I když přes týden to vypadalo s počasím povážlivě, tak na víkend meteorologové slibovali sluníčko. A jasno. A tentokrát jim to opravdu vyšlo. O to větší radost, že se pro taťku mělo jednat o závěrečnou letošní a pravděpodobně i celkovou vyjížďku. Ale popořadě…
Chtěli jsme spolu projet jak Nockalmstrasse, tak Grossglocknerstrasse. Takže domluva, příprava a sobota ráno výjezd. Taťka z Doubravice, já z Brna – sraz u Mikulova. Dotankovat, koupit rakouské dálničky a frčíme směr jihozápad, ať to postiháme. Přesun od Alp dáváme po dálnici, chceme toho stihnout za víkend co nejvíce a být v té oblasti co nejdříve. Kolem Vídně a pak dál po A2 a S6, a dále směrem na Murau. Cca 20 km za Vídní se docela ochlazuje a přichází malý deštík, oblékám vložku do bundy, přeci jen ve 12 st. je v triku docela kosa….. a to tvrdili, jaký bude teplo ?. Za Murau už to krásně stoupá nahoru do kopců, výškové metry na navigaci příjemně rostou. Netrvá to dlouho a jsme na startu výjezdu na Knedlíkovou horu do sedla ve výšce 2024 m. Od jihu je stoupání kratší, ale o to intenzivnější. Nahoře v sedle si dáváme v hospodě zaslouženou gulášovku a radlera. Pak ještě kafe a trhanec. Po necelých pěti hodinách jízdy jsme tu. Je tu krásně, nemá to chybu. Nebe je modré, teplota také stoupla, užíváme si to plnými doušky. A pokračujeme dále na sever na konec Nockalmstrasse. Provoz malý, takže si každý svým tempem vychutnáváme zatáčky i okolní panoramata. Po dojetí se ještě domlouváme, že přejedeme dnešních posledních cca 100 km do obce Rangersdorf, kde jsme si buknuli ubytování v místním hotýlku. Ubytko za 65€ se snídaní je příjemné a dostačující pro dva motorkáře. Motorky jsou zaparkované pod terasou, chráněné, což je bezva. A nejsme tu sami, do rána je tu myslím sedm dalších motorek. Tak večeře, pivo a spát…máme za sebou přes 500 km a únava se už hlásí…
V neděli vstáváme do rána jako vymalovaného. V údolí jsou cáry mlhy, na kopcích již svítí sluníčko. Nasnídat, spakovat a vyrážíme směr Grossglockner a Bikers Point. Cesta popsaná již tisíckrát a tisíckrát projetá. Ale….pro nás dnešní den je sváteční. Nebe je neskutečně modré, tráva zelená, krávy se koupou v řece, ovce na stráni, slabý provoz, ranní slunce postupně stoupající nahoru. Neskutečná krása…a pak projedeme údolí a silnice začne stoupat a kroutit se stále výš a výš. Dojedeme s pár zastávkami na focení až k tunelu Hochtor ve výšce 2504 m n. m. Koupíme nějaké suvenýry a pokračujeme dále až dostoupáme na Bikers Point. Když je tak nádherné počasí jako tuto neděli, tak ty výhledy a ta krajina….to úplně tají dech. Jdeme udělat pár fotek a dáme vrcholové kafčo a doutník vítězů. Jsme nejvýše z našeho celého víkendu – Edelweisspitze a 2572 m. Kocháme se, dokud se to nezačne plnit. Sedáme na naše motorové oře a jedeme poklidnou vyhlídkovou cestou dolů. V Brucku opouštíme alpinestrasse a necháváme úžasnou scenerii za sebou. Nechce se nám ještě jet po dálnici a tak pokračujeme na Schladming. Chceme projet přes známé lyžařské středisko. Pak už na dálnici, protože čas pokročil. Čekalo nás nudných 300 km po dálnici. Provoz zesílil jen ve Vídni, pak už zase na pohodu. V 18 hod. jsme v Brně a loučíme se. Dnes jsme ujeli v kuse přes 600 km. Celkem za oba dva dny 1119 km. Ale stálo to za to. A na Vraníkovi při té kochací jízdě jsem zajel svoji prozatím nejnižší spotřebu – 4,1 l/100 km. 
To mě hodně příjemně překvapilo.
Celkově to byl skvělý víkend a velmi důstojné zakončení aktivní jezdecké kariéry 70letého motorkáře, který to na své Hondě NC750X DCT dal velmi obdivuhodně. To před ním smekám…. a propo – Honda bude na prodej, nechcete někdo?
-
-
Vjezd na Nockalmstrasse
-
-
-
-
-
Ubytování
-
i pro motorky
-
a zase vyrážíme
-
-
-
-
-
Zastávka na Hochtoru
-
-
-
a vzhůru na Bikers Point
-
-
-
-
