BMW R1200S

Text: Marek Hrodek | Foto: Marek Hrodek , Lukáš Růžička | Zveřejněno: 25.9.2006 | Zobrazeno: 40 422x

Kapitoly článku

To, že jde o nejsportovnější model z řady boxerů udávají už i papírové hodnoty. 122 kobylek na dvouválec při 8 250 otáčkách je velice solidní. Pozadu nezůstává ani kroutící moment, který je k dispozici při 6800 otáčkách a jeho hodnota je slušivých 112 Nm. Především úspora na váze a přepracování komponent pro tento sport se podepsala na krásném čísle 197 Kg (suchá). Tohle vše by mělo dávat k dispozici podklady pro parádní „palbu“. Ovšem toto vše k sobě potřebuje jednu důležitou věc - natural 98. Jenže kde ho ale na odlehlých šumavských cestičkách hledat? Naštěstí si R1200S řekne v průměru o necelých 6 litrů a s tímhle potencionálem je to prostě neuvěřitelný údaj. Až na to, že jsem si to během více než 1 000 Km stále ověřoval dokola. Zkusil jsem motor dvakrát „šidit“ naturalem 95 a kromě snížení maximálky se nedalo skoro nic pozorovat. I když třeba při prudké akceleraci motor zareaguje rychle, ale pak se jakoby rozmyslí na pár desetinek vteřiny než to naplno pustí do válců. Toto ovšem zareagujete jako chvilkové váhání a na prvních pár případů vás to překvapí co se vlastně děje. Nejsem si jistý, jestli to bylo stejné či o chlup lepší i s vyšším oktanovým číslem, ale výrobce 95tku k používání připouští, takže mám pocit, že to je nějaká vlastnost elektroniky, které je zde plno. To co mě příjemně překvapilo na motoru je nástup výkonu po překonání 6 tis ot./min. Při cca 8 tis ot./min. je zde ještě jeden jemný výkonový krůček, ale zde za chviličku zasáhne omezovač otáček, který je nastaven na 8 800 ot./min.

To už ovšem cítíte co vše se pod vámi v podélně uloženém motoru děje. Hlavy jsou sice nově přepracovány a úplně nové písty se zesílenými vahadly s tvrdšími pružinami oproti předchozím modelům zajišťují vyšší otáčky, ale zde je to dle mne limitní stav, který vás dohání k zoufání. Ze začátku vám chybí prostě aspoň ten tisíc otáček navíc. Po nějaké stovce kilometrů si zvyknete řadit při sportovní jízdě max. někde kolem 7 500 – 8 000 tis. otáček a ejhle tohle se vyloženě motoru líbí. Bohužel při agresivní jízdě a prudkých změnách zatížení cítíte jak vibrují stupačky, ale i řidítka. Není to žádná tragédie, ale přesto je to vlastnost, kterou registrujete.
Přes to vše dobržďování motorem do zatáček je tady naprosto lineární a nepodsouvá žádnou záludnost. Plynulý styl jízdy vám zaručí vše co očekáváte. Motocykl se chová příkladně a po čase si začnete troufat. Na hlubší náklony, ostřejší průjezdy…. Tohle vše, co si začnete dovolovat, motocykl přechází s ledovým klidem. Jeho chování vás ukolébává do větší a větší jistoty, až najednou zjistíte, že válcům k zemi moc neschází a koleno, které si bez větších problémů o ně opíráte, by vlastně mělo být při trochu větším vysednutí na zemi. Osazené pneumatiky Metzeler M1 tomu nebrání a stále máte k dispozici ještě alespoň centimetr na zadních stranách 190tky. Jakmile začnete používat boxer jako vysoko obrátkový čtyřválec jsou tu již výše zmíněné vlastnosti. Tohle vše podporují přední brzdy. V předu zasahují 320 mm kotouče s čtyřmi pístky na každý kotouč. Síly potřebné k brzdění jsou na Rku lehce dávkovatelné. Měl jsem k dispozici i ABS, ale to mi zadrnčelo jen párkrát, jinak o něm skoro nevíte. Prostě jsem jen zkoušel, kde vlastně zapíná. Je tu stále všudypřítomná jistota, že se dá za to pořádně vzít, při zachování bezpečného zastavení. Zadní kotouč při osazení jen řidičem skoro nezaznamenáte, při dvou osobách se to jemně zlepší, ale také žádná sláva. Po dobu testu jsem si ho odvykl používat. Pouze při stání na semaforech do kopečku atd.

