Ducati ST2 (2001)

Dnes by to šlo, jsem si řekl při pohledu ven. Příjemných 16 stupňů již dopoledne a sem-tam sluníčko, to musím využít. I vytáhl jsem svůj Italskej orchestrion na vyjížďku, než přijde definitivně zima se musíme přeci trochu poznat. Beru foťák, že něco nafotím a posílám několik SMS na známé, nečape se nikdo a tak zatím utrácím penízky za nějakou kosmetiku a chybějící vybavení. Ještě jsem si nenasadil rukavice a zvoní telefón. Cha, z oslovených se nechytil nikdo ale zavolal kolega z práce že jestli neruší a že se chystá projet Baworáka před zimou. No chytnul toho pravého, za 20 min jsem již čekal na "Čerňáku" a přemýšlel, že vlastně nevím kam bychom mohli jet. No, vyjeli jsme na Slapy, že bychom mohli dát "105tku", to bych ale nesměl na silničkách někde za Slapama blbě odbočit. Prostě jsem tam z druhé strany Vltavy nějak netrefil a místo na Neveklov jsem odbočil na N. Knín. U Dobříše jsme se nakonec dohodli, že na to kašleme a jedeme na Beroun kolem Karlštejna. Ona ta "105tka" je fajn projížďka, ale ne na krátké podzimní odpoledne. Bohužel musím konstatovat, že na spoustě míst se našel štěrk a nebylo to tak úplně ono. Přesto jsem najel cca 180km. Alespoň jsem před zimou zkontroloval stav obutí (předek je tak na 1500km, zadek tak na 500-750km), umyl mašinu, namazal řetěz, sundal kufry a natankoval nádrž úplně do plna. Pozor na to, to není tak úplně jednoduché, mašinu nesmíte pak parkovat na boční stojan, protože se z toho pobryndá. Taky jsem zjistil, že palivoměr je dost velký pesimista. Ukazoval 40% a já měl problém tam narvat 10L benzínu (nádrž je na 21L). Během zimy bude muset proběhnout servis a kontrola všeho. Přesto to vypadá, že jsem nekoupil špatně a hlavně odhadl sám sebe. Tedy spíše svoje požadavky. Zátah to má jako kráva, předjet i několik aut pohromadě na vedlejší silničce je dílem okamihu a přesto nemám pocit, že mne to v zatáčce pověsí na strom. Mezi 5000 a 7000 otáčkami se odehrává asi největší sranda. Trochu zklamáním po Kawě jsou vibrace kolem 3000, to je teror, i palubka se snaží vyskočit z mašiny. Již od 4000 je ale naprostá pohoda, holt to chce trochu točit a vyvarovat se podtáčení (což je již pod 3500 a přes čtvrt plynu). Od velkého dvouválce se to dalo čekat. Ta převodovka už mi až tak tichá nepřijde, ale pořád se mi zdá podstatně kultivovanější než u Kawičky ER5. Z čeho jsem byl rozpačitý byl posez, ale asi si zvyknu, má to i svoje výhody, při brždění jsem již zapřen a neputuji na nádrž což se mi stávalo na Kwakovi. Podvozek je výborný, leč na jaře bude přestaven, je na české silnice dost tvrdý.To samé spojka, ale to zmáknu, tedy pokud zmáknu i tu ovládácí sílu. I dnes jsem několikrát nechal motor zdechnout, protože už se mi nechtělo znovu mačkat a pouštět do záběru. Trochu jsem si koupil posilovnu, ale když se na sebe podívám trochu sebekriticky, to mi neuškodí. Příjemná byla za dnešek spotřeba, okresky na pohodu (spíše bezpečí nebo prevence před automobilisty co se nevejdou do vlastního pruhu), trochu blbnutí, trochu Praha a trochu dálnice = 5,55L. To se mi líbí, pokud bych za to tak netahal jsem na 5L v pohodě. Našel jsem pár věcí co budu během zimy a příští sezony řešit... no, už se na to těším. Trochu "šrauberai" musí být i kdyby té mašině vůbec nic nebylo. A fotky? Nejsou žádné, nějak jsem nestíhal.