Tři pracanti: Voge SR4 Max 350 vs. Honda Forza 350 vs. Yamaha X-Max 300

Přivézt tuhle trojici do srovnávacího testu dohromady byla povinnost a výzva hned, jak se objevily v kalendáři. Nejnovější verze a etalony dané kategorie od japonských velikánů a proti nim novinka v podobě čínské konkurence. Dohromady to vytváří slušný mix emocí a rozhodování, které není rozhodně lehké. Konkurence je veliká a výrobci se musí opravdu snažit, aby uspěli. Není divu, že i do tohoto segmentu se tak dostávají prvky, které byly dříve spíše výsadou cestovních motocyklů. Nezbývá tedy než dohromady vyrazit na kratší seznámení a zkusit si proklepnout pro a proti.

Honda Forza 350

Již první usednutí vás nenechá na pochybách, že jde především o každodenní ježdění. Pohodlný a praktický skútr, to je Forza. Hned od prvních okamžiků se najdete za řídítky a svým pohodlím vás každý kilometr přesvědčuje, že s ní při každé cestě zvládnete cokoliv. Je tu jasná vazba na DNA celé značky, která navazuje na třeba menší a rovněž velice praktické PCX. Za řídítky se rychle zorientujete a z této trojice si jako jediná stále drží klasickou koncepci analogových budíků se středovým LCD. Opravdu mě baví robustní kapotáž, která vás dokonale ochrání proti nepřízni počasí a je navíc doplněná jako jediná z této trojice o elektricky nastavitelné plexi. Trochu snahy před jízdou to chce s nastavením zrcátek v kapotáži, ale přehled nabízejí následně výborný. Navíc při parkování v užších místech nebo vjezdu do garáže je lze jednoduše sklopit.

Oceňuji mohutný podsedlový prostor. Ten pojme bez potíží dvě integrální přilby. Nabízí však i něco navíc. Z hlediska menšího počtu zavazadel ho lze lehce rozdělit plastovou přepážkou, v boku kufru potom nabídne ještě malou schránku pro několik dalších drobností jako třeba rukavice čí lékárničku.

Praktická je rovněž uzamykatelná přední schránka pod levým řídítkem. Ta pojme nejen mobilní zařízení nebo doklady, ale třeba i 0,75litrovou láhev s vodou. Díky širokému a vybranému sedlu je poloha jezdce velice pohodlná. Při mé výšce 182 cm nemám problém měnit polohu nohou. Díky vybrání sedla je jasně vymezen prostor mezi vámi a spolujezdcem, kterého bez potíží svezete také. Zvláště pokud v rámci příplatku přidáte i mohutný kufr Smart key o objemu 45 litrů s opěrkou.

Z hlediska bezpečnosti oceňuji blinkry integrované v zrcátkách a kompletní LED osvětlení. Přední světlomet má aktuálně nový rozdělený design. Zde nelze nic vytknout jak z hlediska zpracování, tak samotné funkčnosti. Nádrž pojme dostatečných 11,7 litrů a je umístěna a plněna přes kryt ve středovém tunelu. S tímto řešením nemám sebemenší problém. Kromě nižšího těžiště získáváte drahocenný prostor pod sedlem. Skútr je celkově velice komfortně naladěný a na 15“ kolech vpředu a 14“ kolech vzadu zvládne projet takřka jakoukoliv nástrahu. Podvozkově jde spíše o komfortnější pojetí. Vpředu lze ale občas dosáhnout na limit odpružení.

Na danou kategorii jsou brzdy stále v pořádku, ale v porovnání s testovanou konkurencí tahají za nejkratší konec. S povděkem hodnotím aktuální 330 cm³ motor, který oproti prvním generacím této nové řady Forza získal více síly. S výkonem 21,5 kW při 7500 ot/min, ani v plném zatížení nepůsobí za žádných okolností ospale. Díky rozumnému rozložení hmotnosti se skútr velice dobře ovládá a nepůsobí oproti zbývajícím dvěma konkurentům při pohotovostní hmotnosti 186 kg a přes zvětšený motor neohrabaně ani při manipulaci na místě.

Za jediný a opravdový nedostatek považuji umístěný „voice control“ dole na levém řídítku, což při usazení a zatáčení především v nízkých rychlostech překáží. Podle stavu na aktuálně testovaném modelu jsem nebyl rozhodně jediný, který si o něho často drbnul. Celkově jde však o velice vydařený a praktický skútr, který bych si ze tří zde testovaných dokázal představit na každodenní ježdění téměř po celou sezónu. Sympatické je rovněž zjištění, že s cenou 167 900 Kč i včetně topcase je téměř srovnatelný s dvojicí konkurentů v tomto testu.

         

Yamaha X-Max 300

Yamaha přichází do tohoto redakčního testu ve svěžím novém X designu, který nezapře svoji chuť evokovat sportovní přístup. Možná z této trojice rovněž nejvíce cílí na mladší generaci a popravdě myslím, že to se této japonské značce opravdu daří. Nový design se odráží jak v novém pojetí světel, tak i v detailech, jako jsou třeba přední blinkry, které se rovněž pro lepší viditelnost posunuly výše do plastů na hranu plexi. Potom je zde velice úzká stavba, díky níž se komfortně protáhnete jakoukoliv kolonou.

Jako jezdec máte dost vyhraněnou jízdní pozici. Kapoty vás z testované trojice asi nejméně ochrání při nepřízni počasí, což by mi tolik nevadilo, pokud by mi to skútr vykompenzoval jinak. Bohužel to se nekoná a zamrzí mě také méně místa pro nohy, resp. chodidla, téměř bez možnosti změnit jejich polohu. Usazení je jinak velice komfortní, kolena nejdou do řídítek a oceňuji bytelnou bederní opěrku. Na mou výšku 182 cm působí nově přepracované sedlo každopádně velice komfortně a prostorně. Pro spolujezdce je zde asi nejméně místa a to platí i o jeho pohodlí z testované trojice. To neznamená, že by se nevešel nebo výrazně trpěl.

Co je třeba ocenit, je podobně jako u Hondy, velkorysý podsedlový prostor, který výrobce získal rovněž umístěním 13,2 litrové nádrže včetně plnění podobně jako u Forzy do středového tunelu. Pro místo na doklady a drobnosti nechybí tradiční praktické schránky pod řídítky. Z hlediska ergonomie je ale pro mne osobně největším zklamáním 4,3“ malé LCD, a to hlavně z toho důvodu, když si vzpomenu na krásné budíky s centrálním panelem, který skútr měl při mém posledním testu tohoto stroje v roce 2019. Nejde tak ani o barevné podání a údaje, ale je opravdu malý a titěrný, když už museli dát LCD panel, mohli sáhnout alespoň po širším v rozsahu původních budíků a integrovat do něj i zbylé kontrolky.

Yamaha přichází do tohoto testu s nejmenším objemem motoru, konkrétně s 292 cm³ a papírovým výkonem 20,6 kW při7250 ot/min. Toho rovněž předurčuje k nejnižší hmotnosti v testu, kde se ta pohotovostní ustálila na vítězných 183 kg. Pocitově je to však především v porovnání s Forzou z mého pohledu smazáno nejvyšším usazením s výškou 795 mm oproti Forze a Vogu, kteří mají sedlo shodně ve výšce 780 mm. Z hlediska jízdních vlastností to však není výrazný handicap.

V testu a hlavně v provozu dokáže nejnižší papírový výkon hravě vykompenzovat svojí ovladatelností a dokonalým přehledem pro jezdce o dění kolem stroje. To podporují i velice přehledná zrcátka montovaná přímo na řídítka. Odpružení je ve srovnání s konkurencí spíše tužší, sportovnější, což se projevuje především vzadu, kdy jde občas na výmolech na doraz. Stejně jako u zbývající dvojice, i zde padla volba na 15“ a 14“ kola.

Z hlediska brzd nelze mít žádné připomínky. Ty odvádějí svoji práci na výbornou, a především ta vpředu zakusující se do 267mm kotouče funguje naprosto bezchybně. Skútr patří určitě v dané kategorii a objemu mezi ikonické náčiní, které by určitě nemělo ujít Vaší pozornosti při výběru. Koneckonců, na trhu je v různých objemových variantách již od roku 2004, a to je téměř dvacet let odpracovaných a vychytaných zkušeností. Cena testovaného modelu je aktuálně 164 900 Kč, čímž zapadá přesně mezi zbylou testovanou dvojici.

Voge SR4 Max 350

Na tuto novinku čínské značky Voge, která je prémiovou značkou koncernu Loncin pro evropský trh, jsem opravdu zvědav. V testu jdu ke skútru s tím, že se nechám překvapit. Papírově i reálně jde o skútr s největším objemem, ale i hmotností. Svůj původ ani historickou vazbu na BMW se mu nedaří schovat ani na prospektu, tak jde jen o to, jaký bude v reálu. Na první pohled jde o velice příjemné překvapení. Slícování a zpracování vypadá velice solidně. Na první usednutí dobře padne do ruky a působí velice komfortně, o čemž se vás snaží přesvědčit i mohutným 7“ palcovým TFT panelem s mnoha funkcemi. V tomto kontextu působí infotainment X-Max jak chudý příbuzný a při přímém přesednutí ten pocit jen sílí.

Jezdec má dostatek místa a mohutné plasty nabídnou opravdu slušnou ochranu. Z hlediska jízdy se spolujezdcem nabídne asi největší pohodlí, což podpoří i plastové plotny pro jeho nohy. Komfortně naladěný podvozek pracuje jednoznačně nejlépe z trojice v tomto testu, a to především vpředu. Na první pocit si všímám opravdu znatelně vyšší hmotnosti při výměnách strojů v testu. Přeci jen 214 kg pohotovostní hmotnosti a propastných 28 kg oproti Forze 350 a dokonce 31 kg oproti XMaxu je znát. Zkrátka parametry je to v podstatě již delší dobu vyráběné BMW C 400 GT, jen za výrazně příznivější cenu. Jakmile se vše rozjede, vyšší hmotnost přestanete vnímat, ale manipulace na místě je výrazně horší než u zbývajících dvou skútrů v testu. 

Ano, je zde vpředu jeden kotouč navíc a brzdy J.Juan fungují opravdu bezchybně, ale jako celek je to stále především těžší cestovní GT skútr vhodný spíše do kategorie maxi skútrů s důrazem na cestu ve dvou. Možná i proto je testovaný model osazen navíc o velký topcase. Jelikož pod sedlem je nejméně místa oproti zde stojícím konkurentům, je to celkem logická volba. Na druhou stranu pár drobností lze dát ještě do dvou schránek pod řídítky.

Osobně mi chybí snadná manipulace s polohou plexi a jsem lehce rozpačitý ze zpětných zrcátek. Tak trochu netypický tvar do pětiúhelníku působí spíše na efekt než vysloveně prakticky, byť jsou montovány blíže k jezdci přímo na řídítkách. Zkrátka se v nich trochu hledám, co se týče dokonalého přehledu za skútrem. Co je třeba vyzdvihnout, je mohutný motor o objemu 350 cm³, který nabízí sice o trochu nižší papírové hodnoty než německý vzor, ale i tak 21,3 kW při 7500 ot/min je velmi solidní hodnota. Na skútru oceňuji především rychlý nástup výkonu a zátah pěkně od spodu. Pocitově působí velice kultivovaně, byť je pravda, že v maximech jsou cítit lehké vibrace. O trochu rychlejší, než bych potřeboval, je zde při extrémním brždění nástup ABS. Výrobce, stejně jako zbývající konkurenti, sáhl po osvědčené koncepci 15“ vpředu a 14“ kola vzadu. Možná i vzhledem k hmotnosti je zde vzadu širší pneumatika 150/70. SR4 Max je solidně vyvážený a podobně jako konkurenti má 12,8 litrovou nádrž umístěnou ve středovém tunelu.

Skútr disponuje i několika zvláštnostmi, jako je integrovaná kamera do přední masky, či plovoucí světla LED blinkrů a problikávající brzdové světlo. Některé věci a detaily působí tak trochu jako cingrlátka navíc, takže je to spíš na vás, zda vám tento koncept vyhovuje či nikoliv a preferujete naopak střídmější řešení. Nicméně s odvážnou cenovkou 164 990 Kč se zdá tento skútr jako konkurenceschopný, především pro ty, kdo pošilhávají po německém výrobci s podstatně vyšší cenou.

 

Informace o redaktorovi

Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE