla delší trasa uzpůsobená jen po dálnici, abychom minimalizovali rozjezdy ze semaforů atp. Deštík sice na Brenneru docela studil, ale aspoň jsem se kvalitně uchladil od toho roztlačování.

Výlet jak řemen jsme dotáhli a já musím smeknout nejen před Radkovou manželkou a Mařenovo paní a synem (dali to sajdou domů přes zasněžené Stelvio), ale nejvíc před Jarčou, která napřed na zátah dala na své Brevě Strakonice - Mandello, ale hlavně pak cestou domů valila na starém V35TT, což je všechno, jen ne cestovní stroj.

Najeto 766+859 (na akci přes Rosenheim- zpět kolem Mnichova-toho v Reichu )
účastníci: Jarka + MG Breva 750, Zdenek + MG V35TT a já + MG Stelivo NTX

• 

• 

  na cestě

• 

  stanujeme

• 

  selfie s titánem

• 

  motor guzzi do každé káry

• 

  fabrika 1

• 

  fabrika 2

• 

  fabrika 3

• 

  fabrika 4

• 

  fabrika 5 quota

• 

  fabrika 6

• 

  fabrika 7

• 

  fabrika 8

• 

  montovna

• 

  zeď jezdců 1

• 

  zeď jezdců 2

• 

  zeď jezdců 3

• 

  jezdci 1 :-)

• 

  jezdci 2

• 

  jawení

• 

  domů

• 

  moto guzzi pípa