Pokud budu brát otázku aerodynamiky také jako hodnotící kritérium, zaslouží si do 160ti km/h R1200S pochvalu. Pak přijde dost nevybíravě příval turbulencí, který vás nutí zalehnout a počkat si na 220 km/h co se velmi rychle zjeví na tachometru. Dál se motocyklu už moc nechce, ale přesto věřím, že to bude někdo pokoušet. Jsem spíše pro radost z tohoto modelu, než trhání rychlostních rekordů. Zatáčkovitá cesta projetá velmi svižně se zakomponovanou plynulostí, vám přinese požadované uspokojení. To vše navíc podtrhuje i možné každodenní používání při dojíždění za prací, či návštěvě známých.

To co ve mně nebudilo důvěru je na prvém místě stojánek. Ať už jeho prohýbající se nožka, nebo miniaturní zakončení, které se okamžitě všude zabořilo. Takže k použití pouze na pevných podkladech nebo sebou musíte vozit kus plechu. Dost jsem se strachoval, jestli ten materiál stojánku motocykl udrží. Sice s tímto problém nebyl, ale nedůvěře mi to celou dobu nepřidalo. Druhou věcí bylo přijít na otevírání sedla spolujezdce. Sice pod něj nedáte nic jako pod řidičovo, ale tkaloun skrytý pod kapotou mi odhalili až při vracení v Autecu. Jedině co mi bylo jemně proti srsti, byla na pravé straně příruba škrtící klapky. Občas mi vadila v poloze nohy, kterou jsem zvolil.

Pak je tu ovšem technologie, která vám začne při jejím používání jízdu zpříjemňovat. Začneme tím, že ráno či za deště můžeme použít dvoustupňový vyhřívací efekt řidítek. Na Šumavě při 10°C opravdu příjemná věc. Přepínač dálkových světel v kolíbkovém provedení, takže jak se vám zrovna chce se dá aktivovat dálkové světlo. Tripmaster přepínač na řidítkách. Vypínání motoru páčkou na jakoukoli stranu. Jemně odladěné vzdálenosti páček na kratší či delší prsty. Skoro bezúdržbový kardan. Kryty hlav válců chránící proti poničení či poškrábaní u lehčích pádů. To vše prostě u podobných strojů nenajdete ani v možné doplňkové výbavě.

Navíc je u tohoto modelu utlumen gyroskopický efekt doprava se točícího podélně uloženého motoru na možné minimum a to, že kardan vlastně ani při přeřazování dolů nepocítíte je také velká zásluha konstruktérů. V téhle oblasti nelze boxeru vytknout skoro nic. Vše jde sametově lehce. Řazení je hlučné jen u jedničky a trochu u dvojky, ostatní kvalty tam padají v rámci hodnocení a zkušeností s předchozími modely na jedničku. I přesto víte, že jste zařadili. Ten zvuk je prostě unikátní. Neutrál se při točících se kolech hledá dobře. Ovšem když stojíte naklapat ho třeba z trojky dá trošku práci a soustředění.
Jízda po sžití se strojem se stává rutinní a pohodová. Nemůžete čekat žádné radikálnosti, ale pro určitý okruh lidí je to přesně to co hledají. Takže s chutí do toho.

Závěr

Rozhodně je to ve své kategorii špička. R1200S je osobitý motocykl nabitý elektronikou, technikou a technologií. Ovšem s cenou začínající na necelých 400 tis. rozhodně není pro každého. S příplatkovou výbavou jako je ABS musím souhlasit s tím, že výrobci se podařilo „vyždímat“ maximum se zachováním vlastností pro běžné používání. Díky konstruktérům je to velmi dobře ovladatelný sportovní stroj, který nadchne příznivce značky. K mé averzi na BMW řešení blinkrů nelze přihlížet jako k problematickému místu. Ale vím o dost případech, kdy právě toto je základní otázka při pořizování stroje. Zvyk je železná košile a ten, kdo tomu přijde na chuť pak zas již nechce jinak. V určitých ohledech se těmto lidem vůbec nedivím.