MV Agusta Dragster 800: postrach ulice!

Dragster rozčeřil stojaté vody už jen svým vzhledem. Jenomže jedna věc je vzhled, potažmo názory lidí na něj, a druhá věc je samotná jízda. Co říkáme na tuhle krátkou, ostrou motorku nabitou nejmodernější technikou? Dragster, to je především nečekaná porce adrenalinu a strhující emoce!

MV Agusta Dragster 800: postrach ulice!

Kapitoly článku

Výrobce o svém modelu říká, že jde o nejradikálnější Brutale v historii a my s tím nemáme problém. Design z modelu Brutale vychází a například přední části obou motocyklů jsou téměř shodné. Větší grády má ovšem zadní část Dragstera, jestli se tedy ještě vůbec dá hovořit o nějaké zadní části. Dvojice brzdových světel je zakousnutá do vašich stehen a zadek si jen tak vlaje ve vzduchu nad 200 mm širokou pneumatikou. Ze zadního pohledu vypadáte za jízdy až děsivě.

Pokud jsme se tedy rozplývali nadšením nad designem modelu Brutale 800RR, tak u Dragstera zašel výrobce ještě dál. Motorka je kraťoučká, tváří se naštvaně a je nekompromisní. Jde o jeden z nejradikálnějších a nejvíce individualistických počinů v celém spektru motocyklového trhu a i přesto v továrně nezapoměli namontovat druhou sadu stupaček. Díky hoši to ani nemuselo bejt! To je ale z praktického hlediska prozatím všechno. Primárně jde totiž o stroj, který chce výhradně pobuřovat okolí a vrhnout se na každou zatáčku s rychlostí blesku.

Začněme ale popořadě. Dragster není s Brutalkou shodný jen po designové stránce, ale je tomu tak i v mnoha technických ohledech. Společně tyhle holky sdílí rám nakombinovaný z příhradové části a hliníkových odlitků, palivovou nádrž, odpružení, kyvku, brzdový systém Brembo a samozřejmě nechybí tříválec o objemu 798 ccm, zde naladěný na 125 koní. Z výbavy pak musíme zmínit quickshifter, elektronické ovládání plynu, čtyři palivové mapy, ABS od Bosche a osmistupňovou kontrolu trakce. Tříválec je zkrátka prošpikovaný elektronikou a pokud jej přimějete k životu a zaposloucháte se do syrového chrapláku, jakoby se uvnitř vás něco pohnulo. Zlověstné škytnutí startéru a následné usazení volnoběhu v poněkud vrávorajících otáčkách je jiné, než na co jste zvyklí. Je tohle zvuk ostrého supersportu? Rozhodně k tomu nemá Dragster daleko! Jenže tohle je jen jedna z vlastností celé mozaiky.

Smekám před testovacími jezdci MV Agusta, že tohle stvoření a jeho chování schválili, aby i my jsme měli tu možnost se dokonale pobavit. Není to bike na steroidech, není to o bušení se do prsou výrobcem, s prohlášením "Podívejte, my máme něco". Tady nejde o výkon, ale o souhru motoru, podvozku a jezdce. Je to moderní přístup jízdy ve stylu Daniela Craiga. Lehce ironický na povrchu, ale drzý až surový projev uvnitř. Dragster k vám mluví jasnou a razantní řečí. Celkové představení, které se pak odehrává na silnici je jednoduše bezprostřední. Všechno co tady uděláte je okamžitě přeneseno na stroj a pokaždé to je hodně silné. Slibuju vám, že tohle vás nikdy nepřestane bavit!

Propojení mezi vámi a motorkou je tady tou nejdůležitější vlastností, kterou ochutná každý, kdo přehodí nohu přes perfektně obšité sedlo. To je zde umístěno o dva centimetry níž než u modelu Brutale 800 a poloha řidiče je příjemnější. Je ale pravda, že za vámi není už téměř nic a proto se pořád instinktivně cpete dopředu na řídítka. Ale to je jen pocit. Tím, že sedíte níž, nejste tolik omezeni a ruce máte uvolněné. To dává řidiči víc svobody při manipulaci. A to je dobře, tahle motorka totiž chce zatáčet víc než cokoli jiného.

Ve městě jste všude první a výkonu na to máte dost. Ochotně se sbírající tříválec nám opět ukazuje, že i přesto, že má maximální výkon v necelých 12 000 otáčkách, funguje až nečekaně dobře i v dolní třetině. Krátký rozvor 1 380 mm pak zajistí zbytek potřebného k okamžitému proplétání mezi auty. Vše tedy napovídá tomu, že okresky budou tím nejlepším hřištěm a skutečně tomu tak je. Od dob Buella tu vlastně nebyla podobně šílená motorka. Výrobce ale udělal vše proto, abyste si tu rychlost při změně směru vychutnali a nebyli z toho pokaždý na prášky.

Ano, dvoumetrový člověk tu bude přečnívat, ale popravdě moc nevěříme, že někdo takový by měl odvahu se sem vůbec posadit. Tohle je ta největší daň za miniaturní design a ultimativní přístup. Stejně jako charakter zábavnosti, který nemusí být všem po chuti. Dragster se po každém průjezdu zatáčkou na konci vinglu vynoří sebejistě s utkvělou představou o své důležitosti, že jde z toho až strach. A to jste do toho ještě nezačali pořádně šlapat! Pokud jste naladěni na notu bezprostřední odezvy a kontaktu motocyklu s jezdcem, tleskejte. Na trhu není nic podobného. Jízda se neustále odehrává v režimu vše nebo nic. Nemyslete si to ale špatně, zvolnit tempo tu také můžete. Jenže jakmile jednou přičuchnete ke zdejšímu charakateru motoru, je vymalováno.

Plyn na doraz, otáčky, tvrdé - přesné zařazení, cvak, cvak a motor doslova šponuje k prasknutí! Zatáčka, zaklapnout plyn, ponořit se, vynořit a znovu, pořád dokola. Podvozek drží jak přibitý a je sportovně tvrdý. Není tedy pro tlumiče problém přenést všechny důležité podněty o povrchu silnice do vašich dlaní a zadnice. Tedy to pardón, do vašich nohou, protože zadek tu při akční jízdě nehraje žádnou roli. Rozvalit by se tady mohl jen naprostý ignorat a vlastně to ani pořádně nejde. Poddajné zhoupnutí tlumičů tu příliš nečekejte a taky se smiřte s tím, že řídítka si ve vašich rukou budou často dělat co chtějí. Základní verze postrádá tlumič řízení a výrobce věděl proč jej na dražší model RR dal. Horizonty v ilegálních rychlostech a dlouhé táhlé zatáčky na pochybném asfaltu se vám totiž snaží tuhle hru znepříjemnit.

Ano, je to hra, ale tohle se vymyká realitě, protože čím zběsilejší jste, tím pak v krizových situacích musíte zůstat klidnější. Jako profesionál, ať už závodí na čemkoli. Dobrý výsledek v reálném světě se ale počítá ten, který znamená dojet domu celej. A to se vám tady ve vaší hlavě honí až podezřele často. Ještě, že tu jsou kvalitní čtyřpístky Brembo. Nebudete mít čas ani vydechnout, a už budete pouštět páčku přední brzdy, abyste to zalomili do dalšího vinglu. Brzdy jsou jedovaté jako zbytek celé motorky, ale není to až takový parní válec, kterej by vás pokaždý přerazil vejpůl.

Po praktické stránce můžeme zmínit spotřebu při klidné jízdě okolo 6 litru na sto kilometrů, kdo by ale vydržel to tempo? Počítejte spíš z 8 litry na sto. Dále, pro jezdce vzrůstu do 180 centimetrů je tu i celkem normální prostor a vy vyšší se nesmíte za jízdy prohlížet ve vykladních skříních. Zrcátka jsou nádherná, drží i zvolené nastavení, za jízdy se ale třesou, takže stejně vidíte kulový. Nastavování v menu palubního přístroje je piplačka a chvilku to trvá než se zorientujete. Nabídka obsahuje spoustu informací, ale aby se to sem všechno vešlo, jsou veškeré informace titěrné a špatně čitelné.

Dragster ještě před vychladnutím motoru zavřel pusu všem co řikali, že tu půjde jen o design. Tohle je originální a nefalšovaný pocit propojení vašich smyslů a motocyklu v jeden nástroj. Těch pár dní bylo jako počítačová hra a každej level se díky bohu zvládnul na jeden život.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka - Výška testovacího jezdce: 177 cm

Klady a zápory

+ Design, zpracování
+ Propojení jezdec-stroj
+ Zábava, zábava, zábava


- Špatné silnice
- Okolní provoz je oproti vám o světelný rok pomalejší. Myslete na to!


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.23
Známkováno: 13x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist