Ducati 848 (2008)

A tak ráno za krásného počasí míříme směr Slapy, nakonec okolo nás projede Ruda na svém HMku, kde zjišťuji že valí za Lukinem do Strakonic, tak nebíráme stejný směr Starkonice. Cesta ubíhá v pohodě, jen jsem za brzdu, až na kousek kde byla super široká silnice atak tomu i já trošku naložím.Místa kde jsem to znal mi oc problém nedělali, jak okolí Sedlčan, ale jinak, když nevím kam to vede jedu jak posranej. Dorazli jsme k Lukinovi, kde byli akorát na jídle. Tak poobědváme taky za neuvěřitelné ceny, kdy nám přišlo, že jsme se vrátili 10 let zpět. Super porce a ceny za kachnu s knedlíčkem a zelím za 60,- Kč: Pak ještě zajedem do kempu, kde Lukáš byvakuje a vyrážíme zpět. Cestou si prohazuji s Rudou mašiny a zkouším jeho Ducati Hypermotard.Jízda na něm, je úplně jiná, hubenočká s posezem hodně vysoko. Jel jsem snad ještě víc opatrně, než na Mosntru, ale dokázal bych si na něj rychle zvyknou. I když mi kluci řídně ujeli. Pak si měníme stroje zpět a pádíme dál. Za Sedlčanami v Kňovičkách dojíždíme kolonu aut, nerad předjíždím kam nevidím a tak se nám Ruda vzdálil, když začínám předjíždět, vidim ženskou v octávce, jak se natáčí, a taky že jo, jen co jí jsem na zadku hodí blinkr a nekompromisně vybočí z pruhu odbočovat. Byl jsem na to připravenej, brzdím a za mnou jen slyším kvílení brz Davidovi R1čky a pak jen cítím náraz, naštestí se jen tak tak vyhnul a narazil do mě sleidrem a zrcátkem. Do kolena jen v džínách to celkem bolelo, ještě víc loket. Naštěstí se nic nestalo a David zvládl projet. Ženská odbočila jako by nic a jelo se dál. To už jsem pustil Davda před sebe a v klidu jel svým hlemějždím tempem dál. Ale co hold to není okruh, kde to mám přeci jen víc najetý a vím kam vede. A hlavně nejsou tam svodidla, stromy ani štěrk a díry.Ale přesto jsem si to hezky užil a zavspomínal na časy kdy jsem začínal na Monstru, sice byl nebyl černz s termognonami, ale jinak to samé, prostě Ducati.