Zrychlená motodovča Honda ST 1300 Pan European

Vlastník	Guga
Vloženo	8.9.2008
Aktualizováno	10.10.2017
Zobrazeno	9 299x

Den první, sobota 8.6. 2013
Vyrážíme časně z rána směrem na Slovač k babičce, kdy nás doprovází ještě raní opar z polí, luk i rybníků v našem krásném Jihočeském kraji. Cestu si chceme užít, protože po hlavních tazích je nám známá jak věrné děravé fusakle a tak si libujeme v příhraničních cestičkách s minimálním provozem. Jedeme se podívat i na bývalý
rekreační vojenský objekt
, kde jsme trávili pár dní z roka. Smutná realita dnešního světa, nám velí vpřed!, k radostnějším zítřkům. Kolem šesté odpolední dorážíme k babičce na výbornou fazolovici a pagáčiky.

Den druhý, neděle.
Ráno se balíme do "plné polní" a valíme směr Daruvar, opět po okreskách. Valíme to po "východní straně" Balatonu (je před sezonou a tak provoz není tak šílený a jede se i rychleji než na jeho straně západní). Bohužel cesta nevede v jeho těsnější blízkosti a tak jezero zahlédneme až při zastávce na protáhnutí se. Po té nás cesta vede rovinou Maďarskou směrem k hranicím s Chorvatskem. Kolem páté dorážíme do pensionu Vendi v Daruvaru. Náčelník zde předloni slavil se svou motopartou (FO3&spol. na Balkáně ) narození mojí dcerky Marušky. Takže kvalita již byla prověřena. Spaní ve voňavým pokojíčku se sprchou (a´la 16EUR/noc/os), za to bez snídaně, ale motorky na dvorku pod stříškou! Večer probíhal ve městěčku poslední den oslav vína, tak jsme šli po zkulturnění tělesných schránek na průzkum. Po vypití třech Staročešek jsme usoudili, že přicházející bouřka bude dobrá pohádka na spaní a šli jsme na kutě.
Oproti předloňsku, nepršelo zřejmě vůbec a další den opět azuro

Den třetí, pondělí.
Dnešní den je v hledáčku zaměřeno městečko Jajce. Další den pojedeme prohlédnout jeho okolí a možná se vydáme na "pyramidy" u "Visoka".
Toto vše se nám daří úspěšně minout v Banja Luce, kde neodbočíme na Jajce, ale na Doboj. "Výborné značení" začalo již v Chorvatsku. Zkrátka déšť a bloudění k motorkáření patří . Po ujetí několika desítek kilometrů, jsme si během kochání se krajinou, uvědomili svůj omyl a tak volíme zkratku z Tesliče na Zenicu. Po ujetí dalších patnácti km, se mění asfalt v šotolinu. Nu což, kus popojedem, třeba se to zlepší?! Po chvilce opět stavíme, dáváme kafe a uvidíme co pak.
Jen ho zalejeme, přijíždí "linkový autobus". "...že Čéši! Nemáte problema?" "Vše je ok, ale vede tudy cesta na Zenicu?" Řidič autobusu: "Jj,vede, musíte u druhého mostu vlevo (to už bylo po lesní cestě!) dál, po třista metrech je "V" křižovatka a tam se dáte vpravo. U pátého mostu se dáte na pravo a pak pojedete serpentinama v kopci až nahoru a pak dalších 5km serpentinami dolu. Vyjedete pak u hlavního tahu na Zenicu." V tom se do debaty zapojuje mladík, sedící vedle něho. "No jo, ale s těmihle stroji teda nevím! Je to lesem, víc než 12%stoupání a ke všemu po kamenech, blátě atd." Řidič busu: Sím tě! Já to jezdím Golfem! (asi měl druhou generaci jako většina místních). Když se vrátíte, tak je to 150km! Tudy jen 25km! (bylo rozhodnuto ve prospěch zkratky! Příště si to už prý nezopakujeme - říkal náčelník, vzhledem ke strojům mu dávám za pravdu!).
Měli pravdu obá!!! Co se nám honilo hlavou i ústy, nechtějte vědět! Regulérní offík , naprosto nevhodný pro naše stroje (musím nás pochválit, dali jsme to bez ustlání si, poničení našich ořů a se zvednutím ega! ) - FOTO- to přesně nevystihne, nicméně já si ty panorámata užíval i se sevřenou pérdelí, pane Hrábě!
Nu což, vše dobře dopadlo a tak v klidu jedeme ze Zenice směr Jajce. Po ujetí dalších 50km dolinou, jsme nuceni se uklidit před horskou buřinou a pro změnu volíme pension. To "městečko" a ani pension si nepamatuju jmény, takže pardon.
Po třech hodinách trválého deště, již jen mrholí až skoro do rána.

Den čtvrtý, úterý.
Vzhledem k tomu, že jsme si užili okolí Jajcí již předchozí dne, volíme přesun přes Jajce a jeho soutok dvou řek s povinným vyfocením se u "vyhlídky" (je tam i benzinová pumpa! a pokračování dále někam do vnitrozemí?), dále okolo kempu na Plivskom jezeře až do Bosanského Petrovače, odkud míříme k moři. Zde začíná hotová nirvána pro naše cestovatelské duše! Horské planiny (5km x 2km!) zakončené horami, místami i se sněhem, supr asfaltem a o nic horšími úseky silnice vedoucí na hranice s Chorvatskem. Bohužel tento úsek jsme vůbec nefotili
Po překročení hranic míříme směr Knin a ještě před zastávkou ve městě na oběd; stavíme kousek za vsí Kovačič u vodopádu . Takhle plný ho nepamutuje ani táta, který tu před x-lety, sloužil dva roky při OSN. Po "povinných" čevabech sedláme oře a vyrážíme směr ostrov Murter a jeho kemp Slanica (který již také několikrát prokázal svou kvalitu!) Samozřejmostí je, užít si na motorkách také slejvák přes den a tak volíme oblečení do "atombordelů" a nebojácně pokračujeme směr moře! Studená fronta je vytlačena od moře teplou frontou a nám po ujetí 40km v dešti nezbývá než se "sušit" horkým vzduchem. Je večer, kemp je dobit a nám po uvaření večeře nezbývá než moudře poklábosit u Tullamorky, o cestě sem, životě doma a blízké budoucnosti.

Den pátý, středa.
Dnešek je ve znamení odpočinku. Ráno jdeme obhlédnout městečko a nakoupit snídani. Odpoledne zkoušíme omočit svá těla v moři. I zde byla znát stále ještě studená fronta z předešlých dvou týdnů, kdy se na území ČR strhly povodně, které ohromily kus Evropy. Což mělo ve finále tu zvláštnost, že ačkoli je náčelník víc než dobrý plavec, šel do moře, cituji: "Až po kotníky!" Na to jsem s přívalem tepla, ve stínu okolo 35°C, neměl a tak za vydatné pomoci předchozího večera, se zkouším dát do kupi několika pětimunitovými koupelmi (moc to nepomohlo ).
Večer koukáme do mapy, kudy tudy cesta k domovu nás povede. Určitě po staré centrální silnici č.1! Opět nás nezklamala a dodala nám další duševní potravu na další pracovní týdny. U Plitviček, po kávě, se rozhodujeme o zakončení úspěšné mise k moři tím, že se od Karlovacu napojíme na dálnici a po ní povalíme až dom.
Zde to již zkrátím a povím, že jsme byli doma kolem půlnoci. Cestovní rychlost po dálnicích jsme volili vzhledem k VTX-ku kolem stovky, místy i rychleji.
Byla to naše první společná motodovolená. Dovolím si touto cestou ještě jednou poděkovat tátovi za určení cíle i cest, které zvolil a za prožití supr týdne! HOWGH!!!

Přibližná TRASA (úplně přesná není, nevlastníme přístroj GPS, jezdíme dle mapy = cesta je cíl!)

Více fotek ZDE !