Yamaha XVS 1100A Dragstar Classic (2000)

Sobota 24.8. mi přinesla dilema ohledně toho kam vytazit. Na výběr bylo mezi Jízdou garážových jezdců do Tachova kam mě zval Tomáš a nebo na Tajný orientační závod se startem v klubovně rokycanského Wrak Gangu a cílem neznámo kde Tajemno druhého podniku mě nakonec přitáhlo do Rokycan. Rohodl jsem se špatně, soudě podle toho, že jsem si po závodě muse osvěžit chůzi s berlemi a další 3 týdny strávil na neschopence... Ale po pořádku. Večer před závodem jsem zkontroloval celý stroj. Ráno jěště natankoval po hrdlo nádrže. Na startu se toho sluného sobotního rána setkalo 21 strojů. V 8 hodn jsme rozpečetili obálky s propozicemi závodu a vypadla na nás křížovka. V tajence nám vyšlo jméno dalšího waypointu. A podle pořadí jakém kdo odevzdal křížovku také každý dostal číslo a od toho odvozený startovní čas. Trochu jsem bloudil a tak jsem cestou do cíle najel asi 30km na víc. (Nádrž mi stačila tak tak). Jediná schválená navigační pomůcka byla automapa Po cestě bylo několik stanovišť a na každém se plnil nějaký úkol. Krom toho jsem se tam pak dozvěděl kde hledat následující stanoviště. Jel jsem ostře a nikde se moc nezdržoval. Do cíle jsem dorazil s maým náskokem na jezdce kterí startovly krátce předemnou. Poslední bodovanou disciplínou v cíly, bylo dojet na kole co nejdál. Tady se proti mě postavyly skutečnocti, jejihž kombinace nenesla nic dobrého. Kolo bylo obyčejný "arab" s neobyčejnou vůlí v krku řízení. Bodovaná trať vedla po prknech plovoucích na hladině místní požární nádrže. Brzký příjezd do cíle a tedy dostatečný prostor pro konzumaci lihovin mě přapravil o pud sebezáchovy. Strašně jsem si rozbil držku... Naštěstí jsem nebyl jědinej. Manželce a dětem, které celému tomuto krvavému masakru přihlížly jsem musel nakonec slíbit, že už nebudu nikdy jezdit na kole. Slib hodlám dodržet, je to fakt nebezpečný .