Dneska se zas jednou umoudřilo počasí, ranní mrazíky polevily a já se rozhodl podle vzoru "carpe diem" zas jednou hodit světské povinnosti za hlavu a vzít mašinu na výlet. Cca před týdnem se mi povedlo cestou na Vítkov zdvojnásobit můj max počet najetých kilometrů na jednom výletu a atakovat hranici 100km. Dneska jsem se rozhodl to zdvojnásobit (opravdu začínám:)).
Propozice výletu byly následující:
- vyrážet se musí až po obědě
- zpět musím být cca do pěti, pač hrajem hokej se Slovenskem (sic!)
- musím se stavit do Olomouce
- nechci jet po dálnici
- chci jet klesání k Šternberku, škrtnout si Ecce Homo.
Teplota byla docela fajn, ani horko ani zima, kolem jedné po obědě nikde nikdo tak beru foťák, nakopávám stroj a vyrážím směr Opava přes Kravaře ve Slezsku. Cesta nějak tak v klidu a míru ubíhá, právě v Kravařích míjím pospávající policejní hlídku u cesty (btw technická poznámka začátečníka: míjející se motorkáři se zdraví, většinou mávnutím levé ruky, existuje nějaké obecně rozpoznávané znamení "pozor jedeš směrem k Policii?"). Do Opavy se vcelku nic zajímavého nedělo, v Opavě už tím tuple ne:)
Nechávám za sebou tohle historické hlavní město českého Slezska, beru směr Šternberk, přidávám a kolem devadesátky bojuju s docela nepříjemným větrem. Ale zas na druhou stranu mě nemusí trápit povrch, jede se po dobrém a štěrkuprostém asfaltu. Kousek za Deštnou u Slezské harty začínají hezké zatáčky a lesnaté úseky. Většinou nikde nikdo, tak se můžu vyblbnout bez pocitu, že bych někomu překážel. Za Moravským Berounem se objevuje docela dost velkých větrných elektráren, nějak mi to ani v té krajině nevadí. Zastavuju a fotím je a za horizontem vidím charakteristický "propad" a rovinu Hané s dalšíma horama v pozadí.
Míjím ceduli poučující kamioňáky, že se pojede z kopce a bylo by fajn brzdit motorem, nejlíp na trojku a vydávám se dolů na Lipinu. A! Šterk, a bylo ho docela dost. Takže zvolňuju a dojíždím fáčko s přívěsem a emblémem Ecce Homo, které tam asi připravovalo trať nebo co. Chlápek na přívěsu mi ukázal, že je volno (tímto mu děkuju) a projel jsem přes Lipinu k dalšímu klesání přímo do Šternberku a to po perfektním čistém asfaltu. Dole ve městě beru na kruháči směr vlevo a mířím už přímo do Olomouce. Podle mapy jsem si myslel, že tam povede lepší cesta, povrch nic moc. Míjím "fort" (co to je?!) a přes Gorazdovu a Masarykovu dojíždím ke generálkám, kde si dávám cigaretu, kafe, pauzu a navštěvuju jednu mojí půvabnou známou:).
Zpátky se mi docela nechce stejnou cestou, tak se nějak motám kolem nádraží k dálničnímu přivaděči ze kterého se odbočuju a přes Daskabáty (jméno jako z pohádky:)) a Velký Újezd nadjíždím dálnici a vjíždím do vojenského újezdu Libavá. Což je docela konec světa, ale kvalita asfaltu tam byla zklamání, jedu docela opatrně a tak se cesta na Odry trochu vleče. Ale s opuštěním Olomouckého kraje se situace obrací a konečně můžu zkusit dohnat časovou ztrátu. Docela zajímavě působil Fulnek, někdy bych se tam asi mohl zastavit a prohlídnout si to tam. Opět bez zajímavých událostí (až na hlídku v Bílovci a množství motorkářů houstnoucí okolo Bravantic a motobaru u Hanky:D) dojíždím přes Klimkovice do Poruby, promotávám se okolo VŠB přes Žižkov do Děhylova a sjíždím domů. Kousek před cílem stojím na železničním přejezdu a začínám přemýšlet nad dnešní cestou.
Předně si myslím, že mi strašně moc dala. Začínám víc věřit sobě i motorce (přecijen má svoje roky a jsem cca čtvrtý majitel a tak vůbec...), začínám poznávat, kde jsou její silná (zrychlení, zvuk, zatáčky, 2V motor, spotřeba, a úžasná schopnost hrát si s heftem, brzdit motorem a tak, možná to umí i jiné motorky, nevím:D) a slabá (jízda tak do 40km ve městě, v kolonách a prostě všechny situace, kdy není "pod otáčkama", po těch třech hodinách mě už docela začalo bolet pozadí (což je možná o zvyku), náchylnost na vítr) místa a tak nějak přicházím na chuť tomu kraji, kde jsem se do teď moc neorientoval. Těším se, až si vyjedu a zdržím se ve Šternberku dýl, bez nějakých školních nebo pracovních starostí a těchhle věcí. Ale i tak je to úžasný meditační nástroj.
Dojíždím domů, dávám mašinu do garáže, pouštím televizi.
P.S.: Projeli jsme 3:1
