BMW R1200RT

Cestovní model s plochým dvouválcem, označovaný u bavorského výrobce písmeny RT, si v posledních deseti letech získal velký ohlas. Proto bylo jen otázkou času, kdy BMW i zde použije nový odlehčený motor R1200 a vznikne nová verze této cestovatelské legendy

BMW R1200RT

Kapitoly článku

Design a konstrukce


Návrháři vzali přestavbu vážně a z předchozího modelu R1150RT zůstala jen základní silueta. Nová podoba s dvojitým světlometem a zvýrazněnými vstupy chlazení vepředu získala na eleganci a moderní křivky najdou jen málo odpůrců. Mohutné boční kapotáže jsou chytře chráněny výstupky, které na sebe vezmou kontakt se zemí v případě menšího pádu. Od předchozího modelu jsou převzatá zrcátka se spodním výhledem ve výstupcích mohutné boční kapotáže, které zároveň chrání ruce před větrem. Součástí celkové podoby jsou standardně dodávané boční kufry se zaobleným víkem v barvě motocyklu. Po sundání kufrů se odkryje překvapivě pohledná záď motocyklu, ale o to víc vynikne mohutný, možná až trochu bachratý předek. Mezi další výrazné estetické prvky patří pěkně řešená zadní madla spolujezdce přecházející na konci v zadní nosič.


Ocelový trubkový rám využívá motor jako nosnou součást s uchycením předního ramene odpružení Telelever. Zadní rameno odpružení Paralever je uchycené v rámu. Nová kyvka převzatá z modelu GS se může pochlubit doživotní náplní oleje. Za příplatek je možné získat technickou lahůdku - systém elektronicky nastavitelného odpružení ESA, který umožňuje nastavení charakteristiky odpružení pomocí tlačítka na řidítkách, a to i za jízdy.




Posaz, ovladače


První dojem po usednutí za řidítka je pocit šířky a mohutnosti. K tomu se za okamžik připojí další vjem, a sice nádherné pohodlí širokého a měkoučkého (gelového) sedla s možností nastavení výšky (820 nebo 840 mm). Řidítka i stupačky jsou přesně tam, kam byste si chtěli pohodlně zavěsit ruce a nohy, žádné hledání pozice či stupaček.

Po příjemném usazení ale následuje mírné zděšení - tolik spínačů jsem viděl naposledy na exkurzi v Temelíně. Tři tlačítka pro bavorácký systém směrovek, ovladač tempomatu, čtyřsměrný ovladač hlasitosti, výstražné blikače, tlačítko ztišení zvuku, nastavení plexištítu, vyhřívání rukojetí, vyhřívání sedadel, přepínač palubního počítače, přepínač dálkových a potkávacích světel a nakonec samostatný panel ovládání audiosoustavy s dalšími osmi tlačítky...


Ale obavy nejsou na místě - hned první den jsem všechny funkce s přehledem zvládnul a plně je využíval. Snad kromě tempomatu - řídím přece já a ne nějaký automat - i když například při dlouhém dálničním přesunu bych asi také změnil názor.
Vpravo dole od budíků je odkládací schránka, kterou ale u testovacího stroje zabíral CD přehrávač. Škoda, že se nepodařilo vyšetřit místo na podobnou schránku v levé části, motorka je takhle úplně bez odkládacích prostor na palubovce.

Mezi dvěma klasickými budíky tachometru a otáčkoměru je umístěn displej, na kterém lze zobrazit řadu užitečných údajů o ujetých kilometrech, teplotě vzduchu i teplotě motoru, navolené radiostanici, průměrné spotřebě a rychlosti, čase a zbývajícímu dojezdu na 27litrovou nádrž.


Jízda


Otáčím klíčkem a sleduji rej kontrolek nad palubním displejem, jak probíhá test diagnostiky a inicializace vstřikování. Po rozsvícení zelené kontrolky mačkám startér a plochý dvouválec se škubnutím ožije. A hurá do provozu. Při průjezdu zasekanou páteční Prahou příjemně překvapila velmi dobrá ovladatelnost RT v městském provozu. Zostření úhlu řízení i další změny se opravdu osvědčily. Žádné balancování s těžkou váhou ani těžkopádné zatáčení - erťák si to svižně kličkuje a působí lehčím dojmem, než leckteré velké naháče! Ta lehkost, s jakou RT dokáže vykroužit zatáčku i v úplně minimální rychlosti - to je snad proti fyzikálním zákonům.


To se ale trochu změnilo, když jsem doma přibral spolujezdkyni. Váha spolujezdce je vzadu znát (však má taky spolujezdec hodně místa) a pojíždění v koloně už vyžaduje dost pozornosti. Ale myslím to spíš jako pochvalu - s předchozím modelem 1150RT jsem měl podobný pocit i v jednom!

Pohyb ve městě omezuje jen značná šířka. Vzadu je motorka s kufry sice jen o pár centimetrů širší než rohy přední kapotáže, ale dozadu nevidíte a na drsné proplétání mezi auty ve stojící koloně to prostě není. Jednička je navíc dost dlouhá, takže jsme si nakonec pustili cédéčko a trpělivě se přes spojku pomalinku posouvali spolu s auty. Přitom jsem trochu nervózně sledoval digitální stupnici teploty motoru, která se v horkém letním večeru zastavila na předposledním dílku, dál ale naštěstí nešla.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - Výška testovacího jezdce: 195 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 2x

Motokatalog.cz
Náš tip

BMW R 1200 RT

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist