H-D VRSCR Street Rod

Text: Lukáš Růžička | Foto: Lukáš Růžička | Zveřejněno: 30.6.2005 | Zobrazeno: 37 128x

Po uvedení motocyklu V-Rod v roce 2001 a jeho následném úspěšném tažení celým světem bylo i nezasvěceným jasné, že další modely vycházející z nového a v podání H-D vskutku přelomového motoru “Revolution“ asi na sebe nenechají dlouho čekat. Co však přišlo jako čistý blesk z nebe, bylo uvedení a příjezd Street Rod na přelomu roku. Jakoby mimoděk si to motocykl přivalil na motoscénu bez velké publicity. I přes to se stal v produkci H-D okamžitě středem pozornosti. Oficiálně je Street Rod uváděn jako model 2005/2006, to však nijak nebrání tomu, aby ihned po výjezdu z linky vzal útokem především trhy mimo USA. Tradice a podíl H-D je tak trochu pro Street Rod doma limitující a tak v tempu rovném jeho velikosti dobývá raději cizí hřiště. Svět ho přijal více než pozitivně a motocykl tak úspěšně vzbudil velkou vlnu emocí a obdivu. Na svém tažení zavítal i do naší redakce, kde se představil v tom nejlepším světle.

Kapitoly článku

Z trochou úsměvné nadsázky můžeme říci, že konstruktéry již asi přestal bavit původní model V-Rod. Po té co se vyblbli a vyřádili na posledním skvostu VRSCE Screamin’ Eagle, soustředili své namlsané emoce koncepčně trochu jiným směrem a důsledkem jejich snažení bylo (aspoň to tak při představení působilo) jen tak mimoděk uvedení Street Rod. Ačkoli se nezasvěceným může na první pohled zdát, že je motocykl v podstatě shodný s klasickým V- Rod, není tomu tak. Podrobnější náhled na věc odhalí, že sice nastolená linie je podobná, avšak z pohledu jezdce a techniky, hlavně co se odpružení, usazení a stylu jízdy týče, se jedná o zcela nový motocykl.

Užší řidítka, stále přetrvávající štíhlost konstrukce, vzpřímené usazení a umístění stupaček ve stylu spíše naháče, avšak s délkou cruiseru, tak to je nový roadster v podání konstruktérů z Milwaukee. Motocykl dále vychází z motoru Revolution a rámu představeném u V-Roda, avšak celý stroj je posazen výše kvůli možnosti větších náklonů, ke kterým motocykl vybízí novým charakterem usazení a celkovým pojetím odpružení. Nová dvojice delších zadních pružin a především nově montovaná převrácená vidlice upside down, která má o 6° strmější polohu, má za následek lehce zkrácený celkový rozvor a vyšší světlou výšku. To údajně motocyklu propůjčuje zmiňovaný lepší sklon až 40°. Nepřehlédnutelnou je samozřejmě dvojice koncovek výfuků, která z blízka vypadá jak myslivecká dvouhlavňovka. Na motocyklu však nemají koncovky úkol pouze estetického oživení, nýbrž jsou spolu s přemapovanou řídící jednotkou důležitou technickou součástí k nově dosaženým 120 k výkonu. Co se vzhledu týče, zajímavá jsou rovněž nová deseti-paprsková kola, která dala celému motocyklu opravdu sportovní nádech. Pokud k tomu připočítáme nově použité kotoučové brzdiče italské značky Brembo s opancéřovanými hadicemi na 300 mm kotoučích, výsledek nemůže vypadat jinak než úchvatně.

Náš testovaný model byl v komorně černo stříbrném provedení, které dalo ještě více vyniknout chromovaným částem motoru a výfuku, na kterých se jak se patří nešetřilo. Ovládání je v podstatě shodné s V-Rod a jinými H-D. Jediná, avšak výrazně pozitivní změna se udála v oblasti “spínací skříňky“. Ta se přesunula z problematického místa pod sedlem u nádrže dopředu nad pěkný plastový kryt chladiče. Nehrozí tak již pád klíčku do výfukových svodů, kromě jiného také tím, že vše bylo nahrazeno geniálním klasickým H-D otočným systémem v podobě knoflíku od sporáku.

Upravená kaplička budíků je dostatečně přehledná a nabízí kromě nově spojeného budíku rychloměru a otáčkoměru i přidružený budík ukazatele paliva. Vše je doplněno o digitální tachometr a nezbytné kontrolky. Celek vypadá velice uhlazeně a volně, vše i zde nadále navazuje na již dobře známý světlomet z V-Rod. Bohužel stylem usazení jezdce se budíky dostávají při jízdě lehce mimo jeho zorné pole, což může hlavně vyšším postavám trochu vadit. Tvar krytu vzduchového filtru a zadní blatník je shodný s V-Rod. Trochu možná skalní příznivce překvapí, že na výrobu zadního blatníku byl použit stále častěji ve světě motocyklů využívaný plast.

Za velice pohodlné lze považovat sedlo, které je dle mého názoru ještě lépe čalouněné a i jeho tvar je v základu více přívětivý ke spolujezdci než to u V-Rod. Po jeho odklopení se i nadále dostaneme k zvětšené 18,9 l nádrži s palivem. Stylisticky jsou všechny detaily naprosto čisté a skryté. Krom opancéřovaných hadiček brzd není v podstatě nikde na první pohled patrný náznak zbytečně vyčnívajících hadic, či elektroinstalace. Celkové zpracování je tradičně na vysoké úrovni. Beze změn zůstalo obutí, které je vpředu 120/70-19 a vzadu 180/55-18.