Kentoya Slide 125 (2002)

Motorka smrti. Něco na styl fichtla, kdy dvě hodiny jezdíte a čtyři hodiny opravujete.

První dojmy - První dojmy byly velmi dobré, elektrický startér natočil motor v mžiku, motorka poslouchala jako hodinky.

Motorku bych doporučil pro - Pro někoho, kdo má zájem o to se po každé jízdě v motorce vrtat a opravovat, co se posralo.

Recenze

Tato motorka mi připadla do rukou darem. Vlastně dvě tyhle motorky. Měl jsem radost, že ve svých 15-ti letech můžu jezdit na takové "mašině" .. První pohled nic moc, obyčejnej postarší skůtr. Vše ale šlapalo tak, jak má. První závadou bylo na skůtru to, že po cca 500 km nám přestal jeden skůtr jít za plynem a tudíž se můj vozový park omezil na jednoho skůtra, jelikož jsem tomu jako 15 letý mladíček nerozumněl a taťka se ve skůtru rýpat nechtěl. (proč taky jo, když si koupil zrovna novýho Transalpa) :D Začal jsem se na skůtru učit jak v terénu, tak na silnici a s tím začly i první technické problémy. Jinak co se týče skůtru samotného, jel velmi pěkně. Musím uznat, že na 125 a ještě ke všemu čínu šel motor velmi pěkně za plynem při akceleraci i při mých 90 kilech a 195 centimetrech. Motor je velmi příjemný. řekl bych, nejlepší stránka skůtru. Akorát na to, aby jste vystřelili první z křižovatky a aspoň do 50 kph Vás nikdo nedohnal. Horší to bylo s maximálkou, která nepřesáhla 95 kph. Podvozkově byl skůtr hodně mimo. Podvozek je opravdu nebezpečně nízký a abych mohl aspoň trošku jezdit, musel jsem oddělat centrální stojan, se kterým jsem dělal čáry opravdu skoro všude. Odpružení není nejhorší, tlumiče se neztratí ani v terénu. (terénem myslím opravdu terén) a to i při jízdě ve dvou lidech, kdy už ale pociťujete, že je to moc. Ve dvou lidech když není opradu nutno - nejezděte. Sedadlo je zkonstruovano tak, že i řidič zklouzává dopředu tak, že za chvíli sedíte skoro na podlaze, když se neustále neposouváte. Asi si dokážete představit, co tohle znamená se spolujezdcem. Pokud se neposunete, kolena zablokují řidítka a jste na zemi. Několikrát už se tak málem stalo při jízdě z kopce v terénu, kdy jsem se nestačil posouvat. Sedadlo je opravdu naprosto na hovno. Posaz bych přisoudil k nejslabší stránce skůtru. Někdy jsem jezdil dokonce tak, že jsem si sedl na kraj sedadla a dal si nohy na spolujezdcovy stupačky. :D Co se bezbečnosti týče, řekl bych, druhá nejslabší stránka skůtru. Zadní bubnovce se brzda říkat fakt nedá. Tudíž Vám zbývá jen rychle vadnoucí přední hydraulika (zaplať Pánbůh) :D.. zadní brzdou opravdu kolo nezablokujete. Spotřeba motorky byla celkem pěkná, průměrně kolem 4 litrů na sto. No, když jsem jezdil normálně, byly to ty čtyři. Když jsem za to hodně tahal, bylo to i 7 litrů. Co se kvality zpracování týče, to je prostě děs. Poté co jsem skůtr asi 2x kompletně rozdělal, po 3 už jsem dal dohromady sotva půlku. Za toto vděčíme extrémně praskajícím plastům, hned ohudlaným měkkým závitům a ostatním čínským materiálům. Všechny tyto náhradní díly jsem ale bral z druhého nepojídzného skůtru. Nedokážu si představit, kolik bych toho musel kupovat, kdybych ho doma neměl.. První odešel elektrický startér. Po rozsáhlé opravě se opět po cca 3 nastartováních definitivně rozbil. Dál mi dost vadilo praskající lanko plynu (v průměru odešlo 1 za půl roku) Nejhorší bylo, že skůtr nestartoval opravdu nikdy, když jsem chtěl jezdit. Naštěstí tomuto rychle pomohl nožní startér a přídavné topení, které jsem dal 20 minut pod motor a všechno jelo jak má. Startování dříve trvalo cca 50 minut se studeným motorem. ( bez nahřívání opravdu nenastartujete) Další odešla baterka, která se nabila jen generátorem a vydržela nabitá cca 20 minut. potom se mi strhala nakopávačka, kterou jsem sám opravoval výměnou vnitřtního systému. Další odešly blinkry (asi nějaký zkrat, na který jsem nikdy nepřišel) .. V průběhu 3 let jsem v podstatě čekal, kdy odejde skůtr definitivně. Ale poté, co budete číst dál, se budete divit, že motorka vůbec ještě jede i dnes!

První pád - podklouzlé kolo na křižovatce, podřené plasty, domlácená
Druhý pád - jízda po zadním (půjčeno kamarádovi který má supermoto) , následná svíce a pád 3x přes hlavu do křoví, ulomený držák kufru, ulomený držák zadní SPZ a zadního světla
Třetí pád - pouze položeno ve dvou při jízdě na mokré silnici, jen zlomený přední blatník
Čtvrtý pád - půjčeno kamarádovi, profesionálnímu volovi, který u nás na dvoře přidal plný plyn a nebyl schopen ho pustit (srazil sušák s prádlem a následně narazil do domu v cca 40kph rychlosti) - ohnutá vidlice, zlámané blinkry, pokřupané plasty
(musím uvést, že všechny víc poškozené díly jsem měnil) - vidlice, plasty atd..
Pátý pád - (cca 10) pádů při ježdění na sněhu a učení se jak se skůtr chová na kluzkém povrchu
Šestý pád - jízda na navlhlé trávě, skůtr udělal tři kotrmelce, ohlá řidítka
Sedmý pád - obyčejné položení na silnici, nic novýho (toto se stalo ještě zhruba 3x)

... Každopádně mi tento skůtr přinesl velice mnoho zkušeností, jak technických (skůtr jsem asi 10x kompletně rozmontoval a dal dohromady) tak i řidičských. Každý pád mi přinesl nějakou novou zkušenost a jsem moc rád, že jsem to absolvoval na starým skůtru než na normální motorce. Možná jsem mu dával zabrat dost, jelikož se ametérsky věnuju supercrossu (KTM 250 SX-F) a rozhodně jsem skůtr nešetřil. Co mě opravdu překvapilo byla akcelerace a opravdu vysoká obratnost v terénu. Enduráckou trať kterou jsem si za velké prázdniny vyjel jsem dával celou 50 kilometrovou rychlostí s naprostou podvozkovou stabiliou skůtru) - což byla opravdu vysoká rychlost na profil trati. (tra´t absolvovala i dva skoky) :D .. Skůtr bych si ale rozhodně nikdy nepořídil. Do číny bych nikdy nešel. Nejhorší byla opravdu kvalita zpracování, to je prostě děsné. Jestli chcete jezdit na skůtru, mezi Kentoyami určitě nikdy nevybírejte..