Yamaha DT125RE

Toto lehké enduro bylo vždy zárukou sportovně cestovního zážitku a to nejen pro mladší a začínající jezdce. Nutno však dodat, že sportovní charakter u DT asi vždy převažoval více. To potvrzuje nejen dostatečně dimenzovaný podvozek (zdvihy, pérování, světlá výška), ale i nový finální vzhled verze roku 2004, který se snaží přiblížit svým výhradně sportovním kolegům z řad WR a YZ. Na druhou stranu, životnost a kvality dvoudobého jednoválce, nenáročného na údržbu s výkonem upraveným právě pro mladší a začínající jezdce přinesly DT slávu nejen na zablácených cestách a offroad tratích. Stroj se velice úspěšně začlenil také na běžné komunikace a do velkých aglomerací, kde se lehké stopětadvacítky výborně hodí do stále rostoucí dopravy.

Yamaha DT125RE

Kapitoly článku

Vývoj a design:


Také u nás začínají být tyto stroje čím dál více v kurzu. Řada jezdců hledá motocykl (případně alternativu), na kterém se dá řádit v našich končinách celoročně a který nerozhodí ani větší nepřízeň počasí, ba spíše naopak. Kategorie enduro, či různé čtyřkolky a dynamicky se u nás rozvíjející stroje typu supermotard tak hrají na našem trhu stále důležitější roli. Významným faktorem, který přiživuje z pohledu příznivců těchto strojů tento jistě pozitivní stav, je dle mého názoru i vcelku přijatelná finanční dostupnost, nenáročnost na údržbu a zpravidla také dlouhověkost takto dimenzovaných motocyklů. I když kvůli ceně a dostupnosti sáhne řada alternujících hobby jezdců nezřídka rovnou na motocykly s větším objemem, mezi stroji pro papírově začínající jezdce, či stroji novými pro mladé patří motocykly objemu a typu tohoto DT jistě mezi ty zajímavé.


Začátky modelové řady DT se píší od roku 1968, kdy se objevil první předchůdce dnešních strojů model DT-1. Motocykl poháněl dvoudobý motor o objemu 250 cm3 a jednalo se o jeden z prvních strojů, který byl oficiálně určen jak pro výlety do terénu, tak na běžné silnice. V průběhu doby se objevilo mnoho variant a objemových kategorií těchto strojů od nejmenších padesátek, až po nejsilnější čtyřstovky.


Modelová nabídka dnešních dnů s označením DT se soustřeďuje spíše na nižší objemové kategorie 125cm3 a nově i na kategorii supermotard, kde můžeme v sezóně 2005 očekávat takto upravený stroj pod označením DT125X.


Pro rok 2004 dostalo DT po delší době několik významných změn, což mu podle mého jednoznačně prospělo k lepšímu. I nadále sice zůstává v nabídce ve dvou barevných provedeních - v klasické tovární modré a poněkud fádnějším černé, nicméně celkové designové pojetí se více snaží přiblížit závodním továrním modelům, což lze jedině přivítat. Navíc poslední, avšak spíše sporadickou změnu (v oblasti grafiky) podstoupil stroj v roce 2002, tudíž trochu větší úpravy byly již na místě. Motocykl tak dostal kromě úprav v technice (více níže) i nové sportovnější tvary.


Hlavní změny se udály v oblasti bočních plastů a blatníků a pozměněn byl lehce i tvar nádrže a sedla. Pogumované stupačky spolujezdce vystřídaly lehké hliníkové a jezdec dostal do výbavy sportovní kovové. Na jízdu z plovárny v pantoflích tedy spíše zapomeňte. Rovněž zadní nosič zavazadel musel ustoupil sportovnějšímu tvaru nového blatníku, kterému nyní dominuje výše posazená a pozměněná svítilna nového tvaru. Ze zadního nosiče “zbylo“ jen madlo pro spolujezdce na pravé straně. Zde je třeba však podotknou, že i přesto, že je nově ještě více zdůrazněn sportovní charakter stroje, cesta ve dvou je i nadále na kratší vzdálenost možná bez větší ztráty pohodlí. I když je pravdou, že povahově stroj vybízí jezdce spíše k jízdě sólo a když ne na silnici, v terénu určitě. Zadní stupačky a madlo přitom není nutné demontovat, jejich hmotnost je zanedbatelná a navíc výborně poslouží jako alternativní úchyt pro připevnění karimatky, či spacáku. Navíc vždycky je tu přeci ta možnost, že si Vás může v lese stopnou nějaká ta ztracená houbařka v holínkách.


Přední svítilna a kaplička s budíkem a ovládacími prvky zůstaly víceméně beze změn, nicméně u tohoto typu jsou typicky strohé ukazatele více než dostačující. Po letech došlo rovněž na výměnu hranatých blinkrů, které byly nahrazeny za menší kulatějších tvarů. Lehkým zklamáním je tak pro mě jen nově absence krytů rukojetí, které byly v minulých letech ve standardní výbavě. Z hlediska možnosti cestování po běžných komunikacích jsou nutností zpětná zrcátka, avšak při cestě do terénu je doporučuji jednoznačně sundat. Svým tvarem a délkou jsou při svižnější jízdě mezi větvemi na lesní cestě, či při pádu, zřejmě první součástí výbavy, o kterou velice rychle přijdete. Navíc držáky jsou tradičně součástí páček brzdy a spojky, tudíž by Vás tak mohl potkat velice nepříjemný defekt.


Co se jinak vzhledu týče, byli jsme s motocyklem v našem testu nadmíru spokojeni a osobně si myslím, že tato obměna image DT jen prospěla . Jedinou další výtku snad lze mít jen k horšímu přístupu k nádobce s olejem (přímaz), kde je nutná demontáž plastu. Nicméně vše je uchyceno na jednom křížovém šroubu a navíc nádoba je natolik objemná, že tato operace nebude nikterak frekventovanou záležitostí.

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička - Výška testovacího jezdce: 182 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.09
Známkováno: 11x

Motokatalog.cz
Náš tip

Yamaha XT 125R

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist