Vždy jsem si přál fotku s motorkou u moře, ale nějak nebyl čas a ženě se tak daleko nechtělo. Pak na to jednou došlo. Žena souhlasila a já mohl plánovat.
Vymyslel jsem si sedm států za sedm dní, víc času nebylo. Odpoledne jsme vyrazili směr Vyšší Brod a dál na hranice s Rakouskem. V Rakousku někde za městem Linz jsme si našli pěkný les, kde jsme přespali. Ráno začalo pršet, tak jsme zajeli na první benzínu, kde jsme čekali asi dvě hodiny než přestane. Když vylezlo sluníčko, frčeli jsme dál na Salzburg, kde nás zanedlouho čekal přejezd do Německa. Cesta v Německu byla velice krátka - asi dvacet km, ale za to jsem si jí náležitě užil. Byla to přece jen druhá země a šup zase do Rakouska na Grossglocknerstrase, to je jasný.
Z vrcholu byl krásný výhled a počasí se také vyvedlo. Na kochání moc času nebylo, abychom stihli další spací místečko. Frčeli jsme z kopce dolů pěkně do Itálie. Vyměnili jsme zimu a sníh za sluníčko a hic. Jelo se suprově - silnice prázdné, ale motorka chtěla papat, tak šup na benzínu. Pro mé překvapení to bylo něco jiného než u nás. Žádná obsluha a nikdo nikde. Čerpačky jsou samoobslužné a italsky neumím. Raději jsme jeli dál na normální, ale žádná taková tam není. Naštěstí jsme našli pumpu, kde někdo tankoval a pomohl nám.
Druhá noc byla ve městě Grado v pěkném kempu. Naštěstí nepršelo a bylo teplo, ale těch komárů... ráno jsme byli poštípaní až na pr... . V Gradu jsme se zdrželi půl dne a pak uháněli směr Slovinsko. To byla jízda. V půli Slovinska začalo pršet a nepřestalo až na hranice s Chorvatskem. Hned jsme zastavili v první hospůdce na jídlo a na usušení. Dál jsme jeli na ostrov Krk, kde jsme si dali dva dny odpočinku a připravovali se na další cestu. Plán byl následující - projet pobřeží a přespat na Plitvicích. Pobřeží bylo krásné slunečné, kde jsem si udělal foto s motorkou u moře, ale pak to bylo horší a horší. Před Plitvicemi se zatáhlo a jen jsem dostavěl stan, už začlo pršet. Pršelo colou noc a přestalo až ráno před odjezdem. Vše se zabalilo a chtěli jsme pokračovat dál. Po deseti km. zase začalo pršet a už nepřestalo. Trať jsme měnit nechtěli, tak jsme pokračovali dál směr Balaton v Maďarsku, kde dle počasí z internetu mělo být líp. Bohužel nebylo. Přes tři sta km v dešti jsem odmítl stan a chtěl chatku ať to stojí co to stojí.
Byl jsem zmzlý na kost. Dvě noci jsme se sušili, abychom mohli zase dál. Cesta z Balatonu domu byla velmi fádní. Jen jsme jeli, jeli a jeli. Nic zajímavého cestou nebylo, jen to, že vedla přes sedmou zemi, a to Slovensko. Chtěli jsme být už co nejdříve doma. Až na to, že půl dovolené jsme cestovali v dešti, tak to byla ta nejkrásnější dovolená, co jsem měl.
-
Odjezd
-
Spaní v lesíku
-
Dlouhé čekání na lepší počasí
-
-
To je ale zatáček
-
Jůů v létě sníh
-
Příjezd do Grada
-
Zase teplo
-
Válečka na krku
-
Pobřeží Chorvatska
-
Poslední koupačka
-
Sakra asi bude déšť
-
Přes 300Km v dešti
-
Jediné slunko na Balatonu